Když v 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad, položil tím základ pro město po něm pojmenované – Břeclav. Na místě hradu pak vyrostl dnešní zámek.
O tom, co bylo předtím, se toho ale mnoho neví. Roušku tajemství by mohly poodhalit nejnovější archeologické nálezy z části zámku, jejíchž původ může sahat právě až do 11. století.
„Dnešní zámek je postavený zhruba na pětimetrové vrstvě navážky. Do nejstarších vrstev se těžko dostává,“ říká archeolog břeclavského muzea Libor Kalčík.
Odborníci z muzea, brněnské společnosti Archaia a Masarykovy univerzity proto využili jedinečné možnosti nahlédnout pod podlahu jedné ze zámeckých místností. Tu při rekonstrukci dělníci vybagrovali až do hloubky čtyř metrů a dostali se tak pod základy zámku. Sondy pak odhalily něco nečekaného.
„Při sondáži jsme zjistili, že v hloubce je více než šest a půl metru široká dřevěná stavba. Je spálená, má zuhelnatělé stěny. Ale už její rozměr značí, že to byla významnější budova. Domníváme se, že to mohl být palác, který souvisí s původním osídlením lokality,“ naznačuje Libor Kalčík.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Jihomoravského kraje. |
Archeologové z místa odebrali množství zachovalého zuhelnatělého dřeva. Dendrochronologický průzkum pomůže určit jeho stáří a tím i přesněji interpretovat, o jakou budovu šlo. A poodhalit, jak se v Břeclavi žilo v dobách jejího zakladatele.
„Břeclav byla v knížecí době dost významné místo. V písemných pramenech je v 11. a 12. století vzpomínán most a dokonce farní kostel. Takové kostely přitom byly pouze na důležitých centrálních místech. Dalo by se tedy dovozovat, že zde žil i nějaký významný úředník, který obýval takovou honosnější stavbu,“ odhaduje Libor Kalčík možný účel nalezené stavby.
