Ambulance, jež slouží pro pacienty z celého Jihomoravského kraje, ale i širokého okolí, totiž sídlily v nevyhovujících podmínkách v Dětské nemocnici v Černých Polích.
Děti, které lékaři pozvali jen kvůli očkování nebo na kontrolu po uzdravení, se v čekárně potkávaly s malými pacienty, kteří do nemocnice dorazili s infekční chorobou, chyběl samostatný vchod i čekárny nebo třeba bezbariérový přístup. To už je ale nyní minulostí.
Ambulance Kliniky dětských infekčních nemocí, která ročně ošetří na dvacet tisíc dětských pacientů, se přestěhovaly do zmodernizovaných prostor. V nich se infekční pacienti s těmi zdravými už nepotkají.
„Čekali jsme na to dlouhé roky. Původní prostory byly zcela nevyhovující, nebyly vlastně určené ani pro ambulance, vše přes deset let fungovalo v jakémsi provizoriu,“ podotýká primář infekční kliniky Tomáš Habanec.
„Teď splňujeme všechny evropské hygienickoepidemiologické normy, nekříží se zde provoz, ambulance mají samostatné vnější vstupy i hygienické zázemí a infekční pacienti nepřijdou vůbec do styku s těmi, kteří chodí na kontroly nebo očkování,“ pochvaluje Habanec.
Místo pacientů se přemisťuje lékař
Cestu do nových ambulancí, na jejichž vybudování fakultní nemocnice uvolnila z vlastních prostředků 7,5 milionu korun, nemusejí stávající pacienti nijak složitě hledat. Stejně jako původní prostory jsou v pavilonu R, který je od hlavního areálu Dětské nemocnice oddělen Černopolní ulicí, leží ale v jiném křídle budovy.
Zcela nový je systém, jenž v trojici nových ambulancí pro infekční pacienty, dalších třech ambulancích pro neinfekční pacienty a samostatné ambulanci sloužící jako izolace funguje. Všechny prostory jsou navíc bezbariérové. Který pacient kam patří, určuje už při příchodu zdravotnický personál, všechny děti na vyšetření čekají odděleně.
„Otočili jsme to, pacienti teď nově nečekají v čekárně, ale přímo v ordinaci. Kdo se přemisťuje, je totiž lékař, který přechází mezi jednotlivými ambulancemi,“ popisuje primář infekční kliniky.
„Navíc máme i jednu super izolační ambulanci pro hodně přenosné nákazy nebo třeba pro případ, kdyby přišlo dítě s podezřením na ptačí chřipku, ta má i svůj další, zcela samostatný vchod,“ dodal Habanec.
Dříve rodiče s dětmi čekali venku
Klinika tak podle něj nově nabízí důstojné zázemí například pro pacienty s cystickou fibrózou, kteří jsou mnohdy nositeli rezistentních bakterií nebezpečných pro okolí.
Přísné oddělení dětí s nakažlivými nemocemi, mezi něž patří třeba i neštovice, nyní na klinice garantují, i kdyby byly všechny nově vybudované ambulance zaplněné. V minulosti přitom museli rodiče s dětmi postávat venku.
„Nebylo tam vůbec příjemné prostředí. Bezvládného syna, o kterém nikdo nevěděl, co mu vlastně je, jsme museli vynést v náručí k ambulancím po dlouhém schodišti,“ líčí návštěvu se sedmiletým synem z letošního roku jedenačtyřicetiletá matka z Brněnska. Jméno si nepřála zveřejnit, redakce jej ale zná.
„Pak jsme čekali na chodbě, po které prochází všichni ostatní, včetně infekčních dětí. Až po nějaké době nás umístili do uzavřené místnosti. Celkově to prostředí působilo hrozivě,“ popisuje matka.
Vstoupili jsme do 21. století, těší primáře
Sami lékaři přitom připouštějí, že stížností na zázemí Kliniky dětských infekčních nemocí v poslední době přibývalo. I to byl jeden z důvodů, proč se Fakultní nemocnice Brno, pod kterou Dětská nemocnice spadá, rozhodla k přestavbě bez ohledu na to, že akci nezaplatí žádná dotace či grant.
„Medicínská potřeba byla tak vysoká, že bylo nutné to udělat,“ potvrdil ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Spokojený teď může být i personál, sestřičky i lékaři mají nové hygienické zázemí, samostatné evidence, úklidové i denní místnosti či úložné prostory, vše je nové včetně podlah, omítek, rozvodů či topení a vzduchotechniky.
„Jsem moc rád, že se to konečně podařilo, vstoupili jsme tím do 21. století,“ dodává primář kliniky, do níž spádově patří asi jeden a půl milionu dětských pacientů.
