Nebál se politikům i podnikatelům říkat, co si myslí, přestože se kvůli tomu často ocitl v nelibosti. Díky síle osobnosti se architektovi a urbanistovi Jaroslavu Josífkovi v klíčových porevolučních letech dařilo usměrňovat rozvoj Brna tak, aby co nejméně doplácelo na tlaky lobbistických skupin.
Uznávaný odborník se například podílel na podobě kampusu Masarykovy univerzity nebo úseků Velkého městského okruhu. Snažil se také o to, aby život z centra města příliš nevysávaly hypermarkety. A dokud se ho lobbistům nepovedlo vytlačit z jednání, vytrvale kritizoval třeba i stavbu kontroverzního Velkého Špalíčku.
Nahradili jej úředníci
Josífek, který minulý týden ve svých sedmdesáti letech zemřel, však ve městě nemá nástupce. Po jeho odchodu z funkce v roce 2003 totiž tehdejší vedení města post hlavního architekta zrušilo a podobně respektovaná autorita dodnes v Brně chybí.
Brno pod taktovkou Jaroslava JosífkaUznávaný urbanista se narodil v roce 1942. Na Útvaru hlavního architekta v Brně začal pracovat v roce 1965, po roce 1968 však musel odejít. Hlavním architektem byl poté v letech 1991 až 2003. Od září 1999 pracoval naplno i s transplantovaným srdcem.
|
Místo něj funguje na magistrátu odbor územního plánování a rozvoje, kde si mezi sebe pravomoci dělí úředníci. Za vizemi a plány na rozvoj města tak obyvatelé nevidí žádnou konkrétní tvář.
"Útvar hlavního architekta vnímám jako instituci v čele s významnou a respektovanou osobností z oboru, která bude nezávislá vůči lobby i na vedení města. Takového člověka se nám však dlouhodobě nedaří najít. Proto jsme funkci zatím neobnovili," opakuje už dlouho primátor Roman Onderka (ČSSD).
"Katastrofická domluva"
Po volbách v roce 2006 přitom situace vypadala nadějně. Tehdy zvolené vedení města v čele s primátorem Onderkou se v koaliční smlouvě zavázalo, že funkci hlavního architekta obnoví. V té době vrcholily práce na přípravě nového územního plánu a uznávaný urbanista v této funkci by podle odborníků Brnu jen prospěl.
Slib se ale politikům podařilo splnit jen naoko. Těsně před dalšími volbami v roce 2010 odhlasovali, že o hlavního architekta opravdu stojí, konkrétní kroky však nechali na svých nástupcích. A poté padla celá snaha pod stůl.
"Současný stavební zákon s takovou funkcí vůbec nepočítá, do územního řízení má podle něj vstupovat zastupitelstvo volené lidmi. Na odborníka ve funkci hlavního architekta bychom sice tuto povinnost mohli delegovat. Zároveň by ale řadě lidí mohlo vadit, že se jako volení zástupci vzdáváme odpovědnosti," vysvětluje náměstek primátora Robert Kotzian (ODS), proč jeho straně hlavní architekt zatím nechybí.
Naopak opoziční Strana zelených i TOP 09 po obnovení funkce volají. A Brnu by hlavní architekt prospěl i podle České komory architektů či ekologických aktivistů ze sdružení Děti Země.
"Když Jaroslav Josífek nastoupil na začátku 90. let do funkce, byla s ním velice dobrá spolupráce. S občanskými sdruženími se potkával třeba každý měsíc a názory obyvatel města bral vážně," pochvaluje si Miroslav Patrik z Dětí Země.
Pak se sice podle Patrika situace mírně zhoršila a v roce 1996 dokonce lidé nominovali Josífka na anticenu Ropák roku. I tak si ale ekologický aktivista bývalého hlavního architekta váží. "Ve srovnání s dobou jeho působení na magistrátu je nyní komunikace s městem naprosto katastrofická," stěžuje si.
Ostrava architekta respektuje
O obnovení funkce "odborného arbitra rozvoje města" dlouhodobě usiloval i Josífek. Upozorňoval na příklad Ostravy, kde hlavního architekta mají a jeho spolupráce s politiky i úředníky funguje i v době nového stavebního zákona.
"Vděčíme za to zřejmě dobré spolupráci se samosprávou města a moudrosti politického vedení. To respektuje roli hlavního architekta stanovenou zákonem i jeho nezastupitelnost při tvorbě koncepčních materiálů města," pochvaluje si hlavní architekt Ostravy Cyril Vltavský.
