Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Radši do supermarketu, než dřít v nemocnici. V Brně chybí zdravotní sestry

  7:18aktualizováno  7:18
Akutní nedostatek zdravotních sester hlásí nemocnice napříč jižní Moravou. Nejvážnější je situace v Brně, v bohunické nemocnici už je uzavřených několik oddělení, další přibudou od dubna. Chirurgii zavřela i svatá Anna.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podle vedení Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) je to „doslova průšvih“. Nedostatek sester trápí zdravotnická zařízení už dlouhé měsíce, někde roky, nyní se ale situace vyhrotila natolik, že kliniky začaly omezovat provoz a uzavírat celá oddělení.

„Někde máme uzavřené celé oddělení, někde několik pokojů. Potíže má chirurgie i traumatologie, interní a hematoonkologická klinika nebo gastroenterologická klinika. Teď mi hlásili, že od dubna se zřejmě bude muset uzavřít jedno oddělení i na ortopedii a na klinice plicních nemocí a tuberkulózy,“ vyjmenoval ředitel FN Brno Roman Kraus.

Ve zbývajících částech těchto klinik se sice provoz daří udržet, pokoje jsou ale přecpané pacienty, sestřičky jsou přetížené a řada úkonů se řeší pouze ambulantně. Čekací doby se prodlužují. A pacienti už si podle lékařů začínají stěžovat.

„Provoz teď zajišťujeme jen s vypětím všech sil, pomáhají nám sestřičky z jiných úseků, snaží se být chápavé, lze tak ale pokrývat jen nějakou nouzovou situaci. Bohužel u nás už je to dlouhodobý stav, trvá to rok a půl. Takhle to nelze dělat pořád,“ popsala Kateřina Novotná, vrchní sestra Interní gastroenterologické kliniky FN Brno.

Na její klinice momentálně kvůli devíti chybějícím sestrám nevyužívají devět z celkových 24 lůžek. A pokud se nestane zázrak, od dubna plánují další omezení provozu. „Zrušily by se plánované výkony u neakutních pacientů, třeba endoskopické operace. A to, co půjde posunout, se bude posunovat, dokud se situace nezlepší,“ dodala Novotná.

Pacienty posílají do stacionářů

I hematoonkologové už nyní část neakutních pacientů posílají do denních stacionářů nebo okresních nemocnic. Pacientů jim přitom přibývá a potřebovali by otevřít nové oddělení, kvůli personální krizi ale nemohou naplno využívat ani to současné.

Podobné scénáře nyní hrozí také u pacientů s dýchacími potížemi, od dubna totiž sníží počet lůžek z osmdesáti na šedesát Klinika nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.

„Nikdy jsme v takové situaci nebyli, tak netuším, co přesně to způsobí. Jsme ale jediné velké plicní pracoviště svého druhu, takže pacienty v akutním stavu i ty, kteří potřebují vyšetření, budeme přijímat i nadále,“ řekla přednostka kliniky Jana Skřičková.

Ostatní pacienty a jejich příbuzné budou ale lékaři muset přesvědčovat, aby více využívali léčeben dlouhodobě nemocných, hospiců svaté Alžběty v Brně či svatého Josefa v Rajhradě, s nimiž klinika už spolupracuje, nebo je budou z Brna muset odkazovat na odborné léčebné ústavy v Jevíčku či Humpolci.

Absolventkám chybí kvalifikace i praxe

Zavřeno má už od loňského května i jedno ze sedmi chirurgických oddělení Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA), o uzavření dalšího pracoviště se před pár týdny vážně uvažovalo.

„Stále se nám tam nepodařilo doplnit personál, takže v případě plné kapacity jsou pacienti směrováni na ostatní chirurgická pracoviště v Brně,“ potvrdila mluvčí FNUSA Petra Veselá.

Absolutní čísla udávající počet chybějících sester přitom tak dramatická nejsou. U svaté Anny chybí na chirurgii jedenáct sester a celkově asi čtyři desítky, ve FN Brno jich chybí zhruba šest desítek – problém ale je, že nikoliv plošně.

„Stává se nám, že odejde na jedné klinice třeba sedm osm sester najednou. Sice většinou na mateřskou dovolenou, ale i tak není kým doplňovat, je daleko méně absolventek a kvůli změně vzdělávacího systému ty, které dokončí školu, nejsou dostatečně kvalifikované,“ postěžoval si ředitel Kraus.

Absolventky středních zdravotnických škol totiž mají většinu předmětů neodborných, navíc mají podle lékařů málo praxe – namísto ideálních 2,5 tisíce hodin jen 700. Nejsou ani sestrami, ale jen zdravotnickými asistentkami, na sestru musí studovat další tři roky.

Ředitelé požadují víc peněz na platy

Z nemocnic tedy zní jasné volání po krocích, které by jim pomohly – chtějí zefektivnit systém výuky sester či asistentek tak, aby vycházely ze škol s větší praxí. Pracuje se také na tom, aby se z asistentek dříve stávaly sestry.

A ředitelé také požadují více peněz na platy. Ty se sice už zvedaly a zdravotní sestry si třeba ve Fakultní nemocnici Brno v průměru vydělají téměř 32 tisíc korun hrubého, nástupní plat je ale necelých 18 tisíc korun, asistent má základní plat jen 15 tisíc.

Absolventi středních škol tak odcházejí ve velkém pracovat do supermarketů. A z těch, kteří nastoupí, vydrží jen každý desátý.

Vyhráno nemají ani tam, kde stavy doplnili. Třeba na traumatologii měli celý rok zavřené oddělení i část JIP. „Sestřičky byly unavené a měly toho plné zuby. Po roce snažení jsme stav doplnili, ale většina sester je mladých a bezdětných, čekám, až zase začnou odcházet,“ potvrdila vrchní sestra Lucie Luckerová.

Příliš růžová není ani situace v krajských nemocnicích. V Tišnově kvůli personální krizi i nezájmu pacientů omezili provoz interny už loni, od ledna ji uzavřeli úplně. „Počty sester řešíme zatím operativně, zachraňují nás dohody o provedení práce i výpomoc sester-důchodkyní. Zavírat oddělení se zatím nechystáme,“ popsal Oto Lipovský, vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu.

Situace je stále horší, riziko chyby se zvyšuje

Problémy s chybějícími sestrami mají na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno už delší dobu, teď ale situace ještě vygradovala. „Pracujeme v podmínkách polního lazaretu, tak se dlouhodobě nedá fungovat. Zvyšuje se riziko chyby i případný dopad na pacienty,“ varuje přednosta kliniky Jiří Mayer, který je současně děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Jak moc vám chybí sestry?
My máme kvůli nedostatku zdravotních sester nějak omezený provoz minimálně pět let, situace v poslední době ale vygradovala tak, že se problémy ještě prohloubily a jsou i na jiných pracovištích. U nás je to vidět asi nejvíc.

Proč myslíte?
Sestry zde pracují na přecpaném oddělení, kde umírají jejich vrstevníci. Je zde tlak na jejich vysokou odbornost a kvalifikaci i s ohledem na infuze, odběry či léky, které zde podáváme. Práce je to nesmírně psychicky i fyzicky náročná. To se třeba s prací sestry na oční ambulanci nedá srovnat. Přitom platy jsou tabulkové, chybí platová diferenciace dle zatížení a náročnosti.

Jak se nyní nedostatek sester projevuje na chodu kliniky?
Část kliniky máme uzavřenou. Průběžně kvůli chybějícím sestrám nevyužíváme čtyři až šest pokojů, což znamená 12 až 16 lůžek ze 71. Když přičtu přistýlky, jež běžně máme, je nevyužito 16 až 24 lůžek. A máme další oddělení, které nemůžeme otevřít.

Co je to za oddělení?
Jak se stále zlepšuje péče, i naši pacienti už se léčí dlouhodobě a stále jich přibývá, ročně o několik set. Je zde tlak na větší kapacitu, proto se u nás připravilo dalších 12 až 16 lůžek. Otevřít je ale nemůžeme, když nejsou sestry.

Mají pacienti vůbec šanci na léčbu, kterou potřebují?
Snažíme se víc věcí dělat ambulantně, ale ambulance už praskají ve švech. Některé pacienty odsouváme na stacionář, další na lokální pracoviště. Zatím se nestalo, že by se někdo neléčil proto, že není místo, ale obávám se, že se to zhorší.

Jak na to pacienti reagují?
Nelíbí se jim to, začínají si stěžovat. Zrovna mi psala dcera ženy, kterou jsme přesunuli do Vyškova, stěžovala si u nás i na kraji. Bohužel můžeme řešit jen nejakutnější případy, jako specializované centrum pro celý kraj, kus Vysočiny i Zlínského kraje máme spádovou oblast 1,5 milionu lidí. Jinak než spoluprací s lokálními pracovišti a stacionáři reagovat neumíme, byť se to pacientům nelíbí.

Vidíte šanci na zlepšení?
Mám spíš obavu, že se to ještě zhorší a že je jen otázkou času, kdy se to negativně projeví i na pacientech. Ani s lékaři to není růžové. Tabulkové počty se podařilo naplnit, řada jsou ale mladí absolventi, naplno se zapracují za čtyři, ale i osm let.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řidiči brněnského DP protestovali proti chování vedení
Řidiči MHD v Brně chtějí přidat. Jděte jezdit do Vídně, řekl jim ředitel

Asi padesátka řidičů se ráno sešla před budovou dopravního podniku v Novobranské ulici v Brně. Za jejími okny totiž vedení už popáté jednalo se zástupci odborů...  celý článek

Letošní sucho na Znojemsku a v povodí Dyje nad Vranovskou přehradou způsobilo,...
Sucho odkrylo vesnici i se zbytky kostela na dně Vranovské přehrady

Letošní velké sucho na Znojemsku a v povodí Dyje způsobilo, že už od května klesá hladina Vranovské přehrady. Díky tomu se opět objevily základy domů zatopené...  celý článek

Klasické dřevěné topůrko postupně mizí z trhu.
Vystrašená žena zavolala strážníky, ze tmy u řeky slyšela křik a údery

Nepříjemný zážitek má za sebou žena, která se v úterý večer procházela po nábřeží Svitavy v brněnském Komárově. Křik doprovázený údery ji „vyděsil k smrti“....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.