Melancholická poezie připomíná jednoho z velkých brněnských básníků, který v letech 1919 až 1948 žil v jednom domě právě na tomto náměstí.
Šanci stát se podobně slavným brněnským básníkem, jakým byl Ivan Blatný, mají i účastníci soutěže Brněnská sedmikráska, pořádá nakladatelství Host.
Do finále jdou neznámá jména
Neobvyklé klání básníků vyvrcholí v sobotu v 17:30 v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Právě tady se v semifinále soutěže Brněnská sedmikráska utkají čtyři nejlepší oslavné básně o Brně.
"Soutěž tvoří 111 textů nejrůznější povahy od vyslovených slovních hříček až po mnohastránkové opusy s vysvětlivkami a poznámkovým aparátem," uvedl k nezvyklému zápolení šéfredaktor pořádajícího nakladatelství Host Miroslav Balaštík.
Víc než stovku básní zaslali autoři, jejichž věk se pohybuje od 15 do 86 let. Přestože se podle Balaštíka jako jednoho z členů výběrové poroty zúčastnili i známí autoři, nakonec jsou mezi finalisty neznámá jména.
Diváci budou mít možnost vyslechnout si pásmo ze všech přihlášených básní v podání herec Lukáše Hejlíka a souboru Listování. "Vítěz obdrží šek na deset tisíc korun a šalinkartu na měsíc," dodal Balaštík.
Většina autorů se snažila rýmovat. "To ovšem u slova Brno dělá trochu problém. Objevovaly se verše typu: Slávu Brna slaví i srna," uvedl pořadatel.
Nejčastějším rýmem vůbec ovšem bylo město - těsto. "A to ať už pevné, husté nebo řídké," směje se Balaštík.
Jedním dechem dodává, že všichni čtyři porotci byli překvapeni vysokou úrovní textů, což ostatně dokládají i finalisté. Kouzelným paradoxem je, že většina z nich není z Brna, což je podle Balaštíka možná důkazem toho, že Brňané mají sklon se městu trochu posmívat nebo ho podceňovat, nevidět jeho skrytou či zjevnou krásu, zatímco pro "cizince" je jeho inspirující atmosféra zjevnější.
