Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Infarktové dopravní zácpy nekončí, stavba obchvatu Slatiny se odkládá

  13:23aktualizováno  13:23
Přetíženou Slatinou projede denně 10 tisíc aut. Jenže slibovaný obchvat se zřejmě zase posune. Kvůli stavební uzávěře, kterou plánují vyhlásit v sousedních Šlapanicích. Majitelům by znemožnili prodej pozemků, ti hrozí, že pak kraji nedají ty, které leží pod obchvatem.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Doprava v brněnské Slatině je nejen ve špičce katastrofální. Po místních silnicích míří řidiči do průmyslové zóny i k brněnskému letišti, slouží ale také jako příjezdová cesta pro mimobrněnské nebo spojnice s Líšní a Tuřany. Denně tudy po ucpaných křižovatkách projede na 10 tisíc vozidel.

Potřebný obchvat na pomezí Slatiny a Šlapanic kraj slibuje už řadu let. Podle původních plánů měl už být dávno hotový, jeho stavbu ale zatím brzdila jednání s majiteli pozemků, po nichž má vést. Teď už to vypadalo nadějně – pozemky pod obchvatem chtěli jejich majitelé kraji coby investorovi obchvatu dokonce darovat. Převod ale ohrožuje nový krok vedení Šlapanic, v sousedství plánovaného obchvatu chce město vyhlásit stavební uzávěru.

„Nechceme nic blokovat, chceme ale zvážit možné dopravní napojení i kapacitu bytové výstavby. Uzávěra je jen dočasné řešení, než se zpracuje územní studie a následně nový územní plán,“ vysvětluje starostka Šlapanic Michaela Trněná (Čisté Šlapanice). To ale podle vlastníků pozemků dohodu s krajem zablokuje a stavbu oddálí o roky.

Dáme kraji pozemky, vy nám dovolte ty naše prodat

„Všichni tvrdí, že obchvat je jejich zájem i priorita, ale platí to vždycky jen před volbami. Pak je najednou ticho po pěšině a namítají, že cena, kterou požadujeme, je moc vysoká. Teď jsme se konečně dohodli na prodeji asi třetiny našeho pozemku s developerem, co chce stavět Zlatá pole, i na tom, že bychom kraji darovali pozemky pod obchvatem,“ potvrzuje Jiří Žák, spolumajitel jednoho z největších pozemků uprostřed dotčené lokality.

„Výměnou chceme, aby nám zbytek pozemků změnili na zastavitelnou plochu. A Šlapanice najednou vyrukují se stavební uzávěrou,“ zlobí se spolumajitel parcely o výměře asi 32 tisíc metrů čtverečních.

„Obešel jsem všechny majitele, víc než 90 procent mi podepsalo, že za takových podmínek jsou ochotní pozemky pod obchvatem kraji darovat. Když ale Šlapanice vyhlásí stavební uzávěru a zablokují nám prodej zbylé části parcel, od podobného záměru ustoupíme,“ ujišťuje.

Auta z centra svede do polí

Asi kilometrový obchvat má ulevit hlavně Bedřichově, Krejčího a Matlachově ulici i napojení přes Řipskou, vést má po nové silnici zbudované v poli od Šlapanické ulice u mostu přes dálnici D1 k Hviezdoslavově. Se silnicí počítá územní plán Brna i kraje, kolem něj má podle dlouhodobých plánů radnic vyrůst nová zástavba.

S tím také majitelé pozemků roky počítají a těší se, jak svůj majetek zpeněží, byť část zhruba 25 hektarů velkého území stále tvoří orná půda. Předloni se k jejich radosti našel developer, který měl zájem o jejich pozemky, na pomezí Šlapanic a Slatiny totiž naplánoval takzvaná Zlatá pole.

Šlapanice si ale stojí za svým. Záměr na stavební uzávěru vyhlásily v lednu, na připomínky k tomuto kroku mají dotčení majitelé pozemků i sousední městské části čas jen do pondělí 6. února. Pak se připomínkami bude zabývat šlapanický stavební odbor.

Nezávisle na nich ale obec zřejmě uzávěru prosadí, radnice už vybrala totiž zpracovatele územní studie, kvůli jejímuž vypracování celou stavební uzávěru prosazuje.

Studie ne, studie ano.

Do boje proto vytáhl hlavně developer, firma Student-living Development (SL Development), kterému uzávěra znemožní dva roky plánovanou stavbu 12 rodinných domů a třípodlažních bytovek s celkem asi 70 byty. Postavil by tak jen první etapu – 14 rodinných domů v katastru Slatiny, u šesti z nichž už stojí hrubá stavba.

Proti stavební uzávěře jsou i vlastníci dotčených pozemků, kteří přijdou o možnost je prodat, ti vlastní totiž skoro dvě třetiny potřebných pozemků.

„Věděli jsme, že jsou zde pozemky určené pro bytovou výstavbu, proto jsme už v roce 2015 vymysleli projekt Zlatých polí. Když jsme zjistili, že se zde má dělat územní studie, která má být hotová do konce roku 2016, nabídli jsme Šlapanicím už na podzim roku 2015, že ji zaplatíme. Tamní zastupitelé ale loni v lednu řekli, že studie není potřeba,“ upozorňuje jednatel SL Development Štefan Výrost.

„Teď ovšem údajně právě kvůli vypracování územní studie chtějí vyhlásit stavební uzávěru. Pokud se to stane, znehodnotí naši investici a my ji budeme požadovat zpět,“ dodává.

Developer: Jestli bude uzávěra, musí město platit. 80 milionů

Firma má podle něj podepsané smlouvy s majiteli pozemků i se zájemci o bydlení. Ti mají zaplacené rezervační poplatky, které by musely být vráceny i se zhodnocením. SL Development prý jednal už i s dotčenými úřady a firmami.

„Máme už kladné vyjádření od všech dotčených orgánů. Máme smlouvy o věcných břemenech s krajem i státem nebo s Brnem týkající se vodovodu a kanalizace. Jediný, kdo má negativní postoj, je obec, která tu má ale postavení pouze našeho souseda,“ tvrdí Výrost s tím, že firma by přišla o zhruba 80 milionů korun.

Další peníze v případě zablokování stavby budou zřejmě požadovat vlastníci pozemků, navíc kraji nebudou chtít ty pod obchvatem darovat.

Starostka Trněná ale věří, že obec nic nezablokuje, jen pozdrží. Studie by podle ní mohla být hotová do půl roku, nový územní plán za další rok. „Je pravda, že jsme územní studii nechtěli od developera, ale ne proto, že by nebyla potřebná, jen jsme byli přesvědčeni, že ji stihneme vytvořit sami v rámci přípravy územního plánu. To se bohužel nestalo,“ připouští pochybení starostka Šlapanic.

Studie vše oddálí. Chtějí se ale domluvit

„Toto území je ale natolik komplikované, že bez stavební studie si zde stavbu, zvlášť domů a bytů, neumíme představit. Věřím ale, že pozemky neznehodnotíme, jen chceme, aby bylo vše vyřešeno, než se bude rozhodovat o jejich využití. I třeba s ohledem na stanici vysokotlakého plynu, která měla být dávno vymístěna, ale stále není,“ dodává Trněná.

Soudním sporům s majiteli pozemků se ale město chce vyhnout. Věří, že se nějak dohodnou. Ti připouštějí pouze ochotu směnit pozemky pod projektem Zlatá pole za jiné, tvrdí ale, že na výkup nebo výměnu Šlapanice nemají peníze ani prostor.

Zdržení je komplikace i pro sousední Slatinu. I ta už Šlapanicím napsala připomínku k návrhu na zřízení stavební zástavy.

„Pro Slatinu i Šlapanice je to klíčová dopravní stavba, bez obchvatu je u nás dopravní situace nejenom ve špičce naprostá katastrofa, děti nejsou schopny ani přejít do školy. A jednání s majiteli pozemků pod obchvatem zatím výsledek nemají, jejich představa o ceně při případném výkupu je zatím nereálná. Šlapanice jsme upozornili na nadřízenost územního plánu města i kraje,“ dodal starosta brněnské Slatiny Jiří Ides (ČSSD).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězeň ze Znojma měl u sebe dvě mince - pětikorunu a korunu. Obě propadnou ve...
Úřad převzal šest korun. Měl je v kapse vězeň, půjdou do rozpočtu státu

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ve Znojmě převzal neobvyklou hotovost. Pětikorunu a korunu, které se našly u pracujícího vězně. Protože tím...  celý článek

Z Liberce by se cestující mohli dostat vlakem do Prahy za 35 minut.
Z Liberce do Prahy za 35 minut. Stát plánuje rychlotrať do Polska

Zatím to zní jako sci-fi, stát se ale vážně zabývá otázkou vysokorychlostní železnice z Prahy k polským hranicím a dál do Wroclawi. Mezinárodní koridor by...  celý článek

Interaktivní aplikace poradí, kde si najít bydlení
Tady je hluk, tady daleko k MHD. Mapa ukazuje, jak se žije v Brně

Student vytvořil interaktivní mapu, která vyhodnocuje kvalitu života po celém Brně. A to i v jednotlivých domech. Pomoci může například lidem, kteří se do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.