Nově nalezená venuše představuje další příklad unikátního pravěkého umění z kultury s moravskou malovanou keramikou. Její vznik spadá do období zhruba 4,6 tisíce až 4,5 tisíce let před naším letopočtem.
Sošku objevil Čižmářův tým v Mašovicích již v druhé polovině srpna, teprve nyní ji však představil veřejnosti. Podle dne nálezu dostala jméno Johanka. "Proti Hedvice máme zachovanou plastiku od hlavy až po hýždě, což je v prostředí mašovických nálezů docela unikátní záležitost," vyzdvihl Čižmář.
Jednotlivé úlomky sošky archeologové pospojovali. Chybějící část Venuše doplnili bílou sádrou. "Spodek doplňovat nebudeme, není to v tomto případě nutné. Naopak si necháváme rezervu, kdyby se našel v jiném tamním objektu ještě nějaký její zlomek," dodal archeolog.
Johanka není první
Nálezu Johanky předcházel před časem nález jiného staršího torza venuše. Sedm tisíc let starý zlomek více než půlmetrové sochy Hedviky, kterou vědci přirovnávají významem k nálezu slavné Věstonické venuše, našel Čižmář v polovině loňského října v Mašovicích u Znojma.
Torzo leželo pod zemí hned vedle dvojitého moravského rondelu kultury s moravskou malovanou keramikou. Pravěký rondel, jakýsi předchůdce anglického Stonehenge, byl podle expertů významným kultovním areálem a kalendáriem.
Tehdejším osadníkům sloužil k určování pro ně důležitých dat spojených se zemědělskou produkcí. S úrodou zřejmě souvisela i nalezená půlmetrová socha.
