Největším zaměstnavatelem na Znojemsku je znojemská nemocnice. Její ředitel Martin Pavlík považuje za jedinou možnou cestu k dosažení srovnatelné životní úrovně s ostatními regiony investice státu.
„Bez zásadních změn trhu práce, rozšíření nabídky finančně atraktivních pracovních příležitostí a vzdělávání, stejně jako bez zajištění kvalitnější a specializovanější zdravotnické péče či dobudování dopravní infrastruktury, se dál budeme potýkat s odlivem lidského kapitálu ať už na rakouskou stranu, či směrem do regionů, které toto nabídnout již nyní mohou,“ je přesvědčený Pavlík.
Podle ředitele brněnské kanceláře CzechInvestu Víta Čermáka nezaměstnanost Znojemska ovlivňuje místní struktura hospodářství, kde převažuje cestovní ruch, služby a zpracovatelský průmysl.
„Značná část obyvatel také musí dojíždět za prací na nemalou vzdálenost. Někteří obyvatelé Znojemska našli proto pracovní uplatnění v Rakousku, což může být v dnešní době při omezené mobilitě problém. Pandemie tudíž situaci v regionu příliš nepomohla, naopak,“ poukazuje.
K tomu je nutné přičíst i faktor sezonního zaměstnávání v zemědělství nebo třeba turismu. O sezonnosti ví své starosta Vranova nad Dyjí, kde to žije hlavně v létě.
„Přímo ve Vranově ne, ale na jihozápadě Znojemska – až po Uherčice a Vratěnín – je to skutečně hodně špatné. Nejsou tu žádné fabriky, dříve prvořadé zemědělství a lesnictví dnes zaměstnává strašně málo lidí,“ vysvětluje.
Lidé nechtějí chodit na směny
Nezaměstnanost je v regionu sice nejvyšší, ale práce by tu byla. Například pro moravskokrumlovskou firmu Retex, vyrábějící netkané textilie, je každý měsíc rekordní a kvůli nedostatku zaměstnanců musí někdy nové zakázky i posouvat v čase.
Jak je to v kraji s tak vysokou nezaměstnaností možné? Do práce na směny nebo do nepřetržitých provozů se lidem nechce, pokud vůbec chtějí pracovat. Tak to alespoň vidí šéf Retexu Robert Šimek.
„Pro lidi pracující v Rakousku je to pak samozřejmě rozdíl ve výši výdělku,“ říká s tím, že od dalších manažerů velkých znojemských firem ví, že i jinde řeší nedostatek zaměstnanců.
Na trhu se neprolíná nabídka a poptávka
Podle starosty Znojma Jakuba Malačky (dříve ČSSD) jsou příčiny špatné situace převážně strukturální, tedy nesoulad mezi nabídkou a poptávkou.
„Firmy poptávají odlišné kvalifikace, než mají potenciální uchazeči. Ač se to některým nemusí líbit, tak v krátkodobém pohledu může situaci zlepšit například otevření nové výrobní haly firmy Nevoga, kde má vzniknout přibližně 600 pracovních míst. Dost jsme se začali jako okres orientovat na cestovní ruch, vlivem covidu se ale bohužel tento segment trhu absolutně zastavil, což v důsledku vedlo k propouštění na mnoha místech v okresu,“ shrnuje.
Ve zbytku okresu je přitom nezaměstnanost výrazně vyšší než v samotném Znojmě. Průměr statistikám „kazí“ i fakt, že obec s rozšířenou působností Znojmo patří k největším v republice – pod Znojmo spadá 111 obcí.
Doprava není hlavní problém, tvrdí starosta
V názorech, jak moc má vliv špatné dopravní napojení, se oslovení respondenti rozcházejí. Například starosta Malačka si myslí, že sice nepomáhá, ale není to ani zásadní či hlavní problém vysoké nezaměstnanosti.
Jak už MF DNES informovala, město se snaží dostat do plánu investic ministerstva dopravy novou železniční trať Znojmo – Brno s cestovní dobou 25 minut.
„Toto by mělo ale spíš vliv na to, že by lidé zůstali bydlet ve Znojmě a jezdili za prací do Brna, než že by z Brna jezdili lidé za prací do Znojma. Tedy doprava je důležitá, zejména kvůli zásobování firem, ale není hlavní příčinou vysoké míry nezaměstnanosti,“ říká starosta.
Řešení? Podpora vzdělávání i investice
CzechInvest například firmám ze zpracovatelského průmyslu nabízí investiční pobídky, které je mohou stimulovat k dalším investicím.
„Samosprávám pomáháme v oblasti budování průmyslových zón. Nabízíme i poradenství ke způsobům financování nevyužívaných budov, brownfieldů,“ počítá Čermák. I těchto historických zátěží má region hned několik – příkladem za všechny je loucký klášter.
Město Znojmo ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem připravuje novou politiku zaměřenou na podporu inovací u malých a středních firem s růstovým, inovačním potenciálem.
„Z dlouhodobého hlediska je nejlepší cestou to, že bude podporovat kvalitní vzdělání. To již děláme a začínáme od základních škol. Program Kolumbus pomáhá zlepšovat jazykové dovednosti, proplácíme jazykové certifikáty, a pomáhá propagovat polytechnické vzdělávání,“ dodává Malačka. Radnice nakoupila 3D tiskárny a další IT vybavení pro učebny základních škol, což stálo desítky milionů.
Jde o strategii, která by se mohla vyplatit. „Právě kvalitně vzdělaní lidé jsou ti, kteří ve svých regionech a obcích zakládají nové firmy, zaměstnávají lidi z okolí a jsou součástí ekonomického rozvoje regionu,“ uzavírá za CzechInvest Čermák.
Prokletí příhraničních regionůZnojemsko systematicky trápí vyšší nezaměstnanost. O moc lepší není situace ani na Hodonínsku, jde o příběh znevýhodněných regionů u hranic. Oba mají podobnou strukturu výroby a neleží na významných dopravních cestách (třeba takové Břeclavsko má naopak na Brno výborné napojení). Dalším aspektem je, jací lidé tam žijí. Podle experta na trh práce z katedry ekonomie Masarykovy univerzity Štěpána Mikuly je podíl obyvatel s univerzitním a maturitním vzděláním na Znojemsku v kraji vůbec nejnižší. Jde o důsledek nepěkného historického dědictví. Roku 1930 žilo na vesnici na Znojemsku průměrně 43 procent Němců, na Hodonínsku však jen 0,42 procenta (Břeclavsko je někde mezi tím). Nedávná studie publikovaná v časopisu Economic Journal o dlouhodobém efektu znovuosidlování Sudet po druhé světové válce říká, že tyto regiony jsou na tom dodnes hůř, co se týče vzdělání. „Do dnešního dne také platí, že znovu osídlené obce mají vyšší míru migrace, lidé jsou sem ochotni přicházet, ale ne žít příliš dlouho. Nejsou tu tak zakořeněni. Lidé tu méně investují do vztahů se sousedy. Méně budují takzvaný sociální kapitál. Z literatury víme, že menší investice do sociálního kapitálu jsou spojené s nižší podnikatelskou aktivitou,“ poukazuje Mikula. Na Znojemsku je jeden z nejvyšších migračních pohybů obyvatel v kraji (spolu s Vyškovem a Brnem-venkov), zatímco na Hodonínsku je naopak migrace velmi malá. Zajímavostí však je, že zatímco na Hodonínsku se staví nejméně v kraji, výstavba na Znojemsku je srovnatelná s dalšími okresy. „Ochota lidí stěhovat se na Znojemsko a stavět tam domy a byty ukazuje, že tento region je pro lidi přes vyšší nezaměstnanost atraktivní,“ vysvětluje Mikula. |
