Potřeba by jich přitom bylo mnohem více. Ročně hledají úřady v Jihomoravském kraji novou rodinu přibližně pro stovku dětí a části z nich by mohli zpočátku pomoci právě profesionální pěstouni, díky nimž by děti nemusely do ústavu.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí počítalo s tím, že v celé republice bude potřeba kolem tří set profesionálních pěstounů. Aktuálně jich je přitom teprve 202, z čehož 24 na jižní Moravě. Stále se tak rozhoduje o žádostech dalších osob, které se takovými pěstouny stát chtějí,“ zhodnotila mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková.
Profesionální pěstouniS takzvanou pěstounskou péčí na přechodnou dobu začaly úřady více pracovat od roku 2013 po změně zákona. Profesionálních pěstounů je nyní v celé zemi evidováno 202. V Jihomoravském kraji je jich 24. Nejvíce profesionálních pěstounů má Moravskoslezský kraj: 29. Nejméně je jich naopak v Karlovarském kraji - jen 4. Profesionální pěstouni musí být nepřetržitě připraveni přijmout do péče ohrožené dítě, o které se mohou starat maximálně rok. Institut by měl z velké míry nahradit ústavní péči, do které jinak děti putují v případě, že se náhle zhorší situace v jejich původní rodině nebo se čeká na vyřízení dokumentů k adopci či dlouhodobé pěstounské péči. |
Oproti roku 2011, kdy se kojenecké domovy a odbory sociální péče na změnu zákona teprve chystaly, se však situace přece jen zlepšila.
„I když tento institut podle zákona funguje už od roku 2006, dosud nemáme na jižní Moravě ani jedny takové profesionální pěstouny,“ povzdechl si tehdy Zbyněk Gabriel z odboru sociálních věcí Jihomoravského kraje.
V roce 2013 se totiž se změnou zákona změnily i podmínky pro profesionální pěstouny. I v době, kdy se nestarají o dítě, nyní tito pěstouni pobírají příspěvek dvacet tisíc korun měsíčně. Musí být totiž v pohotovosti, aby se na žádost úřadů mohli okamžitě začít starat o potřebné dítě.
Díky podpoře státu a kampani Ministerstva práce a sociálních věcí se nyní počet žadatelů o práci profesionálních pěstounů zvyšuje. Zatímco v roce 2012 se jich Jihomoravskému kraji přihlásilo 11, loni už to bylo pětkrát více.
A letos o tuto registraci požádalo přes padesát lidí jen za první polovinu roku. „Tito přihlášení uchazeči poté prochází posouzením a odbornými školeními,“ upřesnila mluvčí kraje.
Péči těch, kteří tímto sítem prošli a v registru úřadu už jako profesionální pěstouni figurují, využilo za uplynulých osmnáct měsíců 35 dětí. Naprostá většina z nich byla mladší než jeden rok - takových dětí bylo 25. „Pět dětí bylo ve věkovém rozmezí rok až tři roky a dalších pět dětí bylo starších tří let,“ upřesnila aktuální statistiku mluvčí kraje.
V ústavu zůstávají spíše děti s postižením
Kojeneckým ústavům, kam dříve putovaly, tak dětí mírně ubylo. „Pokles počtu zdravých dětí do osmnácti měsíců opravdu evidujeme,“ zhodnotila ředitelka Kojeneckého ústavu Kyjov Jana Petrášová.
Více než polovina dětí v ústavu má různé zdravotní postižení, nebo je u nich riziko nemocí třeba kvůli drogově závislé matce.
„Maximální doba pobytu u nás v ústavu byla za minulý rok v průměru 164 dní. Přijali jsme 59 dětí. Dvě třetiny z nich se nám poté podařilo umístit zpět do biologické rodiny, čtvrtinu pak do náhradních rodin,“ upřesnila Petrášová.
Méně zdravých dětí přichází díky profesionálním pěstounům i do dalšího podobného jihomoravského zařízení - do brněnského Chovánku. „Stává se, že nám z krajského úřadu nahlásí, že nám předají dítě. A nakonec volají, že se ho podařilo umístit u profesionálních pěstounů,“ popsala ředitelka Chovánku Eva Spáčilová Pilátová.
Situace se však nezměnila tak zásadně, jak vláda Petra Nečase (ODS) při změně zákona plánovala. Podle ministerských plánů nemělo už v roce 2014 do kojeneckého ústavu putovat žádné dítě mladší tří let. Jenže už před přijetím zákona odborníci kritizovali, že změna je příliš rychlá a pěstounů je málo.
