Publikace Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! vznikla...

Publikace Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! vznikla na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. | foto: CPRESS

Fake news zneužívá Ovčáček i Babiš, tvrdí nová publikace o tomto fenoménu

  • 134
Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! Tímto záměrně přepjatým titulem se honosí publikace, která vyšla v poločase prezidentských voleb v Brně. Dílo jmenuje v souvislosti s fake news mimo jiné prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka.

Kniha vznikla na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jejími autory jsou studenti pod vedením pedagogů Miloše Gregora a Petry Vejvodové.

„Ve veřejném prostoru se o fake news mluví zejména poslední dva roky, leckdo bývá z jejich vytváření a šíření obviňován. Nikdo ale pořádně nevysvětluje, co to přesně je, jak dezinformace vznikají a jak se šíří. Tuto díru jsme se knihou pokusili zaplnit,“ vysvětluje Gregor.

Kniha na konkrétních případech ukazuje, čím vším se lidé v minulosti nechali nachytat, proč manipulaci podlehli a jak se jí bránit. Zmiňuje například úspěšnou dezinformační aktivitu aténského vojevůdce Themistokla, který smyšlenými zvěstmi ošálil perského nepřítele, nebo přípravy vylodění v Normandii za druhé světové války, které doprovázela kampaň určená k oklamání Němců ohledně místa spojenecké ofenzivy.

Mezi příklady nedávných dezinformací se objevuje například internetová hra Modrá velryba, která údajně navádí děti k sebevraždám, smyšlený pokus Evropské unie zrušit písmeno Ř, nepravdivá informace o tom, že americké velvyslanectví organizovalo protesty proti Miloši Zemanovi, či kampaň amerického prezidenta Trumpa založená na takzvaných hoaxech.

Ohánění se fake news slouží politikům k odrážení kritiky

Mezi nejčastějšími tuzemskými protagonisty „fake news“, tedy falešných zpráv, označuje publikace prezidenta Miloše Zemana a jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka, kteří pomocí tohoto termínu bojují proti svobodným médiím.

Je pravda uprostřed?

Ukázka z knihy

„Pane Kašpárku, řekl bych, že pravda je jako vždy někde ‚mezi‘,“ hlásal nedávno komentář pod jedním článkem. Pisatel by se ale nejspíš hodně divil, kdyby ho pan Kašpárek obratem obvinil z krádeže, načež by mu soud navzdory neexistujícím důkazům nařídil – dle principu pravdy nacházející se VŽDY někde mezi – podmínečný trest a povinnost zaplatit polovinu hodnoty údajně ukradených předmětů.

„Jejich veřejné útoky na všechny a všechno, co si dovolí byť jen náznakem kritizovat Zemanovy politické činy, patří již nyní do učebnic – a rozhodně ne jako vzor hodný následování,“ píše se v knize.

„Jejich oblíbeným terčem jsou často veřejnoprávní média v čele s Českou televizí. Ostatně nejsou v tom sami – podobně proti ČT vystupuje i Andrej Babiš, a to de facto pokaždé, když je k němu nějaká reportáž kritická nebo mu v diskusních pořadech není dán absolutní prostor a volnost. Ale ani v tomto nám Američané nemusí nic závidět – útoky Donalda Trumpa na CNN nebo The New York Times jsou všem dobře známé,“ stojí v díle.

Když všichni lžou, nelze věřit nikomu

Publikace se mimo jiné snaží odkrýt příčiny klesající důvěry v mainstreamová média. „Není náhodou, že mantra ‚všichni lžou‘ je pro propagandu klíčová. Cílem neustále opakovaného tvrzení, že všechna mainstreamová média jsou součástí lživé konspirace, je vytvořit atmosféru nedůvěry, úzkosti a strachu,“ popisuje kniha.

Při této příležitosti cituje politickou filosofku Hannah Arendtovou: „Pakliže vám všichni vždy lžou, důsledkem není, že začnete lžím věřit, ale že nebudete věřit ničemu. (…) Lidé, kteří nevěří ničemu, se nemohou rozhodnout. Jejich kapacita myslet a posuzovat je omezena. S takovými lidmi je pak možné dělat, cokoliv si umanete.“

Loď plná migrantů

Ukázka z knihy

V létě v roce 2015, v době vrcholící migrační krize, se po internetu začala masivně šířit fotografie zachycující loď, na kterou se valí tisíce uprchlíků. Samozřejmě byla spojována právě se současnou migrační krizí. Jedná se ale o dokonalé použití manipulace pomocí fotky vytržené z kontextu. Fotka sice zachycuje uprchlíky, je však z roku 1991. Jedná se o italskou loď Vlora v přístavu v Albánii, kde o rok dříve zkolaboval komunistický režim. Kapitán lodi byl nucen přepravit utečence do Itálie, zde na ně ale již čekala italská policie a většinu z nich vrátila zpět do Albánie.

Kniha upozorňuje také na přijímání zpráv pod přehnaným vlivem emocí.

Je článek viditelně jednostranný a neobjektivní? Využívá vulgarit, expresivních a emotivních slov? Je černobílý? Titulek je dlouhý a něco je napsáno VELKÝMI písmeny? Pokud na některou z otázek odpověď zní ano, určitě bychom měli zpozornět a popřemýšlet, zda článku opravdu věřit,“ zdůrazňují autoři.

Ti zároveň varují před úhybným manévrem při vnímání protichůdných informací v podobě hledání pravdy uprostřed.

„Tím se pouštíme do zrádných vod potenciální manipulace. Ne vždy totiž pracujeme s protichůdnými subjektivními názory. Existují dohledatelná fakta, zmapované události i změřitelné údaje a tvrzení na nich založená jsou tak skutečně onou hledanou pravdou. Jiná tvrzení zase můžou být naprosto smyšlená,“ sděluje kniha.

Dílo není odborné, ale napsané běžným jazykem tak, aby mu porozuměla širší čtenářská obec. Tvůrci sdružení v projektu Zvol si info pro něj sbírali podklady v odborných publikacích i na několika desítkách přednášek.