Podobný dokument na jihu Moravy nikdy neexistoval, přitom třeba ve srovnatelně velkém Moravskoslezském kraji koncepci zdravotnictví už dávno mají.
„Ani na celostátní úrovni podobná strategie neexistuje. Slyšel jsem názory, že kvůli tomu nemůže vzniknout takový dokument na kraji. Nemyslím si to. Mám jasnou představu, čeho chci docílit,“ tvrdí Chlup.
Uvažuje například o tom, že v hustopečské nemocnici ponechá pouze lůžka pro dlouhodobě nemocné a akutní lůžka přesune do břeclavské nemocnice, obě zařízení chce propojit. Hustopeče už takzvaná sociální lůžka mají, provozují ale i interní oddělení s akutními lůžky.
Změnou vyřeší dluhy
Nemocnici před rokem a půl od města převzal kraj, který se snaží stabilizovat ekonomiku zařízení. To se potýká s dluhy v řádech desítek milionů korun. Podle Chlupa by přeměna na léčebnu byla řešením.
„Nemá smyl na úkor ekonomických ztrát nemocnice udržovat 13 akutních lůžek, která nás stojí dvacet milionů,“ míní Chlup. Provoz sociálních lůžek je totiž mnohem jednodušší a levnější. Není potřeba tolik personálu ani vybavení.
S tím ale nesouhlasí hustopečská starostka Hana Potměšilová (Sdružení nestraníků). Tvrdí, že s krajem mají uzavřenou jinou dohodu. „Takovou, že do roku 2027 bude zachována stávající péče,“ nastínila. Přesun akutních lůžek do břeclavské nemocnice si nepřeje kvůli lepší dostupnosti péče pro místní. „Navíc si myslím, že nemocnice se s dluhem slušně vyrovnala,“ poznamenala.
Hospodaření nemocnic
Pozn: zaokrouhleno na tisíce korun |
Starosti ale Chlupovi nedělá jenom situace v hustopečském zařízení. Chce řešit také hospodaření nemocnice v Ivančicích na Brněnsku. „Uvažuji o fúzi se znojemskou nemocnicí, která si vede výborně,“ nastínil krajský radní.
Ředitel ivančické nemocnice Jaromír Hrubeš zatím o této myšlence neslyšel. Připustil ale, že ekonomicky udržet toto zařízení s tradicí delší než 150 let není za stávajícího stavu jednoduché.
Trojici nemocnic, kde chce nový krajský radní řešit hospodaření, uzavírá Tišnov. Také tam v budoucnu přibudou sociální lůžka. Vzniknout tam má nové centrum zdravotních a sociálních služeb pro důchodce. „Otázky kolem počtu akutních a sociálních lůžek není potřeba řešit jen kvůli ekonomickému hledisku. Jsou potíže také s personálem. Na odděleních často chybějí lékaři a sestry. Do nemocnic krajského typu se těžce hledají pracovní síly, všichni chtějí do Brna,“ vysvětlil ještě Chlup, proč zvažuje změny v krajských zařízeních.
Konec boje Kyjova a Hodonína
Oddychnout by si po letech mohli v Hodoníně. Roky se totiž diskutovalo, zda hodonínský okres potřebuje dvě nemocnice. Zařízení v Kyjově a Hodoníně mají stejná některá oddělení, přitom jsou od sebe vzdálena pouhých dvacet kilometrů. Podobně daleko je navíc od Hodonína město Břeclav, kde je také krajská nemocnice. V minulosti se tak několikrát zvažovalo omezení péče v hodonínském špitálu. Dokonce se mluvilo i o přeměně na LDN zařízení. „Hodonínská nemocnice je ekonomicky soběstačná a sama se uživí. To stejné platí pro Kyjov. Nevidím důvod k změnám,“ uvedl Chlup.
Proti omezení péče v hodonínské nemocnici se v minulosti postavili starostové okolních obcí. Podepsali společnou deklaraci. „Je to pro nás pozitivní zpráva. Doufám, že to tak opravdu bude. Chceme, aby místní měli dostupnou péči,“ prohlásil hodonínský místostarosta Vítězslav Krabička (Změna).
Konečné rozhodnutí o podobě koncepce ještě nepadlo. Chlup si chce sezvat ředitele všech krajských nemocnic. „Budu od nich chtít koncepce budoucího fungování zařízení, kterým šéfují,“ prohlásil. Také chce oslovit odborníky ze zdravotnictví, s kterými chce podobu koncepce prodiskutovat. Jsou mezi nimi zástupci ze státních, krajských i městských nemocnic. Například ředitel Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík, ředitel Nemocnice Milosrdných bratří v Brně Josef Drbal či jednatel Nemocnice Boskovice Miloš Janeček. „Rád se zúčastním, takový přístup mě těší,“ řekl například Žaloudík.
Chlup svoje myšlenky prodiskutuje také s hejtmanem Bohumilem Šimkem (ANO). Ten už také avizoval, že si přeje, aby byly krajské nemocnice ekonomicky samostatné, nikoliv závislé na dotacích z kraje. Konečnou verzi zdravotnické koncepce by mělo kromě rady projednat také zastupitelstvo, protože jde o významný krajský dokument.
