Přibývá však případů, kdy vrah svého příbuzného nebo známého připraví o život z pohnutek velmi nízkých – pro peníze a majetek nebo pouze ze závisti.
. Kriminální kauzySeriál o závažných kriminálních případech posledních dvaceti let na jižní Moravě |
28. srpna tomu bylo 16 let, kdy se takový případ stal i v Brně. Je zajímavý i tím, že na objasnění se významně podílel jeden z nejuznávanějších entomologů u nás i ve světě – Dalibor Povolný, profesor Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity Brno, od jehož smrti letos v listopadu uplynou čtyři roky.
1. září 1992 v odpoledních hodinách nahlásili policii obyvatelé jednoho z brněnských nájemních domů, že již pátý den neviděli vycházet ze svého bytu šestasedmdesátiletou lékařku Oldřišku G. a kromě toho z jejího bytu vychází silný zápach.
Po násilném otevření našli policisté v kuchyni ležet tělo staré ženy, které vykazovalo známky hniloby. Bližším ohledáním soudní lékař zjistil rozsáhlé poranění hlavy, způsobené těžkým tupým předmětem. Tím vyvrátil možnost, že si smrtelná zranění mohla způsobit sama.
Lehké domácí oblečení svědčilo o tom, že oběť svého vraha znala. Zavražděná lékařka byla totiž vůči svému okolí velmi nedůvěřivá a do bytu by neznámou osobu nikdy nevpustila. Při styku s lidmi úzkostlivě dbala na svůj zevnějšek. Rozhodně by se ani před sousedem v tomto lehkém oblečení neukázala.
Kriminalistům se podařilo zjistit, že se z bytu ztratily zlaté šperky v přibližné hodnotě 35 tisíc korun a také masivní popelník z litého skla –možný smrtící nástroj. U všech šperků se také podařilo získat jejich popis.
Na desce kuchyňského stolu zajistili papírky s úkoly, které si oběť sama sepsala. Ty ze dne 16. a 27. srpna 1992 byly odškrtnuté a všechny byly také kriminalisty bezpečně prověřeny. Z poznámek na pátek 28. srpna však nebyla splněna ani jediná. Byla mezi nimi i dvě slova „Petr – rajčata“.
Pro vyšetřování vražd je důležité bezpečné zjištění dne a přesného času spáchání zločinu.
Přestože kriminalisté podle zápisků a poznámek zavražděné předpokládali dobu její smrti na 28. srpen 1992 v dopoledních hodinách, musela být tato hypotéza jednoznačně potvrzena. Postaral se o to entomolog Dalibor Povolný. Entomologie je věda, která se zabývá studiem hmyzu a jeho jednotlivými vývojovými fázemi. Z bytu i z těla oběti vykazující hnilobu odebral vzorky veškerého hmyzu, včetně vajíček, kukel a larev.
Po zkoumání tohoto materiálu v závislosti na teplotě okolního vzduchu domněnku kriminalistů potvrdil. Tímto málo obvyklým a čistě vědeckým způsobem povýšil pouhou domněnku na těžko zpochybnitelný důkaz.
Nic na tom neměnil fakt, že právě 28. srpen 1992 s teplotou vzduchu 33,3 stupně Celsia byl tehdy nejteplejším dnem v roce a zároveň více než příznivým dnem pro vývoj hmyzu. Soudní lékaři prokázali, že vrah na hlavu oběti zaútočil těžkým a tupým předmětem nejméně čtyřikrát. A takovou silou, že se předpokládalo, že útočníkem byl muž.
Prověřováním poznámky „Petr – rajčata“ z poznámkového papíru bylo zjištěno, že tímto mužem může být pouze tehdy devětačtyřicetiletý Petr Málek. Jeho matka byla také lékařkou a se zavražděnou se téměř 40 let přátelila. Přestože doktorka Málková v roce 1991 zemřela, udržoval její syn se zavražděnou, kterou znal od chlapeckých let, i nadále kontakty. Jeden ze sousedů pak na chodbě domu slyšel, jak jej oběť požádala o výpomoc při zavařování rajčat.
Přestože byl Málek již krátce po vraždě staré lékařky prvním, a jak se později ukázalo, i po celé vyšetřování jediným vážně podezřelým, museli kriminalisté s jeho zatčením počkat. Chyběly totiž opravdu průkazné důkazy.
Po rozsáhlých prověrkách ve zlatnictvích, bazarech a výkupnách zlata se však podařilo kriminalistům získat informaci o muži, který údajně vlastnil šperky odcizené z bytu zavražděné lékařky.
Po jeho vypátrání následoval výslech, ve kterém muž popsal způsob, jakým šperky získal. Koupil je nadvakrát. První část 28. srpna (krátce po vraždě) od neznámého muže před výkupnou drahých kamenů a druhou část od stejného muže o několik hodin později v parku Lužánky (nedaleko od místa vraždy).
Do Lužánek si vzal i svou ženu. Za všechny šperky dal muži osm tisíc korun. O něco později šperky výhodně prodal zlatníkovi, u kterého byly také zajištěny. Navíc nadiktoval do protokolu i poměrně přesný a výstižný popis muže, který mu zlato prodal. Popis podala také jeho žena. V obou případech se popis shodoval s Petrem Málkem...
K zatčení Petra Málka došlo 1. října 1992 – přesně měsíc poté, co vražda lékařky vyšla najevo. Od samého počátku zapíral a několikrát zásadně změnil výpověď. Dokonce požádal o fyziodetekční vyšetření – na lidově zvaném detektoru lži.
Sebevědomý Petr Málek s poměrně vysokým IQ však přístroj neoklamal. Specialisté našli na grafickém záznamu několik míst s atypickými křivkami (reakcemi), z nichž bylo patrné, že podezřelý věděl o vraždě daleko více detailů, než v odpovědích připouštěl. Jinými slovy – musel být činu přítomen...
Pečlivě připravené „neprůstřelné alibi“ bylo záhy, díky důkazům a prověrkám, zcela rozdrceno. Dopolední nákupy, které údajně absolvoval v několika obchodech, nemohl uskutečnit, protože byly z důvodů dovolených uzavřeny. Při rekognici byl bezpečně poznán nejen mužem, který zlato zavražděné od něho kupoval, ale i jeho ženou. A ve vazbě byl zadržen Málkův moták, v němž žádal přítele o poskytnutí alibi na 28. srpna 1992 s časovým určením 8.30 hodin. Ačkoliv nemohl vědět, které dny či časové úseky kriminalisty zajímají.
Podvodník par excellence
Pohled do nitra vrahovy duše očima soudních psychologů a psychiatrů byl smutný, ale rozhodně ne nezajímavý. Podle nich byl celý Málkův život samý sebeklam, pozérství a permanentní podvod. Po střední škole se rozhodl – po vzoru své matky – studovat medicínu. V prvním semestru byl však z lékařské fakulty vyloučen z důvodu špatné docházky a prospěchu.
V tu dobu také začal v nadměrné míře zneužívat tehdy mezi studenty oblíbený lék fenmetrazin. Kvůli tomuto a podobným lékům také padělal několik desítek receptů. Ještě v průběhu studia prvního semestru lékařské fakulty se oženil. Přestože byl krátce nato z fakulty vyhozen, manželce předstíral, a to i za pomoci padělaných dokladů, že dál studuje. Manželčini rodiče dokonce po šesti letech „studia“ připravili jeho promoční hostinu. Nedošlo k ní jen proto, že dlouho tajený podvod vyšel skandálem najevo.
V manželství byly počaty dvě děti. Po rozvodu mu soud určil syna do výchovy. Se synem pak žil v bytě své matky a k synovi, jako k jediné bytosti ve svém okolí, měl hluboký a opravdový citový vztah. Ten však nebránil tomu, aby i syna klamal a podváděl.
Namlouval mu, že byl za totality disidentem, po pádu komunismu pracoval převážně v noci v tajné chemické laboratoři a neustále si stěžoval na pronásledování úřady. Lidem se představoval jako inženýr a také se tak nechal titulovat. Matka se pak starala o chod celé domácnosti, včetně stravy, oblékání i kapesného pro svého syna i třináctiletého vnuka.
Po matčině smrti zůstal Petr Málek a jeho syn téměř bez prostředků. Jediným příjmem byl synův sirotčí důchod, případně časté půjčky, které splácel systémem vytloukání klínů klínem. Při získávání půjček dokázal vymyslet pro případné věřitele historky, nad kterými zůstával normální lidský rozum stát.
Pro zavražděnou lékařku znamenal vztah mezi dlouholetou přítelkyní z oboru a jejím synem vzor mateřskosynovské lásky. Po smrti kamarádky se tedy rozhodla, že její úlohu převezme.
Brzy jí však začaly na Petru Málkovi vadit některé věci spojené s „důstojnou reprezentací obvyklou u vyšších vrstev společnosti“. Byly to zejména jeho neustálé výpůjčky peněz, zanedbaný zevnějšek i ošuntělý oděv. Za života přítelkyně se žádná taková věc nestala. Proto začala přijímat Málkovy návštěvy téměř konspirativně.
Petr Málek se před psychology a psychiatry netajil tím, že starostlivost staré paní o jeho osobu i jeho syna bral jako vnucování a otravování. Navíc ji ve svých očích viděl jako osobu bohatou a lakomou. Velmi těžce také nesl, že peníze, které si od staré ženy půjčil, musel do koruny vrátit. To u své matky dělat nemusel. Pod přívětivou maskou rodinného přítele začala bujet v mozku Petra Málka vůči staré ženě nevraživost, závist a nenávist, která vyvrcholila vraždou.
K dokreslení charakteru Petra Málka přispívá i skutečnost, že byl v minulosti dvakrát soudně trestán pro majetkové delikty. V jednom případě se vloupal do bytu příbuzných. Senát Krajského soudu v Brně odsoudil v srpnu 1994 Petra Málka za vraždu ke 14 letům vězení. Rozsudek potvrdil v únoru 1995 i Vrchní soud v Praze.
