Pechlátovi přisoudil roli původně úspěšného IT manažera z města, který se přestěhoval na venkov a nutí svou rodinu ke svéráznému způsobu života na ostrůvku vegetace uprostřed monokulturních lánů.
Ty necitlivým způsobem obhospodařuje majitel zemědělského podniku Viktor v podání Marka Daniela. Film vzniká v přitažlivé krajině Moravského Toskánska. Kromě Krumvíře se natáčí ještě v Šardicích, Archlebově nebo Dambořicích.
„Když jsem si scénář poprvé přečetl, strašně se mi líbil, protože je výborně vyvážený. Není aktivistický. Nabízí normální pohled na všechny postavy,“ těší Martina Pechláta.
I když film akcentuje i to, jak může zemědělství půdu drancovat, není v pohledu na postavy černobílý.
„Nesnažíme se stát na nějaké straně konfliktu. Každá z postav má svoji věrohodnost. Velkostatkář Viktor je dříč, zaměstnává lidi. V dnešní době přitom není nic jednoduchého mít zodpovědnost za celý provoz. A Josef je vlastně takový looser,“ směje se režisér Bohdan Sláma na první pohled „správnému“ hospodáři.
„Zatímco on hladí kozy, ovce, králíky a slepice, jeho žena pracuje u Viktora v prasečáku a musí za manžela všechno oddřít,“ popisuje Sláma rodinné zázemí hlavních postav. Právě vztahy uvnitř rodiny jsou další důležitou linkou celého filmu. Viktorův jediný syn Míra obdivuje ekofarmáře Josefa a miluje i jeho dceru Žofku. A Viktor se jej marně snaží nadchnout pro rodinné podnikání.
„Ten rozpor mezi mnou a mým dospívajícím synem je mi blízký. Brzy mě čeká i s mým originálním synem,“ směje se Marek Daniel paralele mezi životem jeho filmové postavy i tím civilním. Dospívající Žofka pod vlivem událostí utíká do zahraničí „zachraňovat“ planetu, zatímco v její rodné vesnici ji citelně postrádá vlastní rodina, především její máma Eva, kterou ztvárňuje herečka Magdalena Borová.
Další postavou je i krajina, říká Sláma
Role dospívajících teenagerů hrají Tomáš Sean Pšenička a Dorota Šlajerová, dále ve filmu diváci uvidí Bolka Polívku, Judit Bárdos, Gabrielu Míčovou nebo Marii Ludvíkovou. Velkou roli tu kromě vztahů hraje také krajina a voda.
„Krajina se stává další postavou příběhu nejen tím, že se v ní všechno odehrává, ale tím, co se děje s ní. Jde tu o názorový rozpor dvou sousedských rodinných klanů, ve kterých dominují otcové. Snažíme se pochopit obě strany. Otázka přijmutí zodpovědnosti za krajinu je tu propojena s tématem přijmutí zodpovědnosti za mezilidské vztahy. Chci, aby film položil otázky a zároveň vedl k naději, kterou vidím v existenci lásky a trvalé péči o ni,“ napovídá Bohdan Sláma.
Malebně zvlněná část jižní Moravy, kde štáb točí, přirovnávaná k italskému Toskánsku, se nenachází nikde jinde v Česku. Charakteristická jsou pro ni zvlněná pole, remízky a ostrůvky, zdobí ji osamělé kapličky a boží muka. O obraz se stará Slámův dvorní kameraman Diviš Marek.
„Ta krajina je neuvěřitelně hezká. A my jsme tady rádi, protože Moraváci jsou - jak jsme zjistili, velmi dobří herci,“ chválí režisér Sláma „neherecké“ obsazení z řad místních lidí. „Musím říct, že jsme tu potkali hrozně dobré lidi,“ těší ho.
Nový film může v některých aspektech, jako je propracované zobrazení křehkých rodinných vztahů i hlubší spojení dvou mladých lidí, které má šanci přerůst v lásku, připomínat režisérův distribučně nejúspěšnější snímek Štěstí.
Film, který vzniká v česko-německo-slovenské koprodukci, podpořil i Jihomoravský filmový nadační fond. Do českých kin půjde na podzim roku 2023.