Plechové boudy na tržnici Pohořelec nechala loni v listopadu strhnout radnice Brna-střed.

Plechové boudy na tržnici Pohořelec nechala loni v listopadu strhnout radnice Brna-střed. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Ostudy Brna: Za rok a půl zmizela tržnice, nejužší hotel opravují

  • 99
Šest let uzavřený hotel Avion rekonstruují, nevýhodně směněnou Jaltu město prodalo a v areálu bývalé Zbrojovky investor chystá čtyřmiliardovou stavbu nové čtvrti. Ani ne dvacet měsíců od chvíle, kdy čtenáři iDNES.cz v anketě vybrali největší ostudy Brna, má většina z nich nakročeno ke zlepšení.

Seriál věnovaný budovám a místům, které lze z různých důvodů považovat za ostudy jihomoravské metropole, iDNES.cz zveřejňoval předloni na jaře. Za největší ostudy čtenáři tehdy v anketě označili zanedbaná nádraží, drogami sužovaný Bronx a tržnici v historickém centru.

Fotogalerie

Od vzniku nelichotivého žebříčku je změna nejhmatatelnější právě v případě poslední jmenované položky. Plechové stánky asijské tržnice Pohořelec na jedné z nejrušnějších ulic v centru nechala radnice Brna-střed zlikvidovat loni v listopadu, čímž vyvrcholil letitý spor mezi radnicí a firmou 1. Investiční a. s. o vyklizení místa (více zde).

Majitelka tržnice Alexandra Plisková reagovala podáním trestního oznámení, které však policie následně odložila. Úřad nyní ještě řeší odvolání firmy proti postupu policie.

Prostory chce radnice do budoucna zvelebit pro odpočinek. „Chceme na místě udělat klidovou zónu s lavičkami a případně vodními prvky, projekt ale teprve vznikne,“ uvedl už dříve radní Svatopluk Bartík (Žít Brno).

Co majitel provede s Avionem? Odborníci mají obavy

Rozpačité reakce vzbuzují stavební práce, které se na popud majitele Stanislava Berouska ze známé cirkusové rodiny od loňska odehrávají za zavřenými dveřmi památkově chráněného hotelu Avion od architekta Bohuslava Fuchse, označovaného za nejužší hotel ve střední Evropě.

Obnova podle projektu Evy Jiřičné měla začít v roce 2009, přičemž už tehdy měl dům podle slov uznávané architektky za sebou řadu ničivých zásahů. Na uskutečnění jejích nápadů ale majitel nikdy nenašel peníze a nyní se nejen památkáři děsí, kam až mohou další necitlivé zásahy uvnitř funkcionalistické stavby vést. Majitel prohlašuje, že chce hotel znovu otevřít ještě letos.

Brněnský hotel Avion v České ulici poutá pozornost turistů. Ti se však zároveň...

„V srpnu 2016 investor předpokládal, že obnova potrvá asi rok. Dnes jsou práce v podstatě na začátku,“ uvedl Pavel Wewiora z brněnské pobočky Národního památkového ústavu.

Podle pracovníků NPÚ byly práce až do poloviny prosince v souladu se schválenou dokumentací. Při poslední prohlídce však památkáři zjistili, že dělníci nepovoleně provedli dílčí změnu tvaru jednoho ze schodišť.

„Změna by vzhledem k současným normám zřejmě byla schválena, avšak určili bychom jinou technologii provedení. Důraz na zachování původních prvků je, není však žádná záruka, že budou požadavky státní památkové péče respektovány,“ uvedl Pavel Wewiora z NPÚ s tím, že při poslední kontrolní prohlídce byl pověřený památkář dokonce opakovaně verbálně napaden. Od té doby se však situace prý již zase uklidnila.

Nesporným úspěchem je, že se Brnu podařilo setřást břemeno jménem Jalta. Dvanáct let poté, co město za vlády primátora Richarda Svobody palác získalo nevýhodnou směnou, nynější vedení magistrátu vyjednalo prodej chátrající budovy, do níž původně měla přesídlit většina úředníků.

Nový majitel Richard Saliba jej chce za zhruba sto milionů korun do dvou let obnovit v prvorepublikovém stylu. Uvnitř budou obchody a byty (více zde).

Co s nádražím? Čeká se na studii proveditelnosti

Poté, co Brňané zvolili největší ostudou města hlavní nádraží a autobusový terminál Zvonařka, primátor Petr Vokřál připustil, že prostory skutečně jsou ostudou města a podchod se stánky, který je spojuje, vypadá jako v Hanoji. Jedním dechem dodal, že změna není otázkou jednoho volebního období.

V roce 2020 má být hotová rekonstrukce nádražní budovy a okolí.

Klíčový dokument pro přestavbu železničního uzlu - takzvanou studii proveditelnosti - má vedení města dostat do rukou během nadcházejících tří měsíců. Na jejím základě má padnout politické rozhodnutí, zda nové nádraží postaví pod Petrovem, nebo se přesune na jih k řece.

Bez ohledu na rozhodnutí začne firma Brno new station development na podzim s rekonstrukcí hlavní budovy vlakového nádraží, kterou si v roce 2008 spolu s plochami takzvané Malé Ameriky na 40 let pronajala od Českých drah. Opravy už se dočkaly peróny a podchod a město také přidalo peníze na úklid okolí, jimiž každý den projde zhruba 60 tisíc lidí. Dalším vylepšením budou nové kulaté lavičky z odolného materiálu.

Za velmi palčivý problém čtenáři v polovině roku 2015 považovali také sociálně vyloučenou lokalitu takzvaného Bronxu, jejíž obyvatelé se více než lidé jinde ve městě potýkají s dluhy a užíváním drog.

Souhrnná suma, kterou nájemníci bytů v majetku Brna-střed dluží radnici, se za uplynulých 20 měsíců snížila zhruba o čtyři miliony korun na nynějších 134 milionů. Vyloučená lokalita se na dluhu nyní podílí 29 procenty, což znamená ve srovnání s předloňským jarem mírný nárůst. Za tu dobu však také vzrostl počet bytů, které obci v oblasti patří, a to z 500 na 690.

„K navýšení počtu bytů došlo dokončením rekonstrukcí několika objektů v této lokalitě. Navýšení podílu nájemníků sociálně vyloučené lokality na celkovém dluhu za nájemné o jedno procento je tak vzhledem k navýšení počtu bytů a tím i nájemníků zkreslené,“ vysvětlila mluvčí radnice Denisa Kapitančiková.

Naposledy se o oblasti kolem ulice Cejl mluvilo koncem roku. Soukromý majitel několika domů se rozhodl neprodloužit nájemní smlouvy stovce převážně romských rodin. Hrozilo, že náhle skončí na ulici, jelikož Brno pro tolik lidí naráz bydlení nemá. Nakonec došlo k domluvě - smlouvy jsou prodloužené o půl roku a neplatiči dostali splátkový kalendář.

První podobu nového fotbalového stadionu v Brně přiblížila maketa, která byla...

Nový fotbalový stadion i multifunkční čtvrť

Optimismus mohou sdílet fotbaloví nadšenci. Starý stadion za Lužánkami, který v době hlasování o největší ostudy města připravoval fotbalista Petr Švancara s pomocí dobrovolníků na svůj rozlučkový zápas, by mělo do roku 2020 nahradit nové sportoviště.

Náklady na stavbu stadionu pro 23,5 tisíce diváků město odhaduje na půl druhé miliardy korun. Maketu stavby ukázalo loni v květnu, kdy primátor Petr Vokřál upřesnil, že financování stavby by mělo být zajištěno do konce letoška. Se zahájením stavby město počítá o rok později. Momentálně se ale řeší majetkové vypořádání se soukromníky, kteří na potřebných pozemcích figurují.

„Máme připravenou dokumentaci pro územní rozhodnutí, která půjde v nejbližších dnech na vyjádření všem dotčeným orgánům. Pak se v březnu podá a bude se čekat na vydání územního rozhodnutí,“ uvedl na svém facebookovém profilu Marek Fišer, který má přípravu stadionu na starosti.

Konkrétní obrysy má i čtyřmiliardová obnova areálu bývalé Zbrojovky v Zábrdovicích, kterou loni představila firma CPI Property Group. Na ploše o rozloze 22 hektarů u řeky Svitavy postaví multifunkční novou čtvrť s byty, kancelářemi, obchody i výrobními halami. „První etapu, týkající se zejména rekonstrukcí vybraných budov, bychom chtěli stihnout do roku 2020,“ uvedl loni v říjnu ředitel projektu Nová Zbrojovka Josef Lhotský.

Vstupní administrativní budovu s věží a logem písmene „Z“, která je symbolem slavné průmyslové éry, investor opraví.

Finální podoby nová čtvrť podle předpokladů dozná do roku 2027 (více čtěte zde).

Úplně jinak za 20 měsíců vypadá další z ostud - bývalý areál Vlněny. Tam úřaduje developer CTP, který shodil část budov a velký areál pomalu přebudovává na lokalitu plnou kanceláří.

Výraznější změny k lepšímu nenastaly v oblasti cyklistické infrastruktury. Sdružení Brno na kole zveřejnilo na konci loňského roku graf, podle něhož do bezpečnosti kolařů daleko víc investovala předchozí brněnská vláda. Sdružení spočítalo, že z necelého půl milionu korun vynaloženého v uplynulých dvou letech na tuto oblast, šla většina na stojany pro kola.

„Lidé v Brně nejezdí na kole, protože se bojí. Za poslední rok bohužel nevznikl ani metr infrastruktury zvyšující bezpečnost cyklodopravy, ať už cyklostezka, nebo cyklopruh. Nanejvýš nakreslili cykloobousměrky. Z tohoto pohledu je situace stále stejně špatná,“ uvedl Michal Šindelář ze sdružení Brno na kole.

26. listopadu 2016