ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Počet násilníků vykázaných z bytu zvyšuje alkohol i přístup policie

  • 8
V průměru čtyřikrát týdně vyjíždějí policisté v Brně k případům domácího násilí. I proto se jižní Morava dlouhodobě drží na špici mezi regiony, kde strážci zákona nejčastěji vykazují násilníky z domovů.

Podle statistik za loňský rok využili policisté v kraji takzvaný institut vykázání v případě 117 agresorů, což jižní Moravu řadí společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem na první příčky v Česku.

„Jedná se o regiony, které jsou známé vyšší konzumací alkoholu. Tam, kde je na něm násilná osoba závislá, může její agrese spíše vyplavat na povrch,“ podotkl Vladimír Vedra z brněnského Bílého kruhu bezpečí, organizace, jež radí obětem trestných činů.

Přestože alkohol bývá u domácího násilí často důležitým aspektem, Vedra upozorňuje, že jej nelze vnímat jako příčinu tolika vykázaných osob v kraji.

„To souvisí především s osvětou a přístupem policie. Vyšší statistiky ukazují nejen na to, kde je kolik násilníků, ale hlavně jak kvalitní je síť pomoci. Čím vyšší profesionalita pomáhajících, tím menší riziko přehlédnutí domácího násilí,“ tvrdí.

V roce 2005 dokonce u brněnských policistů vznikl útvar specializující se na tuto problematiku, v posledních letech přidal i stalking. Podobný funguje ještě v Moravskoslezském kraji.

Vliv má také nezaměstnanost

„Jen v Brně vyjíždíme k případům domácího násilí v průměru čtyřikrát týdně, oprávnění vykázat násilnou osobu ze společného bydlení pak využíváme zhruba čtyřicetkrát ročně,“ přiblížila Blanka Skoumalová, vedoucí specializovaného policejního oddělení v Brně.

Institut vykázání

  • Policie má pravomoc vykazovat lidi z jejich domovů od roku 2007.
  • Jen loni k tomu na jižní Moravě přistoupila ve 117 případech. Za deset let jich bylo už 1 078.
  • V případě domácího násilí policisté vycházejí z vyhodnocení situace. Pokud okolnosti naznačují, že se nebezpečí bude stupňovat, můžou této možnosti využít.
  • Vykázání z domova policií trvá deset dnů. Oběť domácího násilí ale má právo požádat u soudu o prodloužení na půl roku.
  • Domácí násilí nemusí být jen fyzické, ale také psychické. Jedním z příkladů může být třeba spánková deprivace, kdy násilník oběť týrá tím, že ji nenechá vyspat.

Pro srovnání, nejméně se vykazuje na západě Čech. Loni to v celém Plzeňském kraji bylo pouze 26 lidí a za posledních deset let, kdy policie touto pravomocí disponuje, jich dočasně „vyhostila“ 270. Zato na jižní Moravě strážci zákona zasáhli v 1 078 takových případech.

Velkou část z nich evidují právě na Hodonínsku, kde jen v loňském roce vykázali 19 lidí.

„Setkáváme se s klienty z tohoto regionu a dalších vinařských oblastí poměrně často, alkohol v tom tedy jistou roli nejspíš hraje,“ připustila Petra Koláčková, vedoucí brněnského Intervenčního centra spadajícího pod organizaci Spondea, která pomoc obětem domácího násilí nabízí.

Podle odborníků má vliv také fakt, že Hodonínsko společně se Znojemskem trpí nejvyšší nezaměstnaností v Jihomoravském kraji.

Roste počet mezigeneračního násilí

V případě domácího násilí se nejedná pouze o partnerské rozpory.

Například dvacetiletý mladík neměl práci ani peníze, díky nimž by si udržel životní standard. Zaměstnání se mu shánět nechtělo, proto se nastěhoval k babičce, kterou začal okrádat o její důchod. Když se pokusila protestovat, vnuk jí začal ubližovat a ona se neměla jak bránit.

Podobných případů mezigeneračního násilí na jižní Moravě stále přibývá. „Nejprve převažovalo domácí násilí mezi partnery, ale v posledních několika letech zaznamenáváme nárůst agresivního jednání ať už ze strany dětí vůči rodičům, nebo vnuků vůči prarodičům. Často je příčinou právě snaha získat peníze nebo majetek,“ upozornila na negativní trend Skoumalová.

Mnohdy je navíc při tomto druhu násilí problém, že lidé nechtějí, aby jejich nejbližší příbuzní měli problémy s policií, a proto ani pomoc nevyhledají. Přitom vykázání může podle odborníků pomoci nejen oběti, ale také násilníkovi.

I když bude z domu pryč jen na deset dnů, má čas si uvědomit, že jeho chování překročilo hranice, a pokud by se opakovalo, může mít mnohem horší následky.

„Vykázání není jen o tom, že je někdo z bydliště odstraněn na pár dnů. Je to také způsob, jak zprostředkovat oběti i násilníkovi pomoc, oba tak mají šanci z kruhu násilí vystoupit. Pokud se ohrožená osoba rozhodne vztah ukončit, může požádat civilní soud o prodloužení vykázání, a to až na půl roku. Za tu dobu se už přece dá řešení nastartovat,“ poznamenal Vedra.

V Brně pomoc se zvládáním násilného chování a agrese nabízí například organizace Persefona. Loni do ní kvůli tomuto problému zamířilo 31 mužů a 22 žen.