Hejtmanství si nechalo zpracovat podrobnou analýzu vytíženosti lůžek v jihomoravských nemocnicích poprvé v historii. Rozhodlo se pro ni po březnové aféře, kdy Fakultní nemocnice Brno odmítla přijmout pacienty ze sanitek. Ty pak čekaly několik hodin, než se podařilo najít lůžka za hranicemi kraje.
Ministerstvo zdravotnictví pak apelovalo na lidi, aby chodili do nejbližších krajských zařízení a zbytečně nezatěžovali státní specializovaná pracoviště. Dokonce se řešilo obnovení takzvané rajonizace, která by pacientům určila, kam mají s konkrétními potížemi zamířit.
Problémy se týkaly hlavně interních oddělení. Z výsledků analýzy však vyplývá, že krajské nemocnice jsou srovnatelně vytížené jako ty fakultní. Obvykle mají interny obsazené minimálně z 90 procent.
„Ukázalo se, že pacienti do krajských nemocnic chodí. To svědčí o tom, že také naše zařízení jsou na kvalitní úrovni,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO).
Výsledky už má na stole i ministerstvo zdravotnictví. „Analýzu jsem viděl a já jsem tam tedy našel dvě zařízení, která mají v obsazenosti velké rezervy. Kdyby nešlo o politiku a celkový koncept péče, tak si dovedu představit, že se zruší a lidi ať jezdí do okolí. Nebo by tam šlo nechat jen tři hlavní oddělení a zrušit zbytek,“ prohlásil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
S rajonizací se nepočítá
Konkrétně se jedná o menší nemocnici v Hustopečích a na druhé straně největší krajskou ve Znojmě, do které hejtmanství v minulosti výrazně investovalo. Dokonce se počítalo s tím, že tam budou jezdit pacienti z Rakouska.
Závěry krajské analýzy
|
„Zda dojde ke změnám, závisí na postoji pojišťoven i na koncepci krajského zdravotnictví, o jejíž podobě nyní jednáme,“ reagoval na Prymulova slova Vojta, podle něhož však kompletní zrušení nepřipadá v úvahu.
Mluvčí znojemské nemocnice Pavel Jajtner navíc tvrdí, že data o vytížení lůžek jsou jen jedním z ukazatelů.
„Důležitá je také kvalita péče a hospodaření. Co se týče případných změn, záleží na kraji, jakou budoucnost znojemské nemocnice si představuje,“ podotkl Jajtner.
Ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus nyní očekává, že si zástupci všech dotčených stran společně sednou a začnou vyjednávat. „Měli bychom si jasně říci, co tedy z analýzy plyne a jak s tím naložíme,“ konstatoval.
Prymula nicméně prohlásil, že s rajonizací se skutečně nepočítá. Situaci totiž pomohla zlepšit počítačová aplikace, kam všechny nemocnice v kraji hlásí počet volných lůžek. Záchranáři tak mají stále přehled, kam mohou zamířit.
„Zatím přijímání pacientů ze sanitek v nemocnicích funguje bez větších problémů. Proto v tomto směru nyní nezvažujeme další kroky,“ vzkázal náměstek ministra zdravotnictví.
Kapacity LDN nedostačují
Analýza ale kromě obsazenosti lůžek přinesla další zajímavá zjištění. Třeba jak dlouho pacienti, kteří už nepotřebují intenzivní péči, čekají v jednotlivých zařízeních na přemístění do léčebny dlouhodobě nemocných.
V hodonínské a boskovické nemocnici je to klidně i rok. Ve Fakultní nemocnici Brno je doba hodně variabilní. Přeložení trvá několik dnů, ale výjimečně se natáhne dokonce na dva roky.
„Námi zjištěná data potvrdila, že kapacity nejsou vzhledem k stárnoucí populaci dostatečné a čekací doby jsou příliš dlouhé. S brněnským magistrátem hledáme řešení,“ podotkl Vojta.
Ředitelé krajských nemocnic se snaží najít kapacity na LDN přímo ve svých zařízeních. „U nás na severu kraje žádnou takovou léčebnu nemáme, proto je čekací doba až rok. Snaží se nám pomáhat zařízení v Letovicích, ale všem hned vyhovět nejde. Proto plánujeme desítku míst zřídit rovnou u nás,“ vysvětlil jednatel boskovické nemocnice Miloš Janeček.
Kapacity pro lůžka následné péče má za úkol najít také ředitel hodonínské nemocnice Antonín Tesařík. „Mluvilo se o tom, že se k nám mají přemístit lůžka z nedaleké léčebny ve Veselí nad Moravou. Tím to ale skončilo. Očekávám, že se rozběhnou nová jednání. Zatím hledám místo v naší nemocnici, kde bychom mohli nějaká lůžka umístit, ale není to snadné. Mnoho možností není,“ uvedl Tesařík.
Jen na Hodonínsku chybí asi stovka lůžek pro dlouhodobě nemocné, v Brně dvojnásobek. A podobně jsou na tom také další jihomoravské okresy.
