Když Dagmar Tröckotová potřebuje pro své děti byť jen obyčejný recept na léky, musí si vzít půl dne dovolené a jet do 40 minut vzdáleného Znojma. Doma v Bítově totiž dětský lékař chybí. Ze šetření Svazu měst a obcí ČR, jehož se zúčastnilo 615 obcí, přitom vyplývá, že jen na jižní Moravě podobný problém pálí polovinu vesnic.
„Nejvíc chybí praktičtí lékaři, následují stomatologové, pediatři a gynekologové,“ poznamenal předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých). Podle něj už navíc neplatí, že lékaři scházejí jen v horských a pohraničních oblastech. Problémy jsou i jinde – doktoři totiž obecně stárnou, odcházejí do důchodu nebo za lukrativnější prací do velkých měst či rovnou do zahraničí.
Navíc je potřeba počítat s tím, že obcí, kde chybí lékař, bude přibývat. Nejaktuálnější, přesto čtyři roky stará studie Ústavu zdravotnických informací a statistiky stanovila průměrný věk lékařů na 54 let, u pediatrů je to dokonce 56 roků. Lékařů, kteří odcházejí do důchodu, je tak víc než těch, kteří úspěšně absolvují medicínu a atestace.
Problém řeší třeba v Březině na severu Brněnska. Využívají sice služeb sousedního křtinského zdravotního střediska, ale odtud právě odchází dětská doktorka a najít náhradu se zatím nedaří. „Do hledání se zapojilo více starostů, kteří navíc oslovují svoje známé lékaře, jestli o někom nevědí, ale prozatím bez úspěchu,“ povzdechl si první muž obce Martin Habáň (Pro Březinu).
„Ať pomůžou ministerstva“
Prostory pro lékaře ve vesnici chybí a nepředpokládá se, že by byla šance nabídnout něco, co by k nim doktora přitáhlo, jak je vidět i na sousedních Křtinách. „Ministerstvo pro místní rozvoj musí začít podporovat menší obce v možnostech nabídek, stejně jako ministerstvo zdravotnictví by mělo nabídnout takové řešení, které v malých obcích lékaře udrží. V jiných zemích to funguje, musíme se inspirovat, a ne neustále vymýšlet vlastní recepty, které nefungují,“ dodal Habáň.
Co přitom způsobí jeden odchod do důchodu, dobře ukazuje příklad z Vranova nad Dyjí na Znojemsku. Skončila tu dětská lékařka, a protože měla na starosti i obvody v Uherčicích a Bítově, zbyly po ní stovky pacientů. Krátce předtím navíc odešly i dvě pediatričky ze Znojma. „Přibrala jsem tehdy asi 700 nových pacientů. Ale donekonečna to nepůjde, jde totiž o všeobecný problém, všichni pediatři v okolí jsme blízko důchodového věku,“ řekla znojemská lékařka Maria Frindová.
Mnohaměsíční martyrium s hledáním dvou praktických lékařů si na vlastní kůži zkusili i v Olešnici na Blanensku. „Nabídli jsme byt i vybavení ordinace, ale praktický lékař musí projít atestacemi, tedy nic pro absolventy. A aby měl adekvátní ohodnocení, potřebuje obvod, který mu v paušálních platbách zajistí pravidelný příjem. Takže zase nic pro malé obce, a tedy malé obvody.
Totéž platí o zubařích i lékárnách,“ míní starosta Olešnice Zdeněk Peša (SNK), jenž je zároveň předsedou Spolku pro obnovu venkova v Jihomoravském kraji. Jinými slovy bez angažovanosti obce a jen symbolického nájmu se lékaře či lékárnu na malou ves v podstatě nemůže podařit dostat.
Lékárny zmizely kvůli cenám
A právě lékárny také citelně chybí, podle Svazu měst a obcí ČR až ve čtvrtině obcí v kraji. A ty menší, co jinde fungují, jsou často ve ztrátě. „Absence malých lékáren je závažný problém. Obří řetězce je zlikvidovaly nižšími cenami,“ poznamenal lékař Ivo Procházka z Jedovnic na Blanensku.
Šetření svazu navíc upozornilo na skutečnost, že některé domovy důchodců přestaly přijímat seniory, protože nemají zaměstnance, kteří by se o ně starali. Za opravdu vážnou považuje situaci ředitelka domova seniorů ve Křtinách Hana Německá. „Pečovatelé nám chybí, ti stávající musí brát služby navíc, aby byly služby pokryté, což samozřejmě vede k jejich přetěžování,“ potvrdila Německá.
Nedostatek pracovníků pocítil i šéf Domova seniorů Břeclav David Malinkovič. „Od července, kdy došlo ke zvýšení platů pečovatelů, se ale situace zlepšila a chybějící úvazky postupně doplňujeme. Naštěstí jsme díky tomu nemuseli uvažovat o snížení kapacity,“ podotkl.
A jak lékaře, lékárny i domovy pro seniory na venkově udržet? Většina starostů vidí řešení ve větší snaze a podpoře ministerstev – pro místní rozvoj a zdravotnictví. „S dojížděním za službami se asi musíme smířit. V takovém případě se ale nemůžeme smířit s mizerným stavem silnic a letitými sliby o výstavbě páteřních komunikací vyšších tříd protínajících venkov,“ uzavřel za Spolek pro obnovu venkova Peša.
„Problém s nedostatkem lékařů už není jako dřív pouze v horských oblastech a pohraničí.“ František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova
