Přednádražní prostor je dlouholetou ostudou Brna. Zábradlí tu tvoří bariéry.

Přednádražní prostor je dlouholetou ostudou Brna. Zábradlí tu tvoří bariéry. Chodci balancují mezi tramvajemi. Nechybí ani chodník, po kterém se nesmí chodit. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Chceme referendum. Ne, nechceme. Odpůrci odsunu nádraží se neshodnou

  • 24
Do vleklého sporu o poloze brněnského nádraží vstoupila další skupina odpůrců odsunu. Chtějí, aby se o poloze nádraží za rok hlasovalo v novém referendu ve společném termínu s komunálními volbami nebo aby město do října schválilo rekonstrukci nádraží v jeho současné poloze.

V otevřeném dopise k tomu vyzvali brněnského primátora Romana Onderku (ČSSD).

Jenže většina původních odpůrců odsunu, kteří organizovali referendum v roce 2004, s nimi nesouhlasí. Navzdory tomu, že obě skupiny bojují za stejnou věc.

Spor hrstky lidí ovšem může budoucnost brněnského železničního uzlu ještě více zkomplikovat. Správa železniční dopravní cesty, která je investorem modernizace nádraží, totiž čeká na jasné stanovisko. A to z Brna nepřichází.

"Nemůžeme řešit, jak bude modernizované nádraží vypadat a kdy bude hotové, dokud se Brňané nedohodnou, kde ho vlastně chtějí," upozornil mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.

Kvůli sporům tak Brno stále není na řadě při čerpání peněz z dotací ani státního rozpočtu.

Hlavním zastáncem nového referenda je bývalý předseda Strany zelených Jakub Patočka. Ten je nyní členem výboru brněnské pobočky Masarykovy demokratické akademie, instituce napojené na ČSSD.

A právě na sociálnědemokratické hodnoty se Patočka v otevřeném dopise primátoru Onderkovi odvolává.

"My, sociální demokraté, jsme od vzniku našeho hnutí v 19. století bojovali za to, aby se rozšiřovala občanská práva a možnost lidí spolurozhodovat o věcech veřejných. Vždy a všude jsme usilovali o to, aby se referenda stala součástí běžných rozhodovacích procedur. Někde se nám to podařilo, někde zatím ne. Ale snad nikdy nikde se sociální demokraté nepokoušeli výsledky referenda obelstít," píše Patočka.

Referendum o odsunu

Hlasování se konalo v říjnu 2004 před krajskými volbami. Radnice navíc vyzývala zastánce přesunu, že bude stačit, když hlasovat nepůjdou.

Referenda se nakonec zúčastnilo jen 25 % voličů. Pro zachování nádraží v současné podobě bylo sice 86 % z nich, referendum však nebylo závazné kvůli nízké účasti.

Podle představ aktivistů by se druhé referendum mělo konat příští podzim spolu s komunálními volbami. Na to, aby byl jeho výsledek závazný, by byla potřeba účast 35 %.

Minulé referendum totiž tehdejší vedení města vyhlásilo o víkendu před krajskými volbami. Kalkulovalo s tím, že lidem se dvakrát do volebních místností chtít nebude. Takové obcházení je nyní podle řady soudních verdiktů nepřípustné.

Chtějí se jen zviditelnit, myslí si primátor

Primátor Onderka se ovšem k této výzvě vyjádřil zdrženlivě. "Jelikož se mnou dotyčný autor nekomunikoval, považuji tento dopis za nastolení volebního tématu nebo snahu o zviditelnění," zhodnotil Onderka. Dopis však předá zastupitelům k posouzení.

Snahu o zviditelnění Patočky vidí za výzvou i část odpůrců odsunu, kteří organizovali referendum v roce 2004 a nyní se snaží variantu opravy původního nádraží prosazovat.

Díky tomu tak například SŽDC pracuje na srovnávací studii, která by měla obě polohy nádraží posoudit.

"V okamžiku, kdy si stát objednal za 20 milionů prováděcí studii naší varianty a následně ji srovná s odsunutou variantou, tak si nelze přát víc. Pokus o referendum je vlamování se do otevřených dveří, respektive spíše záminka Jakuba Patočky o vyvolání rozvratu v brněnské ČSSD," zhodnotil za skupinu původních odpůrců Svatopluk Bartík.