Kromě studentů s poruchami učení přibývá na brněnské Masarykově univerzitě i...

Kromě studentů s poruchami učení přibývá na brněnské Masarykově univerzitě i nevidomých. Vysoká škola má k dispozici v Braillově písmě, ukazuje manažer vnějších vztahů Viktor Piorecký. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Univerzity už nebudou dyslektiky zkoušet jako děti, vznikl nový test

  • 7
Dyslexie, dyskalkulie, dysgrafie. Specifickými poruchami učení trpí čím dál více lidí, čím dál více jich však studuje na vysokých školách. Jenže vstupní test pro určení typu vady a upravení studia byl až doteď nastaven pro děti nebo středoškoláky. Brněnská Masarykovy univerzita přišla s novinkou.

Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás Masarykovy univerzity vytvořilo test nový, lépe vyhovující vysokým školám.

„Rozhodli jsme se tomu věnovat, protože stále existovala představa, že dyslexie je jev vztahující se k dítěti a po dosažení dospělosti jej nemá cenu zkoumat,“ vysvětlil ředitel centra Teiresiás Petr Peňáz.

Specifické poruchy učení

Dyslexie - porucha schopnosti naučit se číst běžnými metodami a porozumět čtenému textu, vyskytuje se nejčastěji.
Dysgrafie - obtíže s písemnou formou projevu, písmo je neuspořádané, nečitelné.
Dyskalkulie - porucha schopnosti počítat.
Dysortografie - stížená schopnost zapamatovat si pravopis jazyka, se kterým se člověk běžně setkává.
Dysmúzie - porucha hudební schopnosti, dotyčný nedokáže rozpoznat tóny, melodie a podobně.
Dyspinxie - porucha vyznačující se špatnou úrovní kresby.
Dyspraxie - porucha obratnosti a pohybových dovedností.

Výhoda testu spočívá také v tom, že pro studenty bude nový a nebudou jej znát z předchozích let. Stávalo se totiž, že student dělal jeden a ten samý test na střední i na vysoké škole.

Od března by jej měly přijmout i ostatní vysoké školy. Udělat si jej bude moci kdokoliv a kdykoliv. Pro ty, kdo ale chtějí, aby jim univerzita zajistila potřebný servis odpovídající jejich poruše učení, je test nezbytný.

Trvá několik hodin a skládá se z různých částí. V jedné z nich například jsou dvojice velmi podobných slov. Úkolem testovaných je poznat, zda jsou tato slova stejná, nebo ne.

Peňáz dále upozorňuje, že studenti se specifickými poruchami učení nejsou nějakým způsobem zvýhodňováni.

„Nedostanou lepší známku. K úlevám by dojít nemělo. Pokud tedy úlevou nebudeme nazývat čas na přesně definované činnosti. Jestliže máte využívat techniku a ta vyžaduje určitý manipulační čas, dostanete ho. Jestliže máte po sobě kontrolovat pravopis, dostanete ho,“ řekl Peňáz.

Méně tabuizované téma

Začleňování mezi vysokoškoláky se netýká pouze dyslektiků, ale i jinak handicapovaných. Ještě před 15 lety Masarykovu univerzitu navštěvovalo jen několik málo studentů, kteří potřebovali speciální přístup kvůli svému zrakovému, sluchovému nebo pohybovému postižení.

Dnes je takových na škole okolo 150. Další stovky spadají do kategorie poruch učení. Tedy dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie a podobně.

„Je to způsobeno tím, že se zlepšuje diagnostika. Teď k nám přichází vlna studentů, kteří už na základní a střední škole byli v kontaktu s pedagogickopsychologickou poradnou. Už to není tak tabuizované téma,“ uvedla pedagogicko-psychologická poradkyně Iva Dudíková.

Se znevýhodněnými studenty se v centru Teiresiás snaží spolupracovat ještě před maturitou.

„Univerzita mi zajistila více času na přijímací zkoušky. Díky tomu jsem se dostal tam, kam jsem chtěl. Při studiu mám doučování, které mi úspěšně pomohlo složit zkoušku. Na střední škole jsem takové výhody neměl,“ popsal student prvního ročníku sociální pedagogiky Tomáš Novák.