Zásahy člověka v lese jsou pro přírodu prospěšné, říká oceněný botanik

  7:19aktualizováno  7:19
Botanik Ondřej Vild z Brna experimentuje v lesích se staletími prověřenými postupy, které používali naši předci. Staré metody lesního hospodaření pomáhají chránit přírodu a druhovou rozmanitost, vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES.

Třiatřicetiletý botanik Ondřej Vild působí v Brně v Botanickém ústavu Akademie věd ČR. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Hrabání opadaného listí na podestýlku nebo vyhnání dobytka na pastvu do lesa jsou příklady, jak naši předci využívali les a hospodařili v něm. Ondřej Vild na svém výzkumu dokazuje, že staré metody lesního managementu najdou uplatnění i dnes. Především v ochraně přírody. Za svoji práci o obnově lesa získal na podzim cenu Akademie věd ČR.

„Zajímá mě společenský rozměr, jelikož se jedná o prolínání vlivu člověka a přírody. Výzkum má důležité uplatnění v praxi. Pokud chceme v lesích zachovat druhovou rozmanitost, musíme tomu přizpůsobit i metody hospodaření,“ vysvětluje, proč už devět let zkoumá právě lesy.

Zkoumáte tradiční metody hospodaření v nížinných lesích, které využívali naši předci. Můžeme říct, že se les bez lidského zásahu neobejde?
Náš výzkum ukazuje, že v našich podmínkách střední Evropy byl v historii lidský zásah pro přírodu velmi pozitivní. Pokud přestaneme o přírodu tím správným způsobem pečovat a necháme ji samovolnému vývoji, můžeme bohužel přijít o spoustu druhů. My se snažíme zjistit, jak se v minulosti hospodařilo v českých lesích a jak tyto způsoby managementu můžeme využít dnes, abychom zachránili rozmanitost a zvrátili trend, že z lesů mnoho druhů mizí.

Jaké jsou ty tradiční metody?
Způsobů, jak se v lesích v minulosti hospodařilo, je celá řada. Já se zabývám třemi metodami – pařezením, pastvou a hrabáním listové opadanky, ale dále k nim patří i sběr lesních plodů nebo třeba lesní včelařství. Tyto metody byly v minulosti opravdu hodně rozšířené a měly velmi silný vliv na vegetaci. Jejich efekt navíc přetrval až do současnosti.

Kdy je lidé začali používat?
Domníváme se, že hned s nástupem zemědělství. Skončil loveckosběračský systém a začali chovat dobytek. Ten nezůstával jen na loukách, ale lidé zvířata pouštěli i do lesa. Na zimu je museli ustájit a hrabali pro ně stromovou opadanku, tedy opadané listí, které používali jako podestýlku.

Zmínil jste pastvu a hrabání opadaného listí. Co ten třetí způsob – pařezení?
Ten byl důležitý pro získávání palivového dřeva. Pařezení využívá schopnost některých listnatých stromů obrážet z výmladků. Když pokácíte strom, kmen neodumře, ale na kraji pařezu je schopný obrazit. Naši předci v lesích nesázeli skoro žádné nové stromy, nechali kmen obrazit a třeba za deset let přišli a sekyrkou dřevo pokáceli a použili na topení.

Jak chcete vrátit tradiční metody do praxe? Lidé mají dnes k lesům jiný vztah a nevyužívají je ve svém každodenním životě tak, jako naši předci.
V běžném lese to dnes samozřejmě nelze, protože je i zakázané vyhnat dobytek do lesa. Klíčové využití ale vidíme v ochraně přírody. V národních parcích a chráněných krajinných oblastech je možné vyjednat si výjimku. A takovou mám i pro svůj výzkum. V národních parcích, které jsou určené pro to, aby se v nich příroda chránila, v posledních letech vidíme posun a čím dál větší snahu tradiční metody užívat.

Kde konkrétně vidíte posun?
Především v národním parku Podyjí se už obnovují několikahektarové pařeziny. Kromě Podyjí provádíme terénní experimenty také v Bílých Karpatech. V minulých letech jsme působili i v lesích u Moravského Krumlova.

Chcete zachránit druhovou rozmanitost lesů. Jaké rostliny především z českých lesů mizí a proč?
U nás jde především o světlomilné druhy a také o ty konkurenčně slabé. Od doby, kdy se tradiční metody používaly, se příroda hodně změnila. Kvůli automobilové dopravě a spadům dusíku je prostředí více znečištěné, kyselejší a také bohatší na živiny, což škodí slabším druhům rostlin. Nejsou schopné využít přebytek živin a jsou z lesa vytlačovány těmi silnějšími. Právě hrabáním opadaného listí se část živin odebere a prosadí se i slabší druhy. V místech, kde experimenty provádíme, narůstá početnost slabých druhů. Díky pařezení a částečně i pastvě jsou lesy světlejší a k půdnímu povrchu prostupuje více světla. Negativní důsledek dnešního hospodaření jsou právě tmavé a stinné lesy, kde druhy vyžadující více světla nepřežijí. Náš experiment například ukázal, že pařezení prospívá divizně jižní rakouské nebo rozrazilu rezekvítku.

Nejčastěji skloňovanými problémy v lesích jsou dnes sucho a škůdci, především kůrovec. Pomůže váš výzkum tyto problémy vyřešit?
To je poměrně složitá otázka. Největší potenciál má určitě rozšíření pařezinového způsobu hospodaření. Jak se mění klima, jsou delší sucha a je méně srážek, mají lesníci problém vypěstovat les až do požadované podoby a výšky. Stromy jsou náchylnější k chorobám a invazi hmyzu. Potenciál pařezení neboli výmladkového lesa je velký právě i pro produkci dřeva. Kvůli změnám klimatu je společenská poptávka po obnovitelných zdrojích a produktem výmladkového lesa je často štěpka na topení.

Ondřej Vild

Třiatřicetiletý botanik vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. Působí v Brně v Botanickém ústavu Akademie věd ČR. Je spoluautorem mobilní aplikace FlowerChecker na určování rostlin. S informatiky Jiřím Řihákem a Ondřejem Veselým letos spustili další aplikaci Plant.id, která umožňuje určit rostliny automaticky. Ve volném čase rád hraje na klavír a stojí za projektem Klavíry pro Brno.

Zásadním historickým milníkem pro lesní management byla průmyslová revoluce. Co se po ní změnilo?
Před ní byl způsob hospodaření v lesích neskutečně rozmanitý a stromy se kácely častěji. Díky kratšímu časovému intervalu mohly druhy náročné na světlo přežít ve formě semen a obnovovaly se. Poté, co byl v době průmyslové revoluce hlavní produkt lesa, tedy palivové dřevo, nahrazen uhlím, snížila se po dřevě poptávka a snížil se tlak na lesy. Začaly tedy být obhospodařované v delších časových cyklech, třeba až po čtyřiceti letech, a lesní produkce se změnila na stavební dřevo.

Dnes se skladba lesa mění a oproti dominanci smrku v minulých stoletích se více vysazují listnaté lesy. Je to podle vás správný krok?
Ano, dnes je tendence do lesů přimíchávat listnaté dřeviny, které ho stabilizují. Tento trend narůstá a doufám, že bude i nadále pokračovat.

Jaká je podle vás dnes hlavní funkce lesa a jak vnímáte jeho využití pro rekreaci?
Pro každého člověka má určitě jiný význam. Les poskytuje tolik funkcí pro společnost, že není snadné vybrat z nich jednu hlavní. Rekreační funkce lesa je moc důležitá. Máme i výzkumy na to, že se lidé lépe cítí pod korunami stromů, kde na ně dopadá světlo filtrované přes stromy, což je uklidňující. V dnešní době je hodně žádoucí mít v blízkosti města les, kam mohou lidé na procházky. Velký význam má samozřejmě i pro zadržování vody v krajině.

Nejčtenější

Plzeň poslal do semifinále Ligy mistrů Kovář, Kometa po debaklu končí

Plzeňští hokejisté se radují z postupu přes Skellefteu.

Hokejová Plzeň si zahraje semifinále Ligy mistrů. Proti švédské Skelleftee uspěla 2:1 po nájezdech, když ji do...

Hokeji trochu víc rozumím, ale pořád jsem laik, líčila Šafářová

Na utkání se Spartou nechyběla ani tenistka Lucie Šafářová, fanynka Komety Brno...

Když minulý týden oznámil, že si za Kometu zahraje extraligu, začala po internetu kolovat šest let stará fotka. Do...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Žena navedla milence, aby za 50 milionů zabil jejího manžela, říká žalobce

František Divoký u soudu

Krajský soud v Brně projednává pokus o vraždu, z nějž jsou obžalovaní Josef Kopriva a Eva Grycová. Ta měla s Koprivou...

U dětí se nepočítá s tím, že zemřou, říká iniciátorka dětského hospicu

Ředitelkou dětského hospicu s názvem Dům pro Julii je Radka Vernerová

Myšlenka stavby dětského kamenného hospice vznikla v Brně před osmi lety, ale až loni v létě dostala díky skupině...

Další z rubriky

Sucho trápilo i pěstitele vánočních stromků, dráž je však neprodají

Do skladu vánočních stromků v Úněticích naveze firma Baobab před Vánocemi...

Letošní sucho postihlo také pěstitele vánočních stromků. Na ceně těch tuzemských se to však neprojeví. „Ceny zvednout...

Školák pomohl muži s epilepsií, záchranářům pak daroval anděla

Dvanáctiletý hokejista Vojta pomohl v Hodoníně muži s epilepsií. Za odměnu jej...

Pohotovou reakcí pomohl dvanáctiletý chlapec v Hodoníně muži, kterého na ulici postihl epileptický záchvat. Díky...

Od ňader Venuše až po vinné sklípky. Na nové logo kraje se snáší kritika

Nové logo Jihomoravského kraje.

Od nového loga si vedení Jihomoravského kraje slibuje modernější pojetí komunikace. Na modrý nápis se zvýrazněným...

Najdete na iDNES.cz