To by mělo projednat návrh postavit tři azylové domy za celkem 66 milionů korun, například na rohu ulic Životského a Jeronýmova či na Táborské. S velkou pravděpodobností ho však kvůli petici občanů smete ze stolu.
"Opravdu mě překvapilo, že jsme se o tomto projektovém záměru dozvěděli oficiálně až 9. září. Městská část by se o podobném záměru přece měla dozvědět jako první," řekl znepokojeně starosta Židenic Roman Vašina.
Už v půli srpna návrh totiž jednomyslně schválila sociální a zdravotní komise Rady města Brna a přímo rada jej měla projednat 31. srpna. Na poslední chvíli jej však z programu jednání stáhla.
Záměr se nelíbí ani občanům. "Postavit současně i krizové centrum pro oběti domácího násilí, často s malými dětmi, na Životského ulici, známé jako jedno z nejnebezpečnějších míst Brna, nedává smysl," podivuje se jeden z místních.
Lokalita by byla málo bezpečná
Vznikla také petice, na které by se podle jejích tvůrců mohlo shromáždit až několik tisíc podpisů. "Občané se proti plánu ohradili, věřím, že zastupitelstvo o návrhu jednat nebude. Osobně se k jejich názorům musím připojit. Azylové domy pro osoby ve špatné sociální situaci v této formě by mohly vést ke zhoršení bezpečnosti v lokalitě," dodal Vašina.
"Problém je, že tyto návrhy v podstatě nepředkládají politici, ale jejich úředníci. Komunikuji s paní Tesařovou ze sociálního odboru a ta předpokládá, že se návrh po volbách znova předloží nové radě," popsal organizátor petice Kamil Janásek.
Samotné azylové domy podle něj nejsou příčinou sepsání petice. "Jde o to, že ve chvíli, kdy se tam tito občané nastěhují, si s nimi policie přestává vědět rady," řekl Janásek.
Náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL) tvrdí, že se celá situace zvrhla v politickou hru. "Prý jsme darebáci, kteří chtějí do Židenic nacpat nepřizpůsobivé občany. Tak to není. Byla to pouze jedna z možností pro čerpání peněz z EU. Dodnes se nic neprojednalo a ani nebude. Nejdřív se vždy musí vyjádřit samospráva městské části. A Židenice jsou proti," dodal.
