Výstava Zlato Inků, která ukazuje hlavně zlaté mísy, šperky či poháry, má velký úspěch a zájem o ni nepolevuje. Proto se organizátoři rozhodli prodloužit ji o dva měsíce. Místo 28. února tak skončí až 30. dubna.
"Důvodem je mimořádný zájem veřejnosti, a to například i ze základních a středních škol, které výstavu navštěvují jako součást výuky. Průměrně přijede více než dvacet školních tříd týdně. Rozhodující byly také pozitivní reakce, které jsme dostali e-mailem," vysvětlil mluvčí výstavy Marek Turoň.
Čeká se i půl hodiny
Jen v neděli 14. února, kdy příchozí mohli využít speciálního "valentýnského" vstupného, tam napočítali 850 návštěvníků.
To znamenalo až půlhodinu čekání ve frontě před vstupem do expozice. I tak se v ne zrovna rozlehlých hradních prostorech museli lidé kolem vitrín spořádaně posouvat, aby si mohli prohlédnout předměty ze zlata a stříbra, zdobené pro andské civilizace typickým modrým kamenem: chryzokolem.
Inkové používali motivy ptáků
V pěti místnostech brněnského hradu se v asi 90 předmětech z Muzea zlata v peruánské Limě skrývá nedozírné bohatství. Kromě náušnic, závěsů do nosu a zlatých korun lze spatřit také tenounké, jemně vytepané pláty, které si lidé z vyšších kast zavěšovali na hruď. Kombinace zlata a stříbra znamenala propojení dvou světů – světa slunce a měsíce.
Kultury, jejichž dědictví se na Špilberku vystavuje, rády používaly motivy ptáků. Jeden z malých zlatých šperků v této podobě si lze prohlédnout pod lupou nebo ve formě hologramu (virtuálního trojrozměrného obrazu).
Zářivé předměty z drahých kovů, obřadní nože, zlaté masky, bohatě zdobené pinzety z doby mezi rokem 400 a 1500 před naším letopočtem doplňují i věci obyčejnější: flétna, lahev nebo pytel na koku. Ty spolu s obrovskými pivními poháry přináší svědectví o halucinogenních obřadech.
