ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Šaj, CHKOJ

Návrat po 50 letech. Sokoli v Moravském krasu dokázali i vyvést mladé

  • 4
Naposledy viděli v Moravském krasu hnízdit sokola stěhovavého v roce 1968. Od té doby nic. Až do letoška. Do Moravského krasu přiletěl jeden pár tohoto celoevropsky chráněného dravce. Ochranáři slaví: dvojici, která je zřejmě jediná na celé jižní Moravě, se narodila hned tři mláďata.

„Jsme nadšení, máme z toho obrovskou radost. Z návratu i z mláďat. Mají dva kluky a jednu holku. Je to skvělá zpráva,“ raduje se šéf Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka.

Ochranáři návrat sokolů odtajnili ve středu, vědí o něm přitom už od března. Nechtěli ale úspěšné hnízdění ptáků ničím ohrozit, úpěnlivě tají i místo, kde je dnes už pětice sokolů k vidění.

„Byli jsme velmi opatrní, nechtěli jsme se moc přibližovat. Opeřence jsme raději ani nekroužkovali, nemáme jejich použitelné fotografie. Čekali jsme, jestli bude hnízdění úspěšné. Stoprocentně jistí, že mláďata vyvedli, jsme si byli až teď v červnu,“ vysvětluje Štefka.

Nikde jinde na jižní Moravě přitom sokola stěhovavého ve volné přírodě neuvidíte. Necelá desítka párů hnízdí nejblíž v Jeseníkách.

Dravci, kteří mají rádi vysoké volné skály, polodutiny a rozhled do krajiny, přitom třeba v Moravském krasu dříve hnízdili hojně, nejčastěji ve Žlebu nebo v okolí Býčí skály. Sokol nebyl v polovině minulého století vzácný ani v údolí Oslavy, oblíbené měl také zříceniny starých hradů.

Myslivci pobíjeli sokoly ve velkém

Pak ale počty sokolů v kraji stejně jako v celé republice prudce klesly a dravci téměř vyhynuli.

„Kvůli masivnímu používání DDT v zemědělství v 50. a 60. letech byla vajíčka mnohdy sterilní nebo měla příliš tenkou skořápku. Sokol stěhovavý doplatil i na to, že patřil mezi lovnou zvěř. Mezi jeho hlavní kořist patří holubi, holubáři ho proto neměli rádi,“ vysvětluje ornitolog Josef Chytil.

„Lovil se opravdu masivně, ve velkém se střílel hlavně na výrovkách. Myslivci využívali toho, že intenzivně útočí na výry, vystavili třeba vycpaninu výra a čekali. Takhle padly desítky a desítky sokolů,“ popisuje Chytil.

Nyní je tento dravec celoevropsky chráněný a jeho počty pomalu stoupají „Stavy se zvyšují nejen u nás, ale v celé Evropě, i když velmi pomalu. Odhadujeme, že v rámci celé republiky hnízdí zhruba 70 párů,“ odhaduje Chytil.

V Moravském krasu, kde z dravých ptáků běžně žije většinou jen káně nebo poštolka, věří, že sokol stěhovavý se sem bude vracet i v dalších letech.

„Když zde vyvedl mláďata a zalíbilo se mu tady, šance jsou vysoké. V návrat sokola stěhovavého jsme doufali už několik let, dočkali jsme se ale až letos. Historicky přitom žil téměř v celém Moravském krasu,“ dodává Štefka.

Místo skal nyní hnízdí na elektrárnách

Pokusů o návrat přitom ornitologové zaznamenali víc. Zatím ale neúspěšných. „Je to první úspěch na celé jižní Moravě. V roce 1998 se jeden pár vrátil na Pálavu, ale nepodařilo se mu úspěšně zahnízdit ani vyvést mláďata,“ sděluje ornitolog z Agentury pro ochranu přírody a krajiny David Horal.

„Několik neúspěšných pokusů v posledních dvou letech jsme zaznamenali také na rakosuké straně Podyjí. Úmrtnost je dost velká, běžně trvá několik let, než se páru podaří odchovat mláďata,“ oznamuje Horal.

Ornitologové zaznamenali i jednu zvláštnost, sokoli stěhovaví, kteří dříve obývali výhradně skalnaté lokality, dnes častěji hnízdí i na lidských stavbách. „V Čechách víme o několika hnízdech na elektrárnách nebo teplárnách, tři páry dokonce hnízdí přímo v Praze,“ uvádí Horal.

Podobně jako u sokola se v celé Evropě daří zvyšovat i počty dalšího dravce, orla mořského. Ten nyní hnízdí na Vysočině, několik párů ornitologové zaznamenali i v povodí Dyje a Moravy. „Na jejich soutoku hnízdí asi dva nebo tři páry, celorepublikově je na tom orel mořský ale daleko lépe než sokol. Víme o asi 150 párech,“ doplňuje Chytil.