Hasiči a zaměstnanci Rybářství Hodonín likvidují přes šest set husí

Hasiči a zaměstnanci Rybářství Hodonín likvidují přes šest set husí | foto: Radek Miča, MAFRA

Na sedm stovek hus skončilo kvůli ptačí chřipce ve smrtícím kontejneru

  • 11
S pomocí armády a hasičů vybili veterináři na Hodonínsku 679 hus, u nichž bylo riziko, že se nakazily ptačí chřipkou. Zlikvidovali tak jen hejno, u kterého se virus objevil. Další část chovu se pokusíme zachovat, rozhodla nákazová komise veterinární správy.

V Rybářství Hodonín, v jehož chovu se ptačí chřipka objevila, byl již od rána přistaven kontejner, do něhož byly během odpoledne ukládány utracené husy. "Už je tady i firma, která je bude likvidovat, a čekáme i na hasiče a armádu," uvedl během dne ředitel Rybářství Oldřich Pecha.

hasiči v hodoníně zůstávají

Likvidace jednoho hejna, téměř sedmi set husí, na farmě Rybářství Hodonín  začala po třetí hodině odpoledne. Samotné usmrcování zvířat trvalo necelé dvě hodiny a kolem šesté již byla ukončena i dekontaminace techniky a lidí, kteří se zásahu zúčastnili.

"Čekal jsem, že to bude horší. Vše však proběhlo bez problémů. Pro ošetřovatele to nebylo jednoduché, svým způsobem je tato práce baví a je to i jejich obživa, ale byli stateční a zvládli to," uvedl velitel zásahu Martin Červenka.

Pracovníci Rybářství však mají před sebou ještě zřejmě bezesnou noc. Bude se v ní totiž rozhodovat o osudu dalších dvou hejn husí a jednoho hejna divokých kachen.

"Abychom nemuseli likvidovat celý chov, odebrali jsme vzorky z těchto hejn a poslali je dnes do laboratoře Státního veterinárního ústavu v Praze. Výsledky budou známy kolem jedné v noci. Pokud budou negativní, další hejna se usmrcovat nemusejí," uvedl Ivan Přikryl z brněnské krajské veterinární správy.

Obavy z této noci mají ošetřovatelé i kvůli tomu, že pokud by se usmrtila další hejna, přišli by pravděpodobně i o práci.

"Chov bychom už pravděpodobně neobnovovali, protože u vodní drůbeže nelze zamezit kontaktu s volně žijícími ptáky a tato situace by se mohla zase opakovat," uvedl ředitel Rybářství Hodonín Oldřich Pecha.

S likvidací hus pomáhali hasiči z Brna, Hodonína a chemická jednotka povolaná ze severomoravského Hlučína. Ta bude v Hodoníně až do rána. "Zůstáváme tady proto, kdyby bylo potřeba usmrtit další zvířata," uvedl Červenka. (vha)

"Jsme z toho nešťastní, ale bohužel to tak je, nedá se nic dělat. Takové je nařízení a my se mu musíme podřídit," svěřil se ředitel.

Zlé to je pro ně i proto, že zdejší chov se budoval desetiletí a má tady dlouhou tradici. Chovné husy jsou špičkové kvality a podobných chovů je v zemi jen velmi málo. "Máme již nasmlouvané odběry housat a tyto kontrakty nyní musíme odřeknout. I z toho nám vyplynou velké ekonomické ztráty," posteskl si Pecha.

Do akce vyrazily desítky hasičů. Po desáté hodině ranní zamířila k Hodonínu třicetičlenná zásahová skupina z Hlučína na severní Moravě. "Jedná se o bývalé vojáky, kteří jsou na tyto akce speciálně školeni. Budou pomáhat při likvidaci zvířat. Na pomoc jel i jeřáb a cisterna," informoval mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.

Zlikvidují i další část chovu?

Odpoledne se likvidovalo jen jedno hejno, téměř sedm set hus. Ptáci byli usmrceni v kontejneru s atmosférickým oxidem uhličitým, což je podle odborníků jeden z nejhumánnějších způsobů. Zbytek chovu, který celkem čítal 3 500 ptáků, nyní podstupuje vyšetření.

"Výsledky budou možná ještě dnes v noci," řekl ředitel krajské veterinární správy Jaroslav Salava. Pokud by se virus ptačí chřipky objevil i u ostatních ptáků, čekal by je stejný osud jako první nakažené hejno.

"Doufáme, že výsledky odběrů z těch ostatních dopadnou dobře a nebudeme muset likvidovat celý chov. Pokud by však došlo na tuto nejhorší variantu, zřejmě bychom ho už vůbec neobnovili. Chov vodní drůbeže je velmi komplikovaný právě proto, že při něm nelze zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky, kteří ptačí chřipku přenášejí a s největší pravděpodobností ji přinesli i sem. Možnost další infekce je poměrně vysoká," uvedl Pecha.

Vybíjení hus je smutné obzvlášť v tomto období. Právě nyní jsou v nich už vyvinuté zárodky plodů a v nejbližší době už měly začít snášet vajíčka. Z nich se pak housata líhnou v líhních.

Zrušení chovu by ovšem postihlo i velkou část zaměstnanců společnosti. "Museli bychom propustit asi patnáct lidí, kteří o chov pečují," říká Pecha.

Škody jim možná zaplatí

Poskytnutí finanční náhrady za likvidaci chovu je podle něj v jednání. "Samozřejmě že pokud se chov likviduje z moci úřední, tak předpokládáme nějakou úhradu škod, které vzniknou, alespoň u jiných kolegů to tak bylo," říká Pecha.

U chovu se objevila varianta viru ptačí chřipky s názvem H7, ten se v České republice objevil poprvé. V Evropě už jej ale několikrát u nakažených ptáků identifikovali. Posledním ohniskem nákazy byla Velká Británie.

Podle hygieniků nehrozí, že by se virus přenesl i na člověka. "Ta možnost je téměř nulová i u lidí, kteří na místě pracují," uvedla Renata Vaverková z krajské hygienické stanice. Pokud by k tomu však přece jen došlo, nakaženého by sužovaly hlavně vysoké teploty.

Chovatel podle veterinární správy dodržel všechna opatření, aby zabránil nakažení hejna. Virus zřejmě přenesly volně žijící labutě, které se slétávají na okolní rybníky.

Pásmo s omezením je pouze v katastrálním území Hodonín

Z brněnské stanice v Lidické ulici vyjíždí pomáhat při likvidaci hus osmnáctičlenná skupina hasičů, která na místo veze dvě dekontaminační linky pro dekontaminaci lidí i techniky.

"Na místo přivezou také takzvaný kontejner nouzového přežití, který slouží jako zázemí pro hasiče zasahující u dlouhodobých akcí. Jejich povinností bude starat se o toto zázemí," dodal Haid.

V pohotovosti jsou i hodonínští hasiči, kteří mají zajistit přívod vody pro dekontaminační linky.

Chov měl problémy i v minulosti

Horké chvilky zdejší chovatelé zažili i před třemi lety, kdy se v nedalekých Kosticích objevily dvě labutě nakažené virem H5N1. Husy i kachny museli uzavřít do hal. Zvířata to špatně snášela, byla agresivnější a husy snášely méně vajíček a méně jich bylo také oplodněných. Chovné husy se totiž nedají na delší dobu zavřít do hal jako například slepice nebo krůty. "Potřebují volný výběh a přístup k vodě. Není proto v našich silách husám zajistit kvalitní podmínky k životu a ke snůšce a zároveň je izolovat od okolního prostředí," vysvětlil ředitel Rybářství, proč by chov už zřejmě neobnovili.

Housat se tady na jaře líhnou tisíce a hodně si je kupují i drobní chovatelé. Likvidace tohoto chovu by proto postihla i je. V okolních vesnicích by se hus na dvorcích začalo chovat podstatně méně a tato tradice by zřejmě v této části Hodonínska časem zanikla.

, ,