V národním parku Podyjí slaví už od jara. 20. března to bylo přesně 25 let ode dne, kdy vláda nařídila tamní chráněnou krajinnou oblast změnit v národní park. A 1. července pak uplynulo čtvrtstoletí ode dne, kdy se jím Podyjí fakticky stalo.
Malebná krajina okolo meandrující řeky, na jejíž jedné straně je lákadlem zámek ve Vranově a na druhé třeba vinice Šobes, láká od té doby davy turistů. Kolik jich za to čtvrtstoletí bylo, spočítané není. Správa národního parku ale ví třeba to, že místní vzdělávací programy pro školáky a předškoláky navštívilo 30 tisíc dětí.
„Také jsme za tu dobu opravili pět rybníků a vybudovali osm tůní pro obojživelníky,“ konstatoval mluvčí parku David Grossmann.
Jedná se o vypuštění divokých koní
Podyjí se rozkládá na levém břehu řeky Dyje. Oblast byla za komunismu před světem zcela uzavřená. Dohlíželi na ni pohraničníci, díky tomu se příroda Podyjí zachovala ve velmi dobrém stavu. Správa parku se mimo jiné snaží o návrat tradiční pastvy na vřesoviště a další území bez lesů.
Národní park Podyjí
|
Ročně tak nechá spást zhruba 75 hektarů vřesovišť. Jedná se také o tom, že na louky bude kvůli spásání trávy v letošním roce vypuštěno stádo divokých koní plemena exmoorský pony. Ti už v Česku spásají nestátní rezervaci ve středočeských Milovicích. Jestli další přibudou na Znojemsku, se má rozhodnout v nejbližších dnech.
Změnila se i infrastruktura pro turisty. Zatímco před rokem 1989 se lidé mohli vydat jen na dva krátké okruhy nedaleko Znojma, dnes na zájemce čekají desítky kilometrů značených turistických, cyklistických i koňských stezek. „Lidé mohou také přímo v terénu získávat informace z řady infopanelů nebo z mobilní aplikace,“ uvedl mluvčí.
V parku roste 77 druhů chráněných rostlin, zájemci tam najdou i 18 druhů orchidejí. Žije tam 65 druhů savců a 152 druhů ptáků. Daří se tam také sedmi druhům plazů, například užovce stromové.
Přibylo listnatých stromů
Čeká se, zda se do Podyjí po letech vrátí i v Česku mimořádně vzácná kočka divoká. „V terénu máme rozmístěné fotopasti, ale zatím se její výskyt na našem břehu nepotvrdil,“ uvedl Grossmann.
Za čtvrt století se výrazně proměnila druhová skladba lesa. Zatímco v roce 1992 v parku rostlo přes 41 procent jehličnanů, v současné době je v něm přes 80 procent pro území Podyjí přirozenějších a původních listnatých dřevin. „Z lesů také přestaly mizet staré a popadané stromy. A na téměř polovině území dostávají přednost přirozené procesy nad zásahy člověka,“ uvedl Grossmann.
Výročí parku, který ani existovat nemusel – na jeho místě se plánovala v 80. letech velká přehrada - připomíná výstava Národní park Podyjí: Čtvrtstoletí pro přírodu. Ta je nyní k vidění v rakouském Hardeggu na rozhraní české rezervace a rakouského národního parku Thayatal. Začátkem června měl také premiéru dokumentární film Obrázky z Podyjí.
