Nový projekt univerzity pomůže nadaným dětem, školy to s nimi neumějí

Talentovaných dětí jsou podle odborníků na jihu Moravy až tři procenta, tedy tisíce. Ví se ale jen o dvou stovkách z nich. Bez speciálního přístupu učitelů přitom mohou jejich schopnosti přijít vniveč. Podpořit je se teď snaží nový projekt Masarykovy univerzity.

Vědkyně | foto: Anna Vavríková, MAFRA

"Pokud se nadání nepodchytí od první do páté třídy, může se stát, že děti na školu a tím i svou budoucnost rezignují. Normální výuka je totiž nudí," upozorňují odborníci.

Masarykova univerzita se teď na práci s nadanými dětmi zaměří.

"Budeme se snažit učitelům poskytnout zajímavé pomůcky, hlavolamy, příklady. Nebudou je pro nadané žáky muset vytvářet sami. Studenti pedagogické fakulty s nimi budou spolupracovat ve výuce," přibližuje první část projektu Šárka Portešová z Institutu výzkumu dětí Masarykovy univerzity.

Akademici už navázali spolupráci s brněnskou Základní školou Křídlovická a doufají v připojení dalších.

Učitelé jsou totiž často přetížení výukou třicítky "běžných žáků".

"Nadané dítě, které má pořád nějaké otázky a chce látku vysvětlit více do hloubky, je pro ně spíše přítěží," dodala Portešová.

Největší potíž je ale jinde: vůbec talenty poznat. Učitelé totiž mnohdy zaměňují nadané žáky s těmi bystrými a snaživými, kteří dobře plní zadané úkoly. I zdánlivě špatné řešení přitom může být geniální. Také to by měl nový projekt řešit pomocí on-line kurzů pro učitele i speciálního informačního portálu Nadanedeti.cz.

Do poraden se rodiče talentovaných dětí nehrnou

"Hledat nadané děti a radit rodičům mají za úkol pedagogicko-psychologické poradny. Rodiče se do nich ale nehrnou. Výsledkem byl totiž do teď jenom papír, že mají talentované dítě," řekla Portešová. A jedním dechem doporučuje odborníky navštívit. Díky projektu totiž získání osvědčení bude konečně provázet i nabídka speciální výuky.

A že podporovat mladé talenty má smysl, už osm let úspěšně dokazuje v Česku projekt Jihomoravského centra mezinárodní mobility (JCMM).

"Zapojený student získá finanční podporu, ale především ho dostaneme do kontaktu se špičkovým světem vědy - může navštěvovat laboratoře, komunikovat s vysokoškolskými pedagogy. A k tomu dostane kurzy prezentačních dovedností, aby své projekty uměl vysvětlit," popsal ředitel JCMM Miloš Šifalda.

Program, který vede, je určený výjimečným středoškolákům. Mohou v něm zůstat až do vysoké školy. Už čtyři roky se ho účastní i Dominika Kalesová.

"I když je člověk na škole sám, kdo se o vědu zajímá, dostane možnost setkat se s lidmi z celého světa s podobnými zájmy a soutěžit s nimi. Je to velká motivace," uvedla studentka fyzikálního inženýrství a nanotechnologií na VUT.

Talentům je nezbytné otevřít svět vědy a naučit je prezentovat

Miloš Šifalda stojí v čele Jihomoravského centra mezinárodní mobility (JCMM). Studenti, které podporuje, bodují v mezinárodních soutěžích, dělají vědecké objevy, vyvíjejí součástky boeingu... "Podpora mladých talentů není charita, ale snaha posunout jižní Moravu dál," říká.

Stojí za to podporovat nadané děti?
Jihomoravský kraj se chce zaměřit na vědu, výzkum a inovace. To nejde bez šikovných lidí. A navíc každá společnost potřebuje tahouny. Tohle jsou oni. Byla by obrovská škoda nechat je propadnout. Podporovat mladé talenty rozhodně není charitativní činnost, ale snaha posunout kraj někam dále. Proto se zaměřujeme hlavně na přírodovědu a techniku.

Kde je ale čára mezi dítětem, které je prostě bystré, a skutečně talentovaným?
Na tom, jak talenty vyhledávat, už ztroskotal leckterý podobný zahraniční projekt. Schází se komise expertů, rokují, a tím to také končí. My jsme si prostě řekli, že musíme nějak začít a podchytit aspoň ty talenty, o kterých víme. Snažíme se dělat to, na co nám síly stačí. Momentálně tak pracujeme se středoškoláky - dětmi od čtrnácti let výše. Teď záběr rozšiřujeme i na druhý stupeň základní školy. Zveme studenty, kteří už projevili o nějaký obor zájem a mají v něm výsledky - třeba se dobře umístili ve fyzikální, matematické či biologické olympiádě.

Ale ne všichni mladí géniové mají soutěžní ambice...
I kdokoliv další má možnost nechat se testovat v pedagogickopsychologické poradně. Když dobře dopadne, vezmeme ho do programu a testy mu zaplatíme. Letošní kolo "přijímaček" bude o víkendu 22. a 23. června. Na středních školách navíc máme síť koordinátorů, kteří jsou v poznávání talentů vyškolení. Nemusí to být dítě s dobrými známkami. Může třeba jen zlobit. I tak se snažíme, aby dostalo příležitost.

Když už se mladý talent do programu dostane, co získá?
Finanční podporu. Za třicet tisíc ročně si může koupit třeba počítač, zaplatit vzdělávací kurzy. Ale to není všechno. Nejde učit se jazyk a nikdy se do země, kde se jím mluví, nepodívat. Ve vědě je to podobné. Její svět se tak snažíme otevřít, nedávno byl velký zájem o sledování pitvy psa, byli jsme i na exkurzi ve špičkovém švýcarském zařízení CERN. Děláme kurzy prezentačních dovedností. Mladí vědci musejí umět svou práci i ukázat.

Vstup je jednorázový?
Snažíme se studenty neustále motivovat a pečlivě sledujeme jejich činnost. Musí každý rok nasbírat kredity, jinak z programu vypadnou. Dostávají je za odbornou praxi ve firmách, výhry v soutěžích nebo účast v kurzech. Ročně podmínky nesplní jedinci. Naopak někteří studenti mají místo potřebných čtrnácti třeba i osmdesát kreditů. Jsou neskutečně cílevědomí.