Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nadšenci od Brna věnují Albáncům most. Prověřil ho kůň, dopraví ho osli

  20:03aktualizováno  20:03
Skupinka nadšenců z jihu Moravy chce zachránit zapadlou albánskou vesničku Curraj i Epërm před vylidněním. Vyrobili pro ni lávku, původní most totiž před časem vzala povodeň. Odolnost ocelovo-dřevěné konstrukce prověřil na zahradě domu na Brněnsku i šestimetrákový kůň.

Patnáct a půl metru dlouhý a 0,8 metru široký můstek sestává ze 144 ocelových dílů a dřevěných desek. Nyní stojí smontovaný na zahradě rodinného domu v Sokolnicích u Brna. Váží asi tunu a projektanti z dobrovolnického týmu ho vymysleli tak, aby byl kvůli snazšímu převozu kompletně rozložitelný.

Protože do vesnice nelze dojet autem, donesou všechny díly horským terénem do cíle osli, kteří jsou v oblasti nejběžnějším dopravním prostředkem. Kvůli tomu nosníky nemohly měřit víc než 1,2 metru, aby se zvířata jdoucí v řadě za sebou nákladem vzájemně neporanila. Z přístavu do vesnice díly ponesou celý den.

Fotogalerie

Právě časté přechody těžkých hospodářských zvířat musí most v budoucnu bezpodmínečně vydržet. Dupotu šestisetkilového koně ve čtvrtek při zátěžovém testu odolal bez potíží. Prohnutí bylo v normě i poté, když za kopytníkem vstoupilo na most také patnáct lidí.

„Bylo potřeba minimalizovat množství problémů, které by se mohly vyskytnout. V Albánii bychom je už řešili těžko,“ vysvětluje nutnost zkoušky vedoucí dobrovolnického týmu mostařů Cyril Ponížil.

Z Brna do Albánie nadšenci vyrazí s nákladem 10. srpna. Čtyři až šest lidí bude na stavbě mostu pracovat týden až dva. S sebou spolu s vrtačkami a pilou povezou i generátory, protože vesnička je už patnáct let bez elektřiny.

Mostní pilíř ukotví pomocí drátěných košů naplněných kamením, takzvaných gabionů. Koncem léta by tak měla lávka spojit vesnici se severem země.

„Je před námi jedna z největších logistických akcí v oblasti. V první vlně s pomocí dvou parníků a osmnácti oslů přepravíme rozmontovaný most a tři tuny dalšího materiálu,“ popisuje hlavní organizátor projektu Albánská výzva Jan Balák, který most s kamarády poskládal na své zahradě.

Albánská výzva

Cílem projektu je pozvednout region od řeky Shales po úpatí Valbony v severní Albánii.

Co chtějí dobrovolníci dokázat v Curraj i Epërm:

  • Instalovat most, který propojí vesnici s údolím Querec a severem země.
  • Opravit kostel.
  • Instalovat malou fotovoltaickou elektrárnu.
  • Vybudovat turistickou základnu z opuštěného domu, který v obci dostali k dispozici od starosty.

Co chtějí dokázat v regionu:

      • Zkrátit cestu z města Shkodär do Curraj i Epërm díky turistickému značení ze dvou dnů na jeden.
      • Opatřit turistickými značkami i trasu Lekbibaj - Curraj i Epërm - Theth s přípojkou do Valbony.
      • Vybudovat ferratu pro horolezce.
      • Vybudovat dvě první značené stezky pro kaňoning.

Pozn.: Vše financují z darů, neberou dotace z veřejných rozpočtů Albánie ani ČR. Celkem potřebují sehnat 250 tisíc korun.

Nejsložitější podle něj bylo zpracování projektové dokumentace. „Přípravy trvaly asi dva měsíce. Když už jsme měli nachystaný všechen materiál, montáž mostu zabrala asi čtyři hodiny,“ říká.

Lidé do vsi prchali před islámem

Na druhý břeh řeky, která půlí vesnici, lze nyní přejít jen přes pětadvacetimetrový brod. A to pouze tehdy, když to hladina vody dovolí.

Díky novému mostu by si do neposkvrněné přírody v okolí Curraj i Epërm mohli podle nadšenců konečně najít cestu také turisté.

Kromě elektřiny chybí v obci i ostatní výdobytky moderní civilizace. Několik desítek lidí, kteří tam přes léto tam žijí, živí především prodej medu nebo domácích sýrů.

V devadesátých letech přitom místo obývala asi tisícovka Albánců. „Tuto oblast osídlili v době, kdy Albánii okupovali Turkové. Sever býval křesťanský a kdo nechtěl konvertovat na islám, měl možnost utéct do této izolované lokality v horách. Křesťanství se na severu Albánie udrželo doteď, střed je islámský a jih řecko-katolický,“ vysvětluje Balák.

S přáteli po zemi cestoval v minulosti třikrát. Učarovalo jim, že se dostali i do míst, kam předtím kvůli nedostupnosti lidská noha nevkročila. 

Tisícovka turistů ročně stačí

Parta dobrodruhů spočítala, že by místním pomohla uživit se už tisícovka návštěvníků ročně.

„Lidé do dvou let odejdou do měst, když nebudou mít co dělat. Je škoda nechat vesničku vymřít, když má takový potenciál. Chceme dát místním šanci, aby mohli zůstat. Z místa, které dosud řeka oddělovala od světa, uděláme turistickou atrakci,“ doufá Balák a dodává, že většina Albánie žije především z turismu.

Kdyby však místní při stavbě lávky spoléhali na vládní pomoc, nedočkali by se.

Toho, že by krajina spolu s přílivem turistů v budoucnu ztratila své kouzlo, se neobává. „Nikdy z toho nebude Banát v Rumunsku, kam lidé jezdí za levným alkoholem. Průsmyk v 1 800 metrech, kterým musí projít každý, kdo do vesnice míří, je dostatečným přírodním filtrem,“ myslí si hlavní organizátor.

Do projektu Albánská výzva (více zde), jehož součástí je mimo stavby mostu i záměr opravy kostela či instalace malé fotovoltaické elektrárny, se zapojilo už přes 180 lidí různých národností. Více než sto jich v létě do vesnice vyrazí pracovat vlastníma rukama. Výzvu na místě zakončí slavnostní festival.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Policista odmítl rekordní úplatek 384 milionů korun od hackera

Kriminalista Lukáš Lazecký (vlevo) měl Petru Křístkovi přinést harddisk s...

Mohl si zařídit pohádkový život a procestovat třeba celý svět. Brněnský policista Lukáš Lazecký ale zůstal věrný svým...



Muž na firemní akci uklouzl při skoku do lomu, po pádu na hlavu zemřel

Takhle se v tropických dnech osvěžovala parta kluků u Pavlova poblíž Slavníče...

Pád do zatopeného lomu při firemní akci ve středu večer nepřežil muž středního věku. Přivolaní záchranáři se jej...

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Není důvod k panice, tvrdí policisté v souvislosti s Vaňkovka gangem

Vůdce brněnského Vaňkovka gangu, který si nechá říkat Kapitán (druhý zleva), má...

Policistům se v souvislosti se situací v brněnských Bohunicích, kde měl řádit takzvaný Vaňkovka gang, podařilo vypátrat...

Další z rubriky

Sucho omezilo plavbu lodí na Brněnské přehradě. Poprvé od roku 2004

Brněnský dopravní podnik spouští své lodě na hladinu přehrady.

Extrémně malé množství vody v Brněnské přehradě narušilo plavbu lodí. Ty už nemohou plout až do konečné zastávky ve...

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Brno zruší tendr na kamery pro rezidentní parkování a vypíše nový

V brněnských ulicích začaly přípravy na rezidentní parkování. Pracovníci...

Brno nejspíš vypíše nové výběrové řízení na firmu, která městu dodá monitorovací kamery, jež budou součástí projektu...

Najdete na iDNES.cz