Právě kvůli vydávání současné české dramatické tvorby nakladatelství původně vzniklo. "Asi před sedmnácti lety, kdy jsme ještě s kolegou Petrem Minaříkem působili jako uvaděči v Kabinetu múz, což bylo proslulé sídlo brněnského HaDivadla v Sukově ulici, trpěli jsme oba stejnou úchylkou. Byli jsme vášnivými čtenáři divadelních her," svěřuje se spolušéf Větrných mlýnů Pavel Řehořík.
"Měli jsme pocit, že takových lidí musí být víc. Takže nebude problém uživit podnik, který na trh vrhne dramatické texty Stanislava Mráze, Arnošta Goldflama, J. A. Pitínského, Georga Taboriho, Wernera Schwaba a dalších," usmívá se vydavatel a přiznává, že se však do jisté míry mýlili.
Goldflam, Pitínský, Smoček, Havel...
Postupně se museli věnovat i jiným žánrům a aktivitám: beletrii, největšímu literárnímu festivalu u nás - Měsíci autorského čtení, vydávání revue RozRazil a podobně. Ty jim pomáhají finančně přežít, ale silné zaměření na divadlo zůstalo dodnes.
A tak se podařilo vydat například svazek jedenácti dramat celoživotního dramatického outsidera Stanislava Mráze, který zemřel v bídě na sklonku první světové války. Nebo souborné dosud napsané dílo J. A. Pitínského.
"Ostatně obojí spolu souvisí, právě Pitínský uvedl v roce 1989 vůbec první premiéru Mrázovy hry Silná v zoologii. Máme ale radost i z toho, že ve Větrných mlýnech mohlo vyjít celé dramatické dílo Václava Havla, svazky s hrami Ladislava Smočka, Arnošta Goldflama nebo Davida Drábka, což jsou všechno pro nás srdeční záležitosti," vypočítává Řehořík.
Větrné mlýny kromě sto jedna dramatických svazků vydaly ovšem i dvě stě dalších knih, zejména nekomerční beletrie. Teď se chystají na špalek nejlepších textů publicisty Eugena Brikcia, který letos oslavil sedmdesátku.
A s Ivanem Motýlem připravují Briketu, jak se bude jmenovat antologie Ostravské poezie z let 1889 až 2013. K divadelním textům přibude pak sborník současného hrdinského dramatu či monografie o režisérovi Evženu Sokolovském.
Bulvár pro intelektuály
Ke stále pokračující řadě české dramatiky si Větrné mlýny přibraly i vydávání revue RozRazil. "Ten se zrodil jako scénický časopis v Divadle na provázku, kde měl v roce 1988 premiéru slavný Rozrazil o demokracii. V něm byla, tehdy ovšem ještě bez autorova jména, odpremiérována,historická meditace' Václava Havla Zítra to spustíme," vzpomíná nakladatel.
Nulté číslo tištěné revue RozRazil vyšlo na konci roku 1995 díky spolupráci Větrných mlýnů s režisérem a principálem Divadla Husa na provázku Vladimírem Morávkem.
"Ten to celé vymyslel. Začínali jsme jako měsíčník, což bylo velmi náročné, takže jsme se postupem času změnili v jakýsi nepravidelník, pro který ovšem platí, že každé nové číslo je a má být událost," usmívá se Řehořík.
Dodává, že se sice orientují na náročného čtenáře, ale nechtějí ho umořit. "Jsme takový bulvár pro intelektuály," vysvětluje. Každé číslo RozRazilu se asi na sto stranách věnuje předem určenému tématu. "Naposledy jsme se pokusili pojednat sladkosti," doplňuje vydavatel.
Fenomén Větrných mlýnů? Festival autorského čtení
"Měsíc autorského čtení je pevná součást našich životů, a dokud budeme my, bude tento festival v nějaké formě existovat," prohlašují oba vydavatelé a chválí hlavně "mimořádně poučené a nadšené publikum", které celý první prázdninový měsíc chodí na každovečerní autorská čtení.
"Záznamy z minulých ročníků zveřejňujeme na našem kanále na YouTube. Máme archiv sahající až do roku 2005 a postupně zveřejníme úplně všechno," slibují nakladatelé.
Pro rok 2013 plánují nejen další rozšíření do Lipska (zatím se kromě Brna četlo v Ostravě, Košicích a Vratislavi), ale i tradiční obměnu čestného hosta. "Po letošních autorech ze Slovinska to v roce 2013 bude německy psaná literatura z Rakouska, Německa a Lucemburska. A můžeme prozradit i čestného hosta pro rok 2014, kterým bude Norsko," vypočítává Pavel Řehořík.
