Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brno zvažuje nízkoemisní zóny, mohly by začít platit už za pět let

  7:14aktualizováno  7:14
Magistrát má studii, která řeší zavedení nízkoemisních zón v centru Brna. Jejich cílem je pročistit vzduch. Řidiči starších aut by do části města nesměli vjet.

(Ilustrační snímek) | foto: AP

Pokud chcete vyrazit do Brna, musíte na vlak či jiný hromadný dopravní prostředek. V garáži vám sice stojí auto z roku 2005, ale to nemůžete použít. Je totiž moc staré a kamery, které snímají vjezdy do širšího centra, by zaznamenaly registrační značku vozidla, které nemá v centru co dělat. Řidiči by pak hrozila vysoká pokuta.

I tak by to mohlo fungovat v Brně, pokud by město zavedlo nízkoemisní zóny, které zvažuje už delší dobu. Nyní má magistrát na stole studii, jak takové opatření uskutečnit.

Náměstek primátora Martin Ander (Zelení) ji teď představuje radnicím městských částí, kterých by se měla nízkoemisní zóna dotknout. „Zavedení takové zóny by v Brně mělo jednoznačně pozitivní efekty, protože by se v ní plošně zlepšilo ovzduší,“ prohlásil Ander.

Podle něj ale magistrát v blízké době žádnou nízkoemisní zónu nechystá a vše je pouze v rovině debat. „Musí se najít rozumný kompromis, aby takové opatření přineslo nějaký efekt a zároveň se nedotklo velké části lidí,“ sdělil náměstek.

Studie totiž nabízí několik variant, jak by opatření mohlo fungovat. Podle té nejmírnější by do zóny nesměla auta vyrobená před rokem 2001 (dotklo by se to 2 % vozů), nejpřísnější pak počítá s hraničním rokem 2006 (20 % vozů).

První varianta je podle Andera příliš mírná, druhá moc drsná. „Je lepší jít mírnější variantou, ale bez výjimek,“ míní náměstek. Výjimky, které některé varianty studie připouští, se týkají majitelů vozidel, kteří bydlí v nízkoemisní zóně, nebo firemních aut. I tyto skupiny by v případě zavedení nízkoemisní zóny bez výjimky musely vyměnit stará auta za novější.

Starostové: Nejdřív je potřeba dokončit městský okruh

Starostové městských částí, se kterými Ander o nízkoemisních zónách jednal, nejsou zásadně proti. Jsou ale skeptičtí v otázce, zda by opatření mělo skutečně nějaký pozitivní dopad.

„Pokud zavedeme nízkoemisní zóny, tak nám budou lidi do centra jezdit násilně. Musí se dostavět dva poslední úseky městského okruhu,“ prohlásil starosta největší městské části Brno-střed Martin Landa (za Žít Brno). Má na mysli Žabovřeskou a úsek Tomkovo náměstí – Rokytova.

S tím, že se musí tyto silnice dostavět, náměstek Ander souhlasí. „Ono by to šlo i bez toho, ale mnohem více bychom dopravě přitížili. Není možné vytlačit auta lidem přímo pod okna,“ řekl. Vzhledem k termínům dokončení obou staveb tak vidí možnost zavedení nízkoemisních zón nejdříve v roce 2021 nebo 2022.

Landa je ale přesvědčen, že v té době už žádná nízkoemisní zóna nebude potřeba. Po dostavění zmíněných dvou úseků podle něj tranzitní doprava centrum automaticky opustí. „Řidiči budou motivovaní jezdit po okruhu. Nemůžeme ale trápit vlastní obyvatele,“ říká Landa.

Podobně mluví i Jan Mandát ze spolku Brno autem, který nevidí smysl v nízkoemisní zóně, pokud budou hotové zmíněné dva úseky městského okruhu.

Kvůli hranici můžou mít sousedi jiné podmínky

Skeptičtí jsou k opatření i představitelé Králova Pole a Židenic. Obě městské části má navíc hranice nízkoemisní zóny v půli přetnout. Na severu vede totiž hranice zóny podle studie Královopolským tunelem, na východě po Gajdošově.

Mohlo by se klidně stát, že někteří obyvatelé budou muset mít jen auto splňující podmínky zóny, ale sousedé o pár desítek metrů vedle klidně budou jezdit vozem z roku 1997, protože už do zóny nespadnou.

„Nebylo by to spravedlivé. Zhoršilo by to mezi lidmi atmosféru,“ uvedl místostarosta Králova Pole Daniel Valenta (TOP 09).

To místostarosta Židenic Petr Kunc (TOP 09) by do nízkoemisní zóny zařadil celé Židenice, včetně velmi frekventované Gajdošovy.

„Bez ní to nemá cenu. Na ní jezdí 50 tisíc aut denně a jezdilo by i při zavedení zóny bez jakékoliv regulace. Na jiných ulicích blíže centru, kde projede pár stovek aut, bychom ale dávali lidem pokuty, že mají staré auto,“ prohlásil Kunc.

Podle Martina Andera by tento požadavek židenické radnice neměl být zásadní překážkou. „Poté, co se dostaví úsek od Tomkova náměstí po Rokytovu, tak nově povede městský okruh přes Vinohrady po Žarošické a Jedovnické. Gajdošova tak může být klidně v nízkoemisní zóně,“ doplnil Ander.

Autor:



Nejčtenější

Třinácté zlato pro Kometu! Brno suverénně obhájilo mistrovský titul

Jakub Krejčík zvedá Masarykův pohár nad hlavu. Kometa ovládla hokejovou...

Efektivní v koncovce, precizní v defenzívě. Hokejisté Brna ovládli páté finále extraligového play off, na ledě třinecké...

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...



Nechte Vranovu víc vody, žádají vodohospodáři Rakušany. Nádrž vysychá

Vodní nádrž Vranov

Jen tmavě zbarvené pruhy na březích vodní nádrže Vranov ukazují, kam až by mohla dosáhnout voda. Hladina je tady v...

Amálka se musí vyhýbat slunci, nemoc ji denně připraví o kbelík kůže

Tříletá Amálka Ježková se narodila s vzácnou nemocí kůže. Ichtyózou...

Podobně jako princezna Jitřenka z pohádky O bílé laňce se musí vyhýbat slunečním paprskům. Na rozdíl od ní však...

Kudy k Macoše? ptal se v noci muž recepční. Zachránila mu život

Propast Macocha.

Všímavosti hotelové recepční vděčí za svůj život osmatřicetiletý muž, který se chystal skočit do propasti Macocha...

Další z rubriky

Exkurze do vesmíru. Brno přivítá největší světovou výstavu o kosmonautice

Na brněnském výstavišti se představí největší putovní expozice o kosmonautice...

Brněnské výstaviště od května na čtyři měsíce přivítá největší putovní výstavu o kosmonautice na světě. Organizátoři...

České orly hubí jedovaté návnady, s jejich hledáním pomáhá psí komando

Orel královský (Aquila heliaca) obývá otevřené krajiny s osamocenými stromy od...

V Česku žije jen několik párů mimořádně vzácných orlů královských, a to jen na jižní Moravě. Přesto na ně lidé líčí...

Významný sociolog jako skřítek. Iva Možného uctili „rošťáckou“ sochou

V atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně odhalili sochu...

Přesně dvacet let od založení Fakulty sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity poctili v Brně jejího zakladatele a...

Najdete na iDNES.cz