"Je to krajní řešení, ale dáváme tak signál, že nechceme ústav nechat padnout. Pokud se ukáže, že nebude možná jiná cesta, tak vedení Jihomoravského kraje je připraveno jednat s ministerstvem o podmínkách převodu," zdůvodnil krok krajských radních hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Samotná změna zřizovatele je zatím ale podle všeho hodně daleko. "K žádným jednáním prozatím nedošlo. V nejbližší době ani ministerstvo o převedení na jiného zřizovatele neuvažuje," řekla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
Mnozí klienti by se o sebe nepostarali ani s pomocí rodiny
A co vůbec vedlo kraj k tomu, že s nabídkou na převzetí přišel? Na konci prosince sepsali klienti ústavu - tedy lidé nevidomí, mající většinou ještě další postižení - petici proti plánovaným změnám, které chtělo ministerstvo zavést. Petici už podepsalo přes čtyři tisíce lidí.
Ústav sociální péče v Brně-Chrlicích- V roce 1921 koupil Spolek péče o slepé arcibiskupský zámeček v Chrlicích. - V roce 1948 byl znárodněn a fungoval i jako domov pro důchodce. - Od roku 1990 je opět formálně ústavem pro zrakově postižené. - V posledních letech byl zámek opraven za 200 milionů korun. - Je jediný svého druhu v Česku. - V současnosti na zámku žije přes sto nevidomých. |
Takzvaná transformace sociálních služeb má přesunout co největší množství klientů pryč z ústavů. Do rodin nebo třeba do vlastního bydlení s asistenty.
Této myšlenky, která může jinde dobře fungovat, se ale v Chrlicích obávají. Tamní klienti jsou totiž těžce postižení lidé - například i hluchoslepí - kteří se na Chrlický zámek dostali právě proto, že se venku o sebe postarat nedovedli. A mnohdy ani s pomocí rodiny.
Klienti i vedení se tak obávali, že by zamýšlené změny znamenaly zánik ústavu. To ale vytrvale popíralo ministerstvo s tím, že protestováním Chrličtí zbytečně šíří poplach. Spor vyústil až v situaci, kdy byla dlouholetá a u klientů oblíbená ředitelka Danuše Křiváková odvolána bez udání důvodu.
I kvůli tomu by v ústavu uvítali, kdyby je převzal kraj. "Je to podle mě větší záruka toho, že ústav přežije," říká dnes již bývalá ředitelka Křiváková. Jako příklad uvádí ústav pro tělesně postižené v Habrovanech na Vyškovsku, který zřizuje kraj a kde plánované změny na základě protestů klientů odvolali.
Aby se tomu tak stalo i na kraji Brna, se prozatím Chrličtí snaží v nově založeném občanském sdružení Chrlický zámek nevidomým. Jeho členy jsou sami nevidomí klienti, ale i osobnosti z veřejného života. Například chrlická starostka Ivana Telecká.
Předsedkyní je potom odvolaná ředitelka Křiváková. "Sdružení jsme založili kvůli tomu, aby mohli klienti prosazovat své názory. Na ty doteď nikdo nebral ohled," zdůvodnila vznik Křiváková.
