Netopýr jižní, ilustrační snímek

Netopýr jižní, ilustrační snímek | foto: Tomáš Bartoníček

Chráněný netopýr je zásobárna virů od příušnic po SARS, zjistili vědci

  • 32
Vědci zjistili, že viry nakažlivých nemocí SARS, zápal plic, spalničky či příušnice pocházejí z chráněných netopýrů. A v Česku jich žije 27 druhů. Přímé nakažení člověka dosud nezmutovanými viry je velmi výjimečné, brání obyvatele mnoha moravských jeskyní biolog.

Na to, že jsou netopýři zásobárnou virů, které vyvolávají u lidí nebezpečná onemocnění, přišel mezinárodní tým vědců z Univerzity v Bonnu, jehož členem je i Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně.

27 druhů

V Česku žije 27 druhů netopýrů, blízko lidí 17 a nejčastěji se vyskytuje jen 5 druhů.

Jsou nepostradatelní pro ekosystém, živí se obtížným hmyzem. Kvůli rychlému metabolismu potřebují mnoho potravy - jedinec uloví za noc hmyz odpovídající čtvrtině až třetině jeho váhy. Jsou chráněni zákonem.

Odborníci zjistili, že přímo z netopýrů pochází například lidský virus příušnic a je u nich dosud přítomen. Podobně je tomu u SARS, jehož epidemie vyvolala před časem kvůli vysoké nakažlivosti celosvětový poprask.

Příušnice mohou vést u mužů i k neplodnosti. SARS zase způsobuje těžké plicní komplikace, při nichž může pacient i zemřít.

"Rozpoznali jsme příbuzenské vztahy mezi liniemi netopýřích a lidských virů, které mají společného předka. Ten byl kdysi jen v netopýrech. Od té doby však mnohokrát zmutoval, takže se mohou nakazit i lidé," vysvětluje Vallo.

Z výzkumu vědců, který aktuálně zveřejňuje prestižní časopis Nature Communications, vyplývá i to, že téměř všichni prapředci dnešních paramyxovirů, které způsobují mnoho zánětlivých onemocnění, existovali v netopýrech. A teprve z nich se rozšířili na člověka a další savce.

Není důvod netopýry hubit

Evoluci virů nebezpečných člověku se vědci věnují už dlouho.

"Nyní jsme však významně posunuli hranice znalostí o roli netopýrů a hlodavců jako zdroji paramyxovirů, které u člověka vyvolávají kromě příušnic a SARS i spalničky, zápaly plic či nejrůznější nachlazení. U zvířat jsou pak původcem psinky či dobytčího moru," říká Vallo.

Netopýři moravských jeskyň

Některé z těchto virů vedou také k zápalům mozkových blan, na něž umírá každý druhý infikovaný člověk.

Závěry výzkumu mohou podle Christiana Drostena z bonnské univerzity přispět k objevení nových epidemií již v raných stadiích. Vědci našli více než šedesát nových druhů paramyxovirů.

A Peter Vallo je přesvědčen, že mnoho zdejších případů onemocnění, které zůstávají nevyjasněny, je s nimi možné spojit.

Z výzkumu vyplývá i to, že nebezpečné viry nelze lehce vymýtit, jak se až dosud předpokládalo. Aby se totiž původce onemocnění z lidské populace trvale odstranil očkováním, nesměl by se v přírodě vyskytovat žádný hostitel, z něhož může přijít nová infekce - v tomto případě netopýr.

Dita Weinfurtová ze společnosti pro ochranu netopýrů však na lidi apeluje, aby nepodléhali - tak jako nyní v Německu - panice a nezačali netopýry, nepostradatelné pro ekosystém, hubit.

"Pokud už vletí někomu do bytu, stačí otevřít okno a on vyletí. V žádném případě však na netopýra nesahat a nehonit ho," radí Weinfurtová. Lidé podle ní mohou onemocnět až poté, co viry zmutují.

Nakažení člověka dosud nezmutovanými viry od netopýra je podle Weinfurtové velmi vzácné.