Ladislav Pilka - lékař, vědec a pedagog, díky kterému se v roce 1982 narodilo v...

Ladislav Pilka - lékař, vědec a pedagog, díky kterému se v roce 1982 narodilo v Československu první dítě ze zkumavky. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Díky „otci dětí ze zkumavky“ míří do Brna za oplodněním tisíce párů ročně

  • 11
Před 32 lety se v brněnském Centru asistované reprodukce na Obilním trhu podařilo týmu profesora Ladislava Pilky přivést na svět první dítě ze zkumavky ve východním bloku. Pilka minulý týden zemřel a v úterý se s ním rozloučili lidé na Ústředním hřbitově v Brně. Odkaz, který po sobě zanechal, je obrovský.

Dnes je v Brně šest klinik, které pomáhají otěhotnět tisícům párů ročně. Díky Pilkovi se tu tento obor dostal na špičkovou úroveň. Míří sem i páry ze zahraničí.

„Pilka nám dal všem možnost dělat tuto krásnou práci, kde pomáháme lidem naplnit jejich sen a touhu mít vlastní dítě,“ říká Marek Koudelka. Je vedoucím lékařem kliniky Reprofit International, která je největším pracovištěm tohoto druhu v České republice.

Kliniky jsou rozhodně potřeba. Každý šestý pár řeší v dnešní době problém s plodností. Důvodem je sedavé zaměstnání, stres, kouření, chemizované potraviny a především stále vyšší věk prvorodiček. Pokud selžou veškeré léky a snahy o změnu životního stylu, přichází na řadu umělé oplodnění.

„Je to až nejzazší metoda léčby, která je ale čím dál účinnější. Pokud se léčba daří, může žena otěhotnět už do tří měsíců,“ tvrdí Koudelka. Úspěšnost brněnských klinik a dlouholeté zkušenosti vycházející právě z 80. let jsou základem toho, že sem nyní jezdí za umělým oplodněním lidé z celého světa.

Do Brna za potomkem. Polovina klientů jsou cizinci

„Měli jsme páry z Bali, z Nového Zélandu nebo z USA,“ vzpomínala embryoložka Alice Malenovská z kliniky Reprofit International, které přitom není jediným světově uznávaným pracovištěm přes umělou reprodukci v Brně.

„Polovina naší klientely je ze zahraničí, nejvíc zájemců máme z Itálie, Francie, Švédska, ale třeba i ze Středního východu. Brno má nejvíce center asistované reprodukce na počet obyvatel v zemi. V posledních letech léčíme okolo tisíce párů ročně,“ přiblížil vedoucí lékař kliniky Unica Zdeněk Malý.

Prestiž brněnských klinik potvrzuje i zájem zahraničních univerzit o navázání spolupráce. „Spojili jsme se s kanadskou univerzitou McGill, která je třináctou nejlepší na světě,“ dodal Malý.

Pořád jde o štěstí a náhodu

Záleží na věku a stavu pacientů, ale podle odborníků je šance na otěhotnění touto cestou 35 až 50 procent, což je vyšší úspěšnost než u přirozeného početí, kde je šance jen okolo 22 procent v jednom menstruačním cyklu ženy, jsou-li oba partneři zdraví. Brněnská klinika Unica se na svém webu chlubí otěhotněním pěti ze šesti pacientek.

I přes pokrok a úspěšnost umělého oplodnění ze zkumavky je stále otázkou štěstí a náhody, které embryo se zavádí do dělohy ženy. Lékaři totiž přes mikroskop nebo ultrazvuk nepoznají, jaké je nejvhodnější.

„V současnosti neexistuje metoda, která by se stoprocentní jistotou poznala, které embryo je dokonalé a narodí se z něj dítě,“ konstatovala v prohlášení z roku 2012 Evropská společnost pro reprodukční medicínu.

Jen heterosexuální páry a ženy do 50 let

Cena umělého oplození se pohybuje okolo padesáti až sta tisíc za jeden pokus, přičemž pojišťovny přispívají ženám do 40 let, některé mají limit do 39 let. „Pojišťovny uhradí na jeden pokus přibližně padesát tisíc korun a pacienti si doplácejí za některé metody a za léky v částce okolo šesti až třiceti tisíc korun,“ vysvětlil Koudelka.

Pojišťovny mohou přispívat na tři až čtyři kompletní pokusy umělého oplození, všechny další si pacienti musí hradit sami.

„Už se léčíme za vlastní peníze, hrazené pokusy už nemáme. Teď jsem po dalším umělém oplodnění v sedmém týdnu a krvácím. Šance je mizivá,“ zoufá si na jednom z největších internetových webů, který se zabývá početím, jedna z uživatelek.

Umělé oplodnění řídí zákon. Lékaři mohou provést metodu IVF jen u žen do 50 let. U mužů není žádné omezení. „V Česku můžeme léčit jen heterosexuální páry, a to se souhlasem obou partnerů. Není možné, aby třeba rozvedená žena použila manželovy zmražené spermie bez jeho vědomí,“ řekl Koudelka.

Pilka dal lidem to nejcennější. Děti

„Čest vaší památce, pane Pilko. Díky vašemu výzkumu máme syna, změnil jste náš život. Budeme na vás vzpomínat.“

Tak zní jeden z četných příspěvků v diskusi pod článkem o úmrtí lékaře Ladislava Pilky, který v roce 1982 přivedl na brněnské klinice na svět první dítě „ze zkumavky“ v celém východním bloku.

„Ačkoliv tehdy umělé oplodnění u nás režim nepodporoval, protože v Sovětském svazu se nedělalo - a tam měli vždycky strach, že je někdo předběhne, pustili jsme se do toho i navzdory špatnému materiálnímu vybavení,“ vzpomínal Ladislav Pilka přede dvěma lety v rozhovoru pro MF DNES. Vyprávěl i o tom, jak se pro speciální injekční stříkačky muselo až do Staré Turé na Slovensku a sestřičky na klinice je musely dopilovat, aby bylo dosaženo potřebné špičatosti. „Hadičky jsem zase sehnal od vojáků a speciální komůrku, kde se spojuje vajíčko se spermií, vyrobil kolega z týmu,“ vyprávěl rodák z Hradčovic u Uherského Brodu, který se k umělému oplodnění dostal vlastně náhodou, ale pak mu zasvětil celý život, stejně jako etickým problémům v lékařství.

„Ladislav Pilka byl úžasný lékař, vyučil všechny nejen brněnské odborníky na umělé oplodnění. Především byl ale úžasný člověk. Všichni měli rádi jeho laskavý humor,“ líčí profesní i lidské kvality zesnulého embryoložka Alice Malenovská, která rovněž patřila do profesorova novátorského týmu.

„Klobouk dolů před takovými, jako jste byl vy, pane profesore,“ loučí se s lékařem, jenž vrchovatě naplnil svůj život, další z diskutujících na iDNES.cz.