Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - Soudce, soud, kladívko | foto: Profimedia.cz

Nesplatil kamarádovi dluhy. Tak ho zastřelil a ukryl v garáži

  • 9
"Nikoho jsem nezabil, mám čisté svědomí." Tyto věty v různých obměnách vyslovoval pevným hlasem třiatřicetiletý inženýr Jiří Hort z Brna ve středu před senátem brněnského krajského soudu. Ten ale neuvěřil jeho tvrzení, že o sedm let staršího Martina Krejčího v dubnu roku 2006 nezastřelil. Ze soudní síně odcházel obžalovaný s třináctapůlletým trestem za vraždu.

Čtyřem pozůstalým musí navíc zaplatit dohromady zhruba milion korun.

"Pachatele usvědčuje uzavřený řetěz nepřímých důkazů a motiv, který měl. Poškozenému dlužil nejméně 3 miliony 291 tisíc korun. Usmrtil ho střelou do týlu a je nabíledni, že šlo o promyšlený plánovitý čin. Pachatel si dal práci s ukrytím těla," odůvodnil verdikt předseda senátu Daniel Plšek.

Rok a půl leželo tělo Martina Krejčího v garáži v brněnské Trýbově ulici, v igelitu a zapěnované. Policisté ho objevili až po roce a půl, co byl Krejčí pohřešovaný. Do pátrací akce nasadili dokonce i vrtulník.

U soudu vše popřel
Obžalovaný Hort, který se s Krejčím kamarádil a půjčoval si od něj peníze, zatvrzele zapíral. Tvrdil, že nemohl mít žádný zájem na jeho smrti. Tvrdil, že si od něj vypůjčil peníze, protože ho lákalo vybudovat v Brně stylovou arabskou restauraci. "Tento záměr ale padl, tak jsem peníze vrátil," dušoval se Hort. V Krejčího účetních knihách ale záznam o vrácení půjčky chybí.

Ještě v létě pro něj všechno vypadalo skvěle - krajský soud ho v červenci zprostil viny. Státní zástupkyně se ale odvolala a Vrchní soud v Olomouci kauzu vrátil zpátky do Brna k prošetření.

Podle Daniela Plška není dnešní verdikt žádným obratem o 180 stupňů. Soud vyšší instance senátu uložil komplexněji a hlouběji vyhodnotit důkazy. Znovu tak dnes vypovídal svědek František Jeglík, v jehož garáži se našlo Krejčího tělo. Hort měl podle soudu od garáže klíče a pronajal ho pro smyšlenou osobu.

Proti rozhodnutí soudu se odvolal
Hort se choval u soudu sebejistě a jeho obhájci se snažili docílit i jeho propuštění z vazby. "Zvíře by nebylo drženo v podmínkách, v jakých tam žiju. Cítím, že jsem na konci sil," emotivně líčil Hort v závěrečném slově.

Vyhlídka na pobyt ve věznici se zvýšenou ostrahou ho evidentně zaskočila. Po vynesení verdiktu se jeho matka rozplakala, zdrcená byla i sestra a manželka obžalovaného. Ten se na místě odvolal.