Účastníci Letní školy slovanských studií v Brně Nizozemec Freddy de Smijter a Beata Jastrowicz z Polska.

Účastníci Letní školy slovanských studií v Brně Nizozemec Freddy de Smijter a Beata Jastrowicz z Polska. - V Brně začal další ročník Letní školy slovanských studií, které se účastní i Freddy de Smijter z Belgie a Beata Jastrowicz z Polska. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Naučit se česky? Kvůli loutkám i Hrabalovi to stojí za to

  • 1
Skloňováním, pády či vyslovením "ř" začíná hodina češtiny v Letní škole slovanských studií v Brně. Základům češtiny se na ní snaží naučit od pondělí sto padesát studentů. Mají na to čtyři týdny. Motivace? Někomu učaroval Hrabal, někdo je zase blázen do loutkového divadla.

Ke studiu češtiny se přihlásil třeba Nizozemec Freddy de Smijter. Dvacet let pracoval v zákaznickém centru. Denně se přes telefon bavil s lidmi napříč všemi kontinenty. Nejraději však ve sluchátku poslouchal libozvučnou a měkkou češtinu, polštinu či ruštinu. S prací se rozloučil a stal se překladatelem.

"Líbí se mi česká literatura, hlavně knihy Kundery a Hrabala. Máte nádhernou řeč, ale je velmi složitá," řekl Smitjer, který se letního kurzu Kabinetu češtiny pro cizince na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity Brno účastní už potřetí.

Přestože český jazyk je velmi obtížný, cizince neodrazuje. Naopak. Někteří češtinu potřebují ve své práci nebo při studiu, pro ostatní je náročným koníčkem. Letošní 43. ročník přivítal zájemce o český jazyk z dvaatřiceti zemí světa včetně Íránu, Jižní Koreje, Mexika či Spojených států. Nechybí však ani lidé ze sousedních států.

Někteří neumějí ani anglicky, domlouvají se rukama

Beata Jastrowitzová z Polska si češtinu zamilovala kvůli loutkovému divadlu. "Dokonce jsem uvažovala o studiu na DAMU, ale nakonec studuji český jazyk v Polsku," prozradila perfektní češtinou. V budoucnu by se ráda stala tlumočnicí.

Studenti zahájili studium rozřazovacím testem. "Často neumí ani anglicky a s lektory se domlouvají rukama nohama. Po měsíci výuky jsou však schopni mluvit česky tak, že nemají problém se představit, říci, co potřebují nebo kam chtějí jít," řekla ředitelka Letní školy Eva Rusinová.

Organizátoři připravili pro žáky na každý den pětihodinové lekce, ale také divadelní představení, cvičení, společné filmové večery nebo výlety za dějinami. Letošní exkurze zavedou studenty Letní školy do Moravského krasu, Beskyd, Rožnova pod Radhoštěm, Prahy, Lysic a Černé Hory na Blanensku.

Většina účastníků patří mezi studenty slavistiky a bohemistiky na zahraničních školách. "Studuji slavistiku na vysoké škole v Itálii a rozhodl jsem se, že se naučím trochu česky," vyprávěl Fabio Ratto Trabucco důvody, proč do Brna přijel. Na Letní školu se dostal díky stipendiu ministerstva školství, stejně jako dalších osmdesát studentů.

"Další zájemci si školné, ubytování i exkurze platí sami. Čtyřtýdenní intenzivní kurz češtiny je vyjde na tisíc dvě stě eur," potvrdila ředitelka Rusinová. Nejstaršímu účastníkovi je sedmasedmdesát let, nejmladší účastnici pouhých sedmnáct let. Podle Rusinové se na Letní školu hlásí i lidé, kteří u nás chtějí zůstat.

"Občas přijedou mladí lidé z Běloruska, kteří se již do politicky nestabilní země nechtějí vrátit. Jejich rodiče zde mají firmy a oni češtinu potřebují," přiblížila Rusinová. Podle ní jsou některé osudy studentů pohnuté, mnohdy však i komické. "Od včerejška jsem netrpělivě čekala na dívku, která se rozhodla přijet z Budapešti na kole. Teď už je naštěstí u zápisu," oddechla si Rusinová.