Jižní Morava chce až pět nových leteckých linek, třeba do Říma

  18:04aktualizováno  18:04
Kraj a město se snaží dojednat až pět nových leteckých linek z Brna. Létat mají už od jara. Podle informací MF DNES se pravděpodobně bude nově létat do Barcelony, Říma či ukrajinského Lvova.

Brněnské letiště. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

V sobotu odletělo z Brna poslední letadlo do nizozemského Eindhovenu. Nízkonákladová společnost Wizz Air se rozhodla po šesti letech linku zrušit. Brněnskému letišti, kritizovanému kvůli nedostatku spojení se světem, tak zbývají už jen tři pravidelné linky. Dvě na okrajová londýnská letiště a jedna do Mnichova (o lince do Mnichova jsme psali také zde).

Od jara by ale mělo být všechno jinak. Přímo z Brna se mají cestující dostat třeba do Říma, Barcelony nebo ukrajinského Lvova.

Takový je plán, na kterém se minulý týden shodla vedení města Brna a Jihomoravského kraje. Momentálně mají rozjednáno několik leteckých společností, podle primátora Petra Vokřála (ANO) má od jara z Tuřan začít létat tři až pět nových linek. Letenky by se měly začít prodávat ještě do konce tohoto roku.

„Dokud nemáme definitivně potvrzené destinace, do kterých se bude dát z Brna létat, nechceme podrobnosti zveřejňovat. Počítáme ale, že bychom to mohli zhruba za tři týdny vědět,“ řekl k tomu stručně Vokřál.

Financování linek je zatím nejasné. Štve to opozici

Destinace v Itálii, Španělsku a na Ukrajině už jsou podle informací MF DNES rozjednané. Další linky by měly ideálně směřovat na severozápad Evropy. Zvažovalo se i Rusko, jenže tam má exkluzivní smlouvy letecká společnost ČSA, nově koupená firmou Travel Service.

Přimět dopravce, aby více využívali brněnské letiště, jde obtížně. I linka do Mnichova, provozovaná dceřinou společností firmy Lufthansa, musí být výrazně dotovaná a spolykala už desítky milionů korun. Kolik a jakým způsobem kraj zaplatí za další linky, jasné zatím není.

„S ohledem na to, že jednání stále probíhají, v současnosti nemůžeme zveřejňovat žádné další podrobnosti,“ upozornila krajská mluvčí Monika Brindzáková.

Nepříliš otevřený přístup kraje se nelíbí opozičním krajským zastupitelům.

„Strategické projekty kraje a zejména ty, které přesahují funkční období, by měly být připravovány se zastoupením opozice, aby měla možnost se k nim včas vyjádřit,“ konstatoval opoziční zastupitel a bývalý radní Antonín Tesařík (KDU-ČSL).

Kraj by podle něj měl především vyřešit, jak bude linky financovat, aby nedošlo k porušení pravidel veřejné podpory, která určují, v jakých situacích smí stát, kraje i města financovat ze svých rozpočtů soukromé podnikání – v tomto případě letecké společnosti.

Proto hejtmanství uvažuje, že linky budou fungovat podobně jako spoje integrovaného dopravního systému. V těchto případech může kraj využít takzvaného závazku veřejné služby. Ten umožňuje dotovat takovou dopravu, kterou by jinak soukromníci neprovozovali, protože by se jim nevyplatila.

Pravidelné linky využívají zejména podnikatelé. Na ně chce město s krajem cílit také při domluvě dalšího spojení se zahraničními městy.

„Řím a Barcelona jsou frekventované destinace ze strany turistů i podnikatelů. Dlouhodobě usilujeme o zavedení pravidelných linek do těchto i podobných míst. Vše ale závisí na možnostech a vyhodnocení leteckými dopravci,“ zdůraznila mluvčí společnosti Letiště Brno Kateřina Pichalová.

Lvov má spojení s celým světem. A může táhnout turisty

Například do Mnichova se nyní létá ve všední dny dvakrát denně, o víkendu jednou. Nové linky by pravděpodobně každý den nelétaly, nejednalo by se ale o charterové lety. Na ty by letadla mohla být přesměrována v létě, tedy v době, kdy se za byznysem až tak často nelétá.

„Jakákoliv snaha propojit Jihomoravský kraj se zahraničními městy je podnikateli velmi ceněná. Nejatraktivnějšími lokalitami jsou města jako Paříž, Amsterdam či třeba Frankfurt, nicméně pro kraj by bylo extrémně těžké takové linky zadotovat,“ podotkl Petr Chládek, ředitel Jihomoravského inovačního centra, jež se zaměřuje na podporu podnikání a výzkumu. U Barcelony, Říma a Lvova vyzdvihl především to, že v nich mohou cestující přestoupit na další letadlo.

O propojení se Lvovskou oblastí, která leží na západě Ukrajiny a sousedí s Polskem, usiluje kraj už delší dobu. „Tento region je třikrát větší než jižní Morava. Nabízí obrovské kulturní bohatství, navštěvují jej turisté z celého světa, jen u nás o něm lidé nemají žádné informace,“ říká podnikatel a šéf Rádia Petrov Aleš Pohanka, který se podílí na projektech spolupráce jihu Moravy se Lvovem.

„Když už se od nás létá na Ukrajinu, tak jedině z Prahy do Kyjeva. Přitom do Lvova míří letadla z celého světa. V Česku pracuje spousta Ukrajinců, a pokud by se podařilo domluvit nízkonákladové lety, bylo by to pro ně výhodnější a pohodlnější než jezdit autem nebo autobusem,“ doplnil Pohanka.



Nejčtenější

Bývalý radní postavil vilu u rezervace, využil zastaralý územní plán

Vila bývalého radního

Postavit si honosnou vilu s výhledem do chráněné přírodní rezervace lze snadno. Stačí zpackaný a dvacet let starý...

Strážník při nákupu odzbrojil lupiče s revolverem, pomohla mu manželka

Jednačtyřicetiletý brněnský strážník Petr Čermák při nakupování v obchodě...

Ve správnou chvíli se v pondělí večer vydal nakupovat brněnský strážník Petr Čermák. V momentě, kdy stál u pokladny...



Brno čeká uzavírka desetiletí, oprava Zábrdovické ochromí dopravu

Uzavírka desetiletí kvůli opravě Zábrdovického mostu a přilehlé ulice se dotkne...

Jestli si řidiči i cestující hromadnou dopravou v posledních letech stěžovali, že Brno je kvůli uzavírkám takřka...

Hnutí ANO zatrhlo návrh na zrušení poplatků v modrých zónách v Brně

V brněnských ulicích začaly přípravy na rezidentní parkování. Pracovníci...

Na fungování rezidentního parkování v Brně se v nejbližší době nic nezmění. Nově vznikající čtyřkoalice sama ustoupila...

V Americe se víc používá selský rozum, říká ajťák ze Sillicon Valley

David Pavlík pracoval v USA ve společnostech Microsoft, Amazon, Netflix a...

Brněnský prodejce letenek, firma Kiwi.com, má od července novou výraznou posilu. Tým šéfa společnosti Olivera Dlouhého...

Další z rubriky

Ve městech se dnes už nedá žít, říká budovatel zelených staveb

Slavkovskou firmu Liko-s budoval Libor Musil od začátku 90. let. Teď se...

Mezi průmyslovými budovami poblíž vlakového nádraží ve Slavkově u Brna se jedna výrazně vymyká. U umělého jezírka stojí...

Brněnská práva už mají smlouvu s Křetínským, dostanou tři miliony

Miliardář Daniel Křetínský se dohodl na spolupráci svého Energetického a...

Miliardář Daniel Křetínský se nakonec se svým Energetickým a průmyslovým holdingem a Právnickou fakultou Masarykovy...

Masaryka schovali do země, i tak nacisté sochu zničili. Zbyly z ní jen boty

Čtrnáctimetrovou sochu T. G. Masaryka u Kunštátu zničili nacisté, kteří...

Před 90 lety dokončili František Burian se Stanislavem Rolínkem čtrnáctimetrovou sochu T. G. Masaryka u Kunštátu na...

Najdete na iDNES.cz