V současnosti se o stadionu nejen hodně mluví, ale začalo se na něm i něco dít. Fotbalista Petr Švancara nápadem uspořádat tam svůj rozlučkový zápas nadchnul stovky svých fandů a dobrovolníků, kteří pomáhají uklízet, sekat náletové dřeviny i spravovat rozbité schodiště (více třeba zde).
Že je to krátkozraké a zbytečné? Pořád je to víc, než se pro sportoviště udělalo za posledních téměř patnáct let. Přitom už dávno mohl stát stadion úplně nový. Ale vezměme to od začátku.
Největší fotbalový stadion v Československu, kam se v 60. a 70. letech po přístavbě nové tribuny mohlo vměstnat až 50 tisíc fandů, „dal“ brněnské Ponavě architekt Otakar Oplatek se svými kolegy. Než byl upraven na sezení, vešlo se tam až 60 tisíc stojících.
Po sloučení s RH Brno v roce 1962 zůstala Zbrojovka Brno jediným oddílem, který stadion užíval. Tehdy byl stadion majetkem Tělovýchovné jednoty Zbrojovka Brno.
V létě 1990 se fotbalový oddíl vyčlenil z tělovýchovné jednoty podporované stejnojmennou továrnou a začal fungovat samostatně jako FC Zbrojovka Brno. Od té doby ze strany majitele i klubu značně pokulhávala údržba stadionu, až nakonec přestal splňovat požadavky pro první ligu.
„Úpravy provedené v 90. letech byly spíš na efekt. Po zápase se Slavií v říjnu 1996, kdy dorazilo 44 120 diváků, což je stále platný rekord 1. ligy v Česku, bylo z bezpečnostních důvodů definitivně uzavřeno druhé patro hlavní tribuny,“ připomíná sportovní znalec Jiří Novotný. Statik tehdy upozornil vedení klubu na riziko otřesů při takzvaných mexických vlnách.
Ostudy BrnaServer iDNES.cz a MF DNES přinášejí seriál o zanedbaných zákoutích a stavbách v Brně. Na závěr čtenáři v anketě zvolí nejostudnější místo.
Co dělá Brnu ostudu podle vás? Pište na redbrn@mfdnes.cz |
Poslední prvoligový zápas sehrála Zbrojovka za Lužánkami posledního zářijového dne roku 2001 proti Hradci Králové. Rivaly z východních Čech se tehdy Brňanům poprvé po šesti letech podařilo porazit výsledkem 2:1. Přesto bylo loučení a stěhování na hřiště v Králově Poli bolavé.
Majitelé? Hrstka, Pochylý, Brno
A prvotní nechuť přetrvala. Azyl na hřišti v ulici Srbská hráčům ani fanouškům k srdci nepřirostl.
Lužánky krátce vlastnili i soukromníci. V roce 1992 koupil stadion i fotbalový klub podnikatel a bývalý hokejista Lubomír Hrstka (více čtěte zde). Neplatil však městu za pronájem pozemků pod stadionem, ani dalším věřitelům, od nichž si půjčil stovky milionů. Na jeho společnosti tak v letech 2000 a 2001 vyhlásili konkurz a Hrstka strávil za poškozování věřitele 1,5 roku za mřížemi.
Město se už předtím několikrát pokoušelo od Hrstky stadion neúspěšně koupit. V lednu 2002 mu ho pak nařízené aukci vyfoukl podnikatel a majitel taxislužby Kamil Pochylý, který za něj zaplatil 11,5 milionu korun. Na opravu ale spolu s partnery neměl peníze. Následně ho dokonce zkoušel vyměnit s radnicí za dům v Masarykově ulici v hodnotě 20 milionů korun, což radní za primátorování Petra Duchoně (ODS) neodsouhlasili.
Stadion v datech
|
V lednu 2003 pak město od Pochylého koupilo stadion za 17,5 milionu. O rok později měla začít rekonstrukce. Výběrové řízení na projekt ale v prosinci zrušili a celou rekonstrukci za 2 miliardy odložili na neurčito.
Primátor: Pro opravu udělám vše
Právě chybějící peníze a spory o majetek jsou hlavní překážkou na cestě od slov a plánů k modernímu sportovnímu stánku, kde by bylo možné pořádat třeba i velké koncerty.
Bývalý primátor Roman Onderka (ČSSD) sliboval nový stadion do roku 2009. Počítal s penězi od státu i soukromníků. V roce 2007 město vybralo architekty z Ateliéru Brno, aby za 22 milionů vymysleli podobu a nakreslili projekt. Petr Hrůša se svým týmem se tehdy inspiroval slavným římským Koloseem. Náklady spočítali zhruba na dvě miliardy.
Územní řízení ale přerušily v roce 2010 spory města s firmou Czechcity, která si začala nárokovat cesty, chodníky i parkoviště v okolí Bobycentra. Soudní pře trvá dodnes, i když nynější primátor Petr Vokřál (ANO) tvrdí, že se blíží ke konci.
Vizualizace návrhu stadionu z roku 2007
„Rekonstrukci vidím reálně a udělám vše pro její realizaci. Brněnští fandové si ji zaslouží, a je nemyslitelné, aby druhé největší město v Česka nemělo kvalitní stadion,“ uvedl letos v březnu v chatu se čtenáři iDNES.cz primátor.
Město má připravený koncept fotbalového stadionu za Lužánkami s kapacitou zhruba 30 tisíc diváků, který má podporu i fotbalové asociace. „Zbývá dořešit některé majetkové problémy a můžeme zadat architektonický projekt a řešit financování stavby,“ shrnul Vokřál na svém facebookovém profilu.
Opoziční zastupitel za ČSSD Oliver Pospíšil si dokáže představit takto výrazné zatížení městského rozpočtu pouze za předpokladu, že město transparentně ověří, že je nový stadion prioritou pro velkou část Brňanů. Podobná investice by totiž podle něj částečně ochromila investice do dalších oblastí.
„Dle příkladů ze zahraničí si nemyslím, že by bylo možné cenu stlačit pod 1,5 miliardy. Pokud by však vedení města předložilo model financování, že bychom se bavili o částce do 500 milionů, šlo by o solidní výsledek, který je možné podpořit,“ shrnul bývalý náměstek primátora Pospíšil.
To by však podle něj vyžadovalo spoluúčast státu, kraje a nejspíš i vstup soukromého investora.
25. února 2015 |
