„Profesor Rouček patřil k mezinárodním expertům, které císař Haile Selassie pozval do Etiopie, aby mu pomohli budovat moderní instituce. Společně s dalšími Čechy se zasloužil o dobré jméno republiky ve světě a i díky nim císař Selassie navštívil v roce 1959 Prahu,“ připomněl Petr Preclík, zástupce českého velvyslance ve východoafrické zemi.
Rouček byl důležitou postavou meziválečné československé právní vědy. Podílel se na sjednocení zákonů platných v Česku, Slovensku a Podkarpatské Rusi, od roku 1932 byl profesorem na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kterou v letech 1938 až 1939 vedl jako děkan.
Po válce se blízký spolupracovník prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše stal rektorem nově zřízené Vysoké školy politické a sociální v Praze, krátce po komunistickém převratu v roce 1948 však zamířil do exilu v Etiopii.
Etiopské letectvo budovali českoslovenští plukovníci
Tam se stal jedním z prvních akademiků tehdy zřízené univerzity v Addis Abebě a byl dokonce navržen na funkci prezidenta Nejvyššího soudu Etiopie.
V prosinci 1952 však předčasně zemřel, podle dostupných pramenů podlehl zraněním, které mu způsobili lvi při lovecké výpravě. Některé zdroje ovšem uvádějí, že zemřel vinou srdečních problémů, jiné jeho smrt datují až do roku 1967.
Rouček nebyl jediným Čechem, který se významně podílel na rozvoji Etiopie. Už ve 30. letech minulého století zde jako vojenský poradce při válce s Itálií působil brněnský rodák a cestovatel Adolf Parlesák, autor oblíbeného cestopisu Habešská odysea.
Po komunistickém převratu v Československu zamířili do východní Afriky také diplomat Ferdinand Veverka a plukovníci československé armády a letci RAF Vítězslav Rosík a Bohuš Tobyška, kteří zde pomáhali budovat civilní i vojenské letectvo.
„Právě Vítězslav Rosík je pochovaný jen dva hroby od místa posledního odpočinku profesora Roučky. I tento hrob se letos podařilo z prostředků České republiky opravit,“ poznamenal Preclík.
