Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brno přenechá nemocnici řádu, dosud si ji pronajímalo za stokorunu

  10:51aktualizováno  10:51
Ještě nedávno mělo vedení Brna s Nemocnicí Milosrdných bratří velké plány. Dokonce zvažovalo variantu, že ji sloučí s Úrazovkou. Teď je ale v úplně odlišné situaci. Zařízení chtějí zpět do správy řeholníci a město se převodu nebrání.

Nemocnice milosrdných bratří v Brně. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Město má ale jednu podmínku: chce, aby noví provozovatelé udrželi současný rozsah zdravotnické péče.

Řád Milosrdných bratří teď prostory nemocnice Brnu pronajímá za symbolickou stokorunu ročně, smlouva však skončí na podzim příštího roku. A nová už sepsána nebude.

Zástupci města i řádu vytvořili pracovní skupinu, která o převzetí a podmínkách jedná. „Je vlastně jedno, kdo nemocnici bude provozovat. Důležité je hlavně to, aby byla zachována dosavadní péče,“ míní zdravotnický náměstek primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).

Milosrdní bratři se přitom maximálně snaží, aby nemocnici převzali do správy. Její řízení pro ně navíc nebude žádnou novinkou - kromě mnoha jiných nemocnic v zahraničí provozují jednu přes dvacet let ve Vizovicích na Zlínsku.

„Pro město jsou přínosem, máme s nimi dobré zkušenosti. Zajišťují skvělou péči,“ podotkla tamní starostka Silvie Dolanská (Nezávislí pro Vizovice).

Teď to vypadá, že do dvou let další nemocnice pod patronátem řádu přibude v Brně. „Chápeme, že město chce jistotu, ale my prostě hodláme v tradici poskytování zdravotní péče v Brně pokračovat,“ konstatoval provinční delegát řádu Martin Richard Macek.

Město do nemocnice investovalo stovky milionů

Milosrdní bratři se totiž v Polní ulici starali o nemocné už v osmnáctém století. Ve třicátých letech toho minulého byla nemocnice v jejich správě dokonce jednou z nejmodernějších v tehdejším Československu. Zařízení vedli až do období po druhé světové válce, kdy se stalo součástí Městského ústavu národního zdraví. Zpátky do vlastnictví dostali budovy až po revoluci, konkrétně v roce 1993.

Právě tehdy je řád pronajal městu, které od té doby do nemocnice investovalo stovky milionů korun. Vznikla například lůžka pro dlouhodobě nemocné i pavilon akutní medicíny. Jen jeho stavba stála 430 milionů.

Kompletní modernizace se dočkalo přízemí s ambulancemi, v prvním patře byla vytvořena lůžková část pro chirurgické oddělení a ve druhém patře čtyři nové porodní sály.

„Ne vše, do čeho se v nemocnici investovalo, bylo s naším souhlasem. Týká se to třeba období sedmdesátých let, kdy nám prostor oficiálně nepatřil. Tenkrát byla postavena léčebna pro dlouhodobě nemocné. A to dost nešťastně, uprostřed areálu, teď se s tím musíme vypořádat,“ připomněl Macek.

Převod je riziko, míní opozice

Obavy o budoucnost nemocnice má nyní část brněnské opozice. Například podle slov zastupitele Olivera Pospíšila (ČSSD) znamená přechod zařízení na soukromý subjekt velké riziko.

„Ať se děje, co se děje, důležité je, aby byla zachována co nejrozsáhlejší péče na území Brna. A právě to je většinou docela problém v situaci, kdy se nemocnice stane privátní. Poté tam totiž odpadávají méně lukrativní obory a je mnohem větší tlak na veřejná zařízení, která musí zajišťovat komplexní péči,“ poznamenal Pospíšil.

Podle zastupitele a dlouholetého ředitele Nemocnice Milosrdných bratří Josefa Drbala (TOP 09) se pacienti nemusí bát, že by se rozsah péče výrazně změnil. „To by neměl být problém. Na podobě nemocnice město vždycky spolupracovalo s řádem a zdravotními pojišťovnami. Spektrum péče bylo dohodnuto tak, aby vyhovovalo všem stranám,“ ubezpečil Drbal, který nemocnici šéfuje už šest let.

A na rozdíl od minulosti se pod jeho vedením zdravotnickému zařízení daří i ekonomicky, dlouhodobě se pyšní vyrovnaným rozpočtem. „Loni jsme skončili několik stovek tisíc korun v plusu,“ vypočítal Drbal.

Další injekce pro Úrazovku

Opačná situace panuje v Úrazové nemocnici, kde roky bojují s dluhy. „Založit“ ji několikrát musel zřizovatel, kterým je město, a to prostřednictvím překlenovacích půjček v řádech milionů korun. A právě s tímto zařízením vedení Brna původně chtělo Nemocnici Milosrdných bratří sloučit.

S myšlenkou přišel tehdejší náměstek primátora pro zdravotnictví Matěj Hollan (Žít Brno), který na toto téma dokonce svolal mimořádnou tiskovou konferenci bez vědomí řádu. Jeho představitelé poté vyrukovali s tím, že si chtějí nemocnici převzít pod sebe.

„Spojení obou nemocnic byl od začátku nesmysl,“ uvedl Macek.

Každopádně do Úrazovky se město chystá investovat další peníze. Chce zrekonstruovat pohotovost, kde vymění starý nábytek, vymaluje a vybaví prostor bezpečnostními kamerami a elektronickou evidencí pacientů. Ty bude nově přerozdělovat hned na příjmu zdravotní sestra podle problémů, s nimiž přišli.

Do nemocnice na Ponávce se také přesune pětadvacet lůžek z léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci, která patří pod Nemocnici Milosrdných bratří.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místostarosta Znojma Jan Fiala.
Cyklistický klub ze Znojma, který vedl bývalý politik, čelí exekuci

Bývalý místostarosta Znojma Jan Fiala z hnutí ANO, který ukončil kariéru komunálního politika kvůli dluhům, má další podobný problém. Ukázalo se, že...  celý článek

Ilustrační snímek
Studenti z celého kraje budou jezdit do Brna, hejtmanství koupí stroje

Plán na vznik Centra pro odborné vzdělávání ve strojírenství v Kuřimi definitivně padá. Nové vedení kraje už po svém nástupu kritizovalo, že projekt pro...  celý článek

Robert Skeřil a jeho kolegové díky speciálnímu elektronovému mikroskopu...
Částice smogu se mohou dostat až do krve a ucpat tepny, tvrdí odborník

Smog z brněnských ulic vypadá pod mikroskopem jako okno do podmořského světa – kuličky s ostny připomínají ježky, ty hladké jikry nebo perly v lastuře. Tím ale...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.