Poznat nepřístupné prostory Pražského hradu chtělo zhruba 130 lidí z...

Poznat nepřístupné prostory Pražského hradu chtělo zhruba 130 lidí z Brna-střed. Zájezdu se mohla zúčastnit necelá polovina. | foto: Jana Ustohalová, MF DNES

Brňané se vydali po stopách zájezdu z Osvětiman. Výsady na Hradě neměli

  • 0
Šedesát Brňanů se podívalo do veřejnosti nepřístupných prostor Pražského hradu. Inspirovali se kritizovaným zájezdem obyvatel Osvětiman, odkud pochází hradní kancléř Vratislav Mynář. Nedočkali se ale stejného přijetí.

„Po reportáži v České televizi (ČT) kancléř Mynář prohlásil, že chce Hrad víc otevřít veřejnosti. Proto jsem mu napsal jako radní Brna-střed e-mail, zda by bylo možné takový zájezd uspořádat i pro naše občany,“ popisuje Svatopluk Bartík (Žít Brno) v autobuse do Prahy, proč městská část Brno-střed nabídla svým obyvatelům zájezd na Pražský hrad.

Naráží přitom na reportáž České televize, která zachytila zájezd obyvatel ze slováckých Osvětiman, ze kterých je hradní kancléř Vratislav Mynář.

Ti loni 17. listopadu nejprve dorazili na demonstraci na podporu prezidenta Miloše Zemana a následně ve velmi uvolněné atmosféře navštívili běžně nepřístupná místa Hradu. Inkognito však s nimi byl i kameraman České televize, který vše natočil. Tentokrát Mynář vyhověl oficiální žádosti brněnské radnice.

Museli pěšky

První zklamání ale přichází hned při příjezdu. Autobus totiž nezajíždí do hradních garáží jako s Osvětimanskými, ale vysazuje účastníky před Královskou zahradou stejně jako ostatní turisty. Na třetí nádvoří, ke vchodu do prezidentských kanceláří musejí pěšky.

Po vstupu do Hradu musejí všichni absolvovat přísnou prohlídku, ukázat občanský průkaz, nechat si zkontrolovat tašku a projít detektorem kovů.

„To je horší než na letišti v Egyptě. Ještě že na sobě nemám červené trenýrky,“ směje se muž, který stojí ve frontě před skenerem. Nakonec trvá hodinu, než celý zájezd projde všemi kontrolami. I tak čtyři lidi ostraha dál nepustí. Nechtěli totiž předem nahlásit číslo občanky nebo si místo vyměnili na poslední chvíli s někým jiným. „Aspoň mi to všechno nafoť,“ říká zklamaně jedna z odmítnutých žen kamarádce a podává jí fotoaparát. Místo prohlídky musí počkat na nádvoří.

„Nic takového jsme nemuseli absolvovat, nikdo nám nekontroloval občanky, šli jsme rovnou nahoru,“ říká později Jiří Krejčík, kameraman ČT, který se zúčastnil zájezdu z Osvětiman. A také samotná prohlídka jižního Tereziánského křídla Pražského hradu je mnohem méně uvolněná než s Osvětimanskými.

„Ničeho se nedotýkejte, nesedejte na nábytek, fotit můžete, ale opravdu zakázáno je natáčet video,“ několikrát důrazně upozorňuje průvodkyně Helena Tománková.

Na nic nesahat

Toho, kdo se odchýlí od trasy, hned vyzve, aby se vrátil, nebo návštěvníky varuje, aby se nepřibližovali k předmětům blíž než na 30 centimetrů. „My jsme si mohli sednout v Habsburském salonku na barokní křesílka, odhrnout koberce, děti otevíraly šuplíčky u komod,“ popisuje kameraman Krejčík.

Brněnský zájezd také doprovázejí dva zaměstnanci Hradu, kteří hlídají, aby někdo nezůstal pozadu. Trasa vede jižním křídlem přes Hudební sál s čínským porcelánem z 18. století a vzácnými bruselskými tapiseriemi, kde prezident přijímá nejvýznamnější hosty, Zrcadlovou síň a Brožíkův salon.

V Trůnním sále obvykle dostávají jmenování soudci, ministři nebo velvyslanci. Ani tady se ale nikdo neodváží odhrnout perský koberec z 19. století. Z Janákovy haly vede trasa přes rozlehlou Širokou chodbu.

„Už se nedivím, že se tady bývalý prezident Václav Havel proháněl v prvních letech na koloběžce. Jsou to obrovské prostory,“ říká překvapeně manželce asi sedmdesátiletý muž a zahledí se na zlaté vstupní dveře od Bořka Šípka.

Zdálky je slyšet vysavač a údržbáři, kteří opravují spáry v podlaze, s údivem pozorují turisty, již sem obvykle nechodí. To už ale skupina míří do Rudolfovy galerie a Španělského sálu. „Sem se veřejnost může dostat na koncerty nebo recepce, probíhá tu také volba prezidenta,“ říká průvodkyně Tománková. Ještě Rothmayerův sál se sochou Tomáše Garrigua Masaryka z bílého mramoru a po hodině se loučí.

Vlastní svačina

Osvětimanské čekalo ještě bohaté občerstvení, Brňané se musejí spokojit s vlastní svačinou. „Měli jsme chlebíčky, zákusky, nalévalo se víno a panáky,“ vzpomíná kameraman Krejčík. Jak se nakonec v reportáži ČT ukázalo, pohoštění platila Osvětimanským Strana práv občanů. Radnice Brna-střed ale nechtěla dotovat raut pro své občany z rozpočtu městské části, takže jej neobjednala ani neslibovala.

I tak jsou lidé nadšení. A radnice už vyjednává další termín. „Přihlásilo se nám 130 lidí, jet mohlo jenom 60. Takže jsme napsali na Hrad, že pro velký zájem bychom chtěli na podobný zájezd jet znovu,“ říká Daniel Zeman z radnice. Bartík doufá, že Brňané prošlapali cestu i jiným obcím. „Prokázali jsme, že na Hrad se může dostat každý, kdo slušně napíše kancléři Mynářovi. Není pravda, že prohlídka neveřejných prostor je jen pro vyvolené nebo z protekce,“ myslí si Bartík.