Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brno už devět let nemá hlavního architekta, rozvoj města řídí úředníci

  9:35aktualizováno  9:35
Rodina a přátelé se v minulých dnech rozloučili se zesnulým urbanistou Jaroslavem Josífkem, který byl jediným porevolučním hlavním architektem Brna. Podobně uznávaná autorita ve městě nyní chybí, za vizemi a plány na jeho rozvoj stojí úředníci.

Jaroslav Josífek byl hlavním architektem Brna v letech 1991 až 2003. Náhradu za něj krajské město nenašlo. | foto: MF DNES

Nebál se politikům i podnikatelům říkat, co si myslí, přestože se kvůli tomu často ocitl v nelibosti. Díky síle osobnosti se architektovi a urbanistovi Jaroslavu Josífkovi v klíčových porevolučních letech dařilo usměrňovat rozvoj Brna tak, aby co nejméně doplácelo na tlaky lobbistických skupin.

Uznávaný odborník se například podílel na podobě kampusu Masarykovy univerzity nebo úseků Velkého městského okruhu. Snažil se také o to, aby život z centra města příliš nevysávaly hypermarkety. A dokud se ho lobbistům nepovedlo vytlačit z jednání, vytrvale kritizoval třeba i stavbu kontroverzního Velkého Špalíčku.

Nahradili jej úředníci

Josífek, který minulý týden ve svých sedmdesáti letech zemřel, však ve městě nemá nástupce. Po jeho odchodu z funkce v roce 2003 totiž tehdejší vedení města post hlavního architekta zrušilo a podobně respektovaná autorita dodnes v Brně chybí.

Brno pod taktovkou Jaroslava Josífka

Uznávaný urbanista se narodil v roce 1942. Na Útvaru hlavního architekta v Brně začal pracovat v roce 1965, po roce 1968 však musel odejít.

Hlavním architektem byl poté v letech 1991 až 2003. Od září 1999 pracoval naplno i s transplantovaným srdcem.

  • V roce 1994 schválilo město územní plán, který platí dodnes. 
  • Vznikala koncepce kampusu Masarykovy univerzity, který se stal dominantou západní části města. 
  • Brno podepsalo smlouvu o spolupráci a spolufinancování nového železničního uzlu s Jihomoravským krajem, Českými drahami a ministerstvem dopravy. 
  • Upřesňovala se podoba Velkého městského okruhu. 
  • Vznikla koncepce průmyslové zóny Černovická terasa. 
  • Město chystalo stavbu Janáčkova kulturního centra, na kterou se však dosud nenašly peníze. 
  • Brnu se podařilo získat armádní areál na náměstí Míru v Masarykově čtvrti, jeho nové využití však město neuhlídalo a spory kolem takzvaného domu Wilson se vlečou dodnes. 
  • V proluce po vybombardovaných středověkých domech v centru města vyrostlo nákupní a zábavní centrum Velký Špalíček, které řadu lidí dodnes pobuřuje svojí podobou. 
  • Město prosazovalo výstavbu rychlostní silnice R43 přes sídliště Bystrc, ekologičtí aktivisté za to Josífka v roce 1996 nominovali na anticenu Ropák roku, umístil se na jedenáctém místě.

Místo něj funguje na magistrátu odbor územního plánování a rozvoje, kde si mezi sebe pravomoci dělí úředníci. Za vizemi a plány na rozvoj města tak obyvatelé nevidí žádnou konkrétní tvář.

"Útvar hlavního architekta vnímám jako instituci v čele s významnou a respektovanou osobností z oboru, která bude nezávislá vůči lobby i na vedení města. Takového člověka se nám však dlouhodobě nedaří najít. Proto jsme funkci zatím neobnovili," opakuje už dlouho primátor Roman Onderka (ČSSD).

"Katastrofická domluva"

Po volbách v roce 2006 přitom situace vypadala nadějně. Tehdy zvolené vedení města v čele s primátorem Onderkou se v koaliční smlouvě zavázalo, že funkci hlavního architekta obnoví. V té době vrcholily práce na přípravě nového územního plánu a uznávaný urbanista v této funkci by podle odborníků Brnu jen prospěl.

Slib se ale politikům podařilo splnit jen naoko. Těsně před dalšími volbami v roce 2010 odhlasovali, že o hlavního architekta opravdu stojí, konkrétní kroky však nechali na svých nástupcích. A poté padla celá snaha pod stůl.

"Současný stavební zákon s takovou funkcí vůbec nepočítá, do územního řízení má podle něj vstupovat zastupitelstvo volené lidmi. Na odborníka ve funkci hlavního architekta bychom sice tuto povinnost mohli delegovat. Zároveň by ale řadě lidí mohlo vadit, že se jako volení zástupci vzdáváme odpovědnosti," vysvětluje náměstek primátora Robert Kotzian (ODS), proč jeho straně hlavní architekt zatím nechybí.

Naopak opoziční Strana zelených i TOP 09 po obnovení funkce volají. A Brnu by hlavní architekt prospěl i podle České komory architektů či ekologických aktivistů ze sdružení Děti Země.

"Když Jaroslav Josífek nastoupil na začátku 90. let do funkce, byla s ním velice dobrá spolupráce. S občanskými sdruženími se potkával třeba každý měsíc a názory obyvatel města bral vážně," pochvaluje si Miroslav Patrik z Dětí Země.

Pak se sice podle Patrika situace mírně zhoršila a v roce 1996 dokonce lidé nominovali Josífka na anticenu Ropák roku. I tak si ale ekologický aktivista bývalého hlavního architekta váží. "Ve srovnání s dobou jeho působení na magistrátu je nyní komunikace s městem naprosto katastrofická," stěžuje si.

Ostrava architekta respektuje

O obnovení funkce "odborného arbitra rozvoje města" dlouhodobě usiloval i Josífek. Upozorňoval na příklad Ostravy, kde hlavního architekta mají a jeho spolupráce s politiky i úředníky funguje i v době nového stavebního zákona.

"Vděčíme za to zřejmě dobré spolupráci se samosprávou města a moudrosti politického vedení. To respektuje roli hlavního architekta stanovenou zákonem i jeho nezastupitelnost při tvorbě koncepčních materiálů města," pochvaluje si hlavní architekt Ostravy Cyril Vltavský.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

y Alois Nečas je děkanem Fakulty veterinárního lékařství sedm let. Od příštího...
Kritizovaný děkan je rektorem, dříve ho kvůli vyhrůžkám hlídali policisté

Do čela Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jde Alois Nečas. A nebývalé spory vrcholí. Už v minulosti ho kvůli výhrůžkám museli hlídat policisté. O...  celý článek

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO)
Jak se činili poslanci? Nejméně hlasoval Stropnický, nejvíc Sklenák

Jak si vedlo v uplynulém volebním období třiadvacet jihomoravských poslanců? MF DNES zmapovala jejich aktivitu. Řadě z nich se podařilo prosadit důležité...  celý článek

Řidiči brněnského DP protestovali proti chování vedení
Řidiči MHD v Brně chtějí přidat. Jděte jezdit do Vídně, řekl jim ředitel

Asi padesátka řidičů se ráno sešla před budovou dopravního podniku v Novobranské ulici v Brně. Za jejími okny totiž vedení už popáté jednalo se zástupci odborů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.