Jiří Vinický, jaro 2009.

Jiří Vinický, jaro 2009. | foto: Radek Miča, MAFRA

Osada mizí, srdce rybáře nevydrželo

  • 3
Říkali mu starosta. Patnáct let se staral o evidenci chatařů v osadě u Šakvic na Břeclavsku na břehu Novomlýnské nádrže a doufal, že jejich kdysi spontánně vystavěné černé stavby jednou úřady zlegalizují. To se však nestalo. A Jiří Vinický, jeden z nejstarších osadníků, ztrátu svého druhého domova neunesl.

"Jeho srdce nevydrželo pohled na bourající se chatky, stěhování několikaletých kamarádů a přátel. V pátek jsme tatínka pohřbili," sdělil rybářův syn Martin.

Úřady nařídily nelegálním osadníkům jejich provizorní příbytky zbourat a odklidit. Shluk přístřešků, maringotek a chat hyzdil břeh jezera desítky let. Někteří osadníci, mezi nimi i Jiří Vinický, však u vody pod Pálavou trávili většinu času.

Na Jiřím Vinickém byl smutek vidět už koncem května. Už tehdy hovořil o smrti. Zřejmě ale ani on sám nepředpokládal, že konec přijde tak brzy.

"Je to tragédie, nic jiného nemám. Co budu dělat? Umřu ve vyškovském bytě," komentoval tehdy rozhodnutí úřadů. Zemřel alespoň ve své chatě.