Střídmé zámecké sídlo s atmosférou venkova, kde se ukrývá i restaurace Moname, najdete na okraji Brna.
Restaurace v prostorách červeně omítnutého zámečku je v Medlánkách těžko přehlédnutelná.
recenze restauracíMoname Hudcova 2, Brno-Medlánky http://www.moname.cz Hodnocení: 85 % Z jídelního lístku: Telecí osso buco pečené na rozmarýnu, bramborové pyré 220 Kč Gnocchi s lososem, smetanou, tymiánem a bílým vínem 170 Kč Panna cotta s čerstvým ovocem 85 Kč |
Moname má zkrátka svou duši. Přední části dominují původní architektonické rysy zámku, avšak nepůsobí příliš starobyle ani stísněně - spíš jako by se aristokrat vystěhoval teprve na začátku minulého století.
Dekorace jsou robustní a stylové
Využijete ji nejlépe na královskou večeři doslova v rodinném kruhu - tedy u kulatého stolu, ale i na intimní posezení u lahve vína, pokud mu chcete přidat na výjimečnosti.
Zadní část, kterou tvoří prosluněná zimní zahrada a letní terasa s výhledem do parku, se hodí zase spíše pro vychutnávání slunečních paprsků a klidné posezení, třeba i s dětmi, které si tu mohou krátit chvíli v dětském koutku.
Obsluha si nás všimla už u vchodu a hned nám donesla jídelní lístek. Ten je příjemně jednoduchý, skládá se z několika položek pečlivě vymyšleného sezonního menu a stálé nabídky pizzy dělané v peci.
K vínu se voda automaticky nepodává, požádat si dodatečně o vodu z kohoutku však nebyl problém. Řidiče potěší točený Radegast birell.
Cibulačka byla skvělá, vývar slabší
Po krátkém zabavení domácí večkou s pomazánkovým máslem už před námi stála polévka. Ač by nevyhrála soutěž krásy, absolutní favoritkou našeho večera se stala cibulačka s parmazánem.
Přestože ji zde nepodávají s opečeným chlebem, silná a hustá polévka výrazné chuti by nám dost dobře posloužila i sama o sobě jako lehká večeře.
Slabší drůbeží vývar s čerstvou zeleninkou a domácími raviolami nezklamal, ale za stejnou cenu jako cibulačka (50 korun) ani neoslnil.
Po takovém rozjezdu jsem z hlavních jídel nenasytně ujídala dokonce ještě předtím, než jsme je stihli vyfotit.
Noky byly vydatné
K domácím bramborovým nokům s kousky jemného lososa, přelitým jednoduchou omáčkou ze smetany, vína a rozmarýnu (170 korun), nemám žádné výhrady.
Noky s výraznou bramborovou chutí a hladkou konzistencí byly promíchané s kousky nevysušeného lososa a přelité hutnou omáčkou, která však celé jídlo nepřekryla, ale vhodně doplnila.
Bylo to navíc tak vydatné, že jsem si ještě půlku odnesla domů.
Druhý chod voněl Francií
Druhý hlavní chod bylo osso buco, tedy pomalu vařená telecí nožka i s kůží a kostí, jejíž morek se s vývarem rozvaří do omáčky.
Milánská verze tradičně volá také po rajčatové omáčce, kořenové zelenině, pastě z česneku a bylinek a hlavně rýži.
My jsme ale měli méně hutnou verzi, osso buco bez rajčat a s bramborovým pyré (220 korun), která je české kuchyni bližší a jeví se jako sázka na jistotu pro ty, kdo nemají velký zájem experimentovat.
Měkké maso, omáčka podobající se trochu méně kořeněné demi-glace a perfektní cibulačka nám prozradily, že kuchaři si s Itálií rádi pohrávají, ale do Francie to mají trochu blíže. U těchto jídel jsme měli možnost to opravdu docenit.
Panna cotta nezklamala
Jako dezert jsme zvolili panna cottu s ovocnou omáčkou (85 korun), což je velmi povedená variace na pudink ze svařené smetany a želatiny.
Dva tenké plátky s čerstvým ovocem servírované na talíři byly perfektní, zatraceně dobrá tečka. Panna cotta byla bez vanilky, ale její chuť mě i přesto překvapila. Výborné bylo i cappuccino, s bohatou vrstvou správně našlehané pěny.
Restaurace Moname se po dnešku dostala na mém
váš názorJak jste byli spokojeni s kvalitou restaurace vy? Své zážitky a připomínky můžete psát přímo autorům na adresu recenzerestauraci@mfdnes.cz |
Pokud se chcete cítit jako na zámku, tak těch pár korun navíc na svém talíři uvidíte, ale vyplatí se zde nebát se a trochu zkusit objevovat. Snad si nemyslíte, že králové a princezny jídávali pizzu.