Detenční ústav v Brně | foto: Brněnská vazební věznice

Na psychiatrii se nechtěl léčit a skončil v detenčním ústavu

  • 5
V detenčním ústavu v Brně už je druhý chovanec. Městský soud v Brně tam na základě žádosti lékařů a doporučení znalců poslal dvaatřicetiletého Eduarda Čonku, který si letos v lednu odpykal dvanáctiletý trest vězení za vraždu své družky. Ženu ubodal ve chvíli, kdy spolu měli pohlavní styk.

Ve vězení za to byl od roku 1997. "Podle rozsudku měl muž po odpykání trestu nařízené ochranné psychiatrické a sexuologické léčení v ústavní formě. Byl proto přímo z věznice eskortován do Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. S lékaři tam ale odmítl spolupracovat, nechtěl se léčit, proto dali podnět k jeho umístění do detenčního ústavu," popsala MF DNES Soňa Haluzová, mluvčí Vazební věznice v Brně-Bohunicích, v jejímž areálu se ústav nachází.

A soudci Městského soudu v Brně návrhu lékařů vyhověli. "Rozhodli jsme už 15. května na základě znaleckého posudku a důkazů, z nichž vyplývá, že jde o osobu nepřizpůsobivou a agresivní, u níž by při pobytu na svobodě hrozilo nebezpečí," uvedla mluvčí Městského soudu v Brně Soňa Nováčková.

Dvaatřicetiletý vrah, který do ústavu nastoupil ve druhé polovině června, se tak stal vůbec prvním chovancem, který se do brněnského zařízení dostal na přímou žádost psychiatrů.

Detenční ústav v Brně

"Eduarda Čonku jsme 22. 4. 1998 uznali vinným ze spáchání trestného činu vraždy a uložili mu nepodmíněný trest odnětí svobody na dvanáct let do věznice s ostrahou. V lednu roku 1997 ve Starém Městě v podnapilém stavu po rozepři a v úmyslu usmrtit fyzicky napadl přítelkyni. Údery rukou, kopy nohou, sekerou a kuchyňským nožem jí způsobil mnohačetná poranění obličeje, krku, hrudníku a horní části břicha. Žena na následky těchto zranění na místě zemřela," popsala mluvčí Krajského soudu v Brně Miroslava Sedláčková.

Že se muž nemá ani po odpykání trestu objevit na svobodě, rozhodl už tehdy krajský soud. "Podle rozsudku soudu měl po odpykání trestu nařízené ochranné psychiatrické a sexuologické léčení v ústavní formě. Byl proto z věznice eskortován do Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. S lékaři tam ale odmítl spolupracovat, proto dali podnět k jeho umístění do detenčního ústavu," popsala Soňa Haluzová.

Podobný postup hrozí i dalším psychicky nemocným pacientům, kteří jsou nebezpeční, nechtějí spolupracovat a maří léčbu sobě i ostatním. Právě ochrana společnosti před takovými pacienty byla jedním z důvodů, proč byl detenční ústav, který je určený pro léčbu nebezpečných deviantů či psychicky nemocných lidí, letos v lednu otevřen.

Druhý chovanec

V samostatném objektu brněnské vazební věznice je už od března i osmadvacetiletý Michal Běhávka z Koryčan na Kroměřížsku. I on sem putoval z psychiatrické léčebny. Krajský soud v Brně ho tam poslal kvůli tomu, že se pokusil zavraždit svou vlastní matku.

V nepříčetnosti přizabil matku, jako první teď vyzkouší detenční ústav

Ústav pro výkon zabezpečovací detence v brněnské vazební věznici

Škrtil ji, opakovaně bil cihlou do hlavy, házel na ni i osmikilový kus betonu. Znalci zjistili, že je mentálně retardovaný a v době útoku nebyl příčetný.

"Právě kvůli zařazení do různých skupin se nyní chovanci během léčby vůbec nebudou potkávat, každý bude mít program léčby stanovený individuálně," uvedla Haluzová.

U obou mužů budou soudy jednou za rok zjišťovat, zda stále platí důvody, kvůli kterým byli do detence umístěni. Vyjadřovat se k tomu budou znalci, o tom, jak spolupracují, budou vypovídat i ošetřující lékaři.