"Léta Páně 1853 za slavné vlády Jeho c. k. Veličenstva Františka Josefa I., císaře rakouského, dne 16. října, tedy 22. neděli po letnicích, byl na tomto místě na dohled od královského města Znojma slavnostně odhalen současný pomník. O jeho účelu, založení a dokončení včetně všech okolností a vztahů bude dále v této listině, vložené do základů pomníku, podána pravdivá a věrohodná zpráva," píše se v úvodu dokumentu.
Sarkofág byl zároveň i základním kamenem celého pomníku. "Původní dokument už zůstane uchován v muzeu, do základního kamene opraveného pomníku dáme jenom kopie listiny," uvedl znojemský historik a městský radní Jiří Kacetl.
Pomník založili někdejší obyvatelé Znojma na počest vítězství v rakousko-sardinské válce i na počest svého krajana narozeného v nedalekých Ctidružicích.
Socha odlitá z kanónů
"Byl postaven k uctění hrdiny od Santa Lucii a Vicenzy, Karlu Kopalovi, císařsko-královskému plukovníkovi 10. pluku polních myslivců, rytíři vojenského řádu Marie Terezie a rakouského řádu Leopoldova, patriciovi svobodných měst Rjeky a Bukaru. Zemřel 17. června 1848 ve Vicenze na následky velkých poranění, která utržil jako věrný stoupenec císaře a vlasti v boji proti věrolomnému sardinskému králi a jeho rebelským stoupencům na hoře Monte Berico," zdůvodňují v listině okolnosti vzniku pomníku tehdejší ctihodní občané Znojma.
Pomník má podobu štíhlého obelisku ze žuly z kamenolomu u Studené. Vrchol obelisku korunuje bohyně vítězství Niké od sochaře Antona Fernkorna, vznášející se na blýskavé kovové kouli. Traduje se, že socha Niké byla ulita z děloviny ukořistěných sardinských kanónů. Listina takovou domněnku potvrdila.
"Bronz pro tuto sochu byl získán z piemontských kanónů, ukořistěných vítěznou císařskou armádou, k čemuž dalo Jeho císařsko-královské apoštolské Veličenstvo svůj souhlas," píše se ve starém dokumentu.
