Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Územní studie legalizuje černé stavby u brněnské přehrady, tvrdí kritici

  9:30aktualizováno  9:30
Brno dokončuje přípravu územní studie, která bude regulovat výstavbu kolem Brněnské přehrady. Nový dokument měl nastavit jasná pravidla, kde se stavět může, s čím mohou počítat hoteliéři, s čím chataři a co na přehradě zůstane nedotknutelné. Vášně kolem oblíbené rekreační oblasti však neutichají.

Brněnská přehrada | foto: Radek Miča, MAFRA

Zatímco magistrát tvrdí, že nyní bude vše jasnější, odpůrci nového dokumentu tvrdí, že snadnější bude jen legalizace černých staveb.

"Díky studii nyní přestaneme řešit pořád dokola různé jednotlivé návrhy, co je kde možné postavit a co naopak není. Nové hotely, přestavby těch stávajících, rekreační areály - to vše se dosud řešilo jednotlivě na dvou různých stavebních úřadech. Nyní na to budou jasná pravidla," popisuje radní odpovědný za územní plánování města Ladislav Macek z ČSSD.

Spis například nepočítá se zvažovaným areálem vodního lyžování na Sokoláku ani rekreačním areálem v lokalitě Rakovecká.

Zásadní je ale podle Macka především jasné stanovisko, že je oblast přehrady určená pro rekreaci. "Není tam tedy přípustná stavba objektů pro bydlení. Jen staveb pro rekreaci, což je podle zákona jedno podlaží pod zem a dvě nad zem," upřesňuje Macek.

Další limity pak stanoví největší možný podíl zastavěnosti pozemku. "Lidé se například obávají, že někdo skoupí pozemky a bude tam chtít postavit hrad. Stavební úřad by v tu chvíli ale neměl rozhodovat podle poměru zastavěné plochy, ale podle toho, že nepůjde o objekt pro rekreaci. Tudíž by takový nápad neprošel," tvrdí náměstek.

Město také nechce povolit hustší zástavbu tam, kam nedosahuje kanalizace.

Studie má ovšem i své odpůrce, kteří varují před zničením okolí přehrady bezohlednou výstavbou. Dokument proto připomínkovalo na šest desítek lidí, stejně jako městské části Bystrc a Kníničky.

V rekreačních chatách se trvale bydlí

Radnice těchto městských částí například požadovaly, aby se ani v lokalitách s kanalizací nepovolovala rozsáhlejší výstavba než nyní.

"Fakt, že lidé využívají rekreační chaty k bydlení, vyvolává v území řadu problémů například s neexistující dopravní infrastrukturou. Jediným řešením je proto omezit velikost takových objektů, aby neposkytovaly stejný komfort jako rodinné domy," napsala Bystrc do připomínek.

Magistrát ovšem odpověděl, že změny jsou nutné například proto, aby byl současný plán v souladu s tím, co už na přehradě vyrostlo v minulosti.

Jenže řada staveb na přehradě v minulosti vyrostla načerno a majitelé těchto chat se o legalizaci pokoušeli až posléze.

"Porušování zákona nelze považovat za trend, na který by měl reagovat územní plán nebo studie. Tento nešvar je třeba pojmenovat, ale ne poté legalizovat takové objekty s odůvodněním, že jde o 'skutečné využití území'," vzkázali na magistrát zase z Kníniček.

Této městské části ale zase úředníci odpověděli, že jinak vlastně kvůli stavebnímu zákonu jednat nemohou.

"Odbor územního plánování a rozvoje se snaží křečovitě obhájit, že ty navržené podmínky nejsou legalizací černých staveb. Ta snaha je až úsměvná," komentuje to opoziční zastupitel za Zelené Martin Ander, který měl resort územního plánování na starosti v minulém volebním období.

Legalizovat černé úpravy se pokouší i rodina radního

Stín na novou studii vrhá také problém náměstka Macka s chatou jeho vlastní rodiny. Chata vedle nudapláže totiž prošla rekonstrukcí také bez patřičných povolení a její vlastníci se nepovolené úpravy už několik let snaží zpětně zlegalizovat.

"Nevím, v jakém je to nyní stavu. Vše řeší dcera se svým právníkem. A nová územní studie v tom rozhodně nemá jak pomoct," tvrdí Macek.

Nová územní studie, kterou magistrátní úředníci vypracovali pod jeho vedením, začne nyní platit po vyvěšení na úřední desku. Kdy přesně to bude, není jasné.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...



Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek...

V rybníce Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek kyslíku ve vodě, a nedostatku vody...

Další z rubriky

Vědci hledají plodiny, které přežijí sucho. Patří mezi ně třeba žito

Počasí, slunce, tráva, vítr, rybník, nebe, obloha

Odborníci z drásovské firmy PSI i brněnského klimatického ústavu Akademie věd testují například obiloviny v extrémních...

VIDEO: Řidič při honičce se strážníky naboural do kanalizační šachty

Řidič naboural do kanalizační šachty

Řidič auta, které nemělo registrační značku, ujížděl v neděli v podvečer strážníkům v Hodoníně. Rychlou jízdu ale...

VIDEO: Masaryk bude znovu v Brně výstavišti. Robot vyfrézuje jeho sochu

Prozatím robot vyfrézoval malý model Masaryka, ukazuje ředitel společnosti MCAE...

Na brněnské výstaviště se znovu vrátí socha Tomáše Garrigua Masaryka. Ta původní z roku 1928 nepřežila bouřlivé dvacáté...

Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice
Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice

Domluvit se anglicky nebo francouzsky, než půjde vaše dítě do školy? Za dva nebo tři roky se to opravdu dá zvládnout. Akorát zapomeňte na způsob, jak jste se učila jazyky ve škole. Možná vám totiž vyhovuje úplně jiný typ učení.

Najdete na iDNES.cz