Web funguje tak, že body na mapě představují nálezy ptáků i příčinu jejich poranění nebo smrti. Množství odhalených pastí souvisí i s aktivitou dobrovolníků, již data sbírají. V Jihomoravském kraji jich je v Česku nejvíce.
„Na jižní Moravě máme také nejvíce registrovaných případů otrav. Může to souviset i s tím, že se tu nadprůměrně vyskytují některé druhy dravců a právě ti jsou častými oběťmi,“ vysvětluje Zbyněk Janoška z České společnosti ornitologické.
V kraji je také zvýšený počet úhynů po poranění elektrickým proudem. Co se kolizí s auty nebo skly týká, jižní Morava výjimečná není. Platí, že přibližně jedna čtvrtina zastávek hromadné dopravy představuje pro ptáky riziko.
Pasti se sice daří postupně odstraňovat, ale o většině z nich ornitologové stále nevědí a další přibývají. Do mapování nebezpečných míst se přitom může zapojit kdokoliv.
Vycvičený pes vyčenichá otrávenou návnadu
„Lidé nález zaznamenají do databáze Avif, kterou můžou mít stále po ruce jako aplikaci v mobilu. Je to otázka i minuty a může to pomoci zachránit spousty dalších ptačích životů,“ dodává Janoška.
Ornitologové přitom letošní rok označují z hlediska otrav za nejtragičtější. Kromě běžných druhů zhynula i extrémně vzácná a ohrožená zvířata. Vůbec poprvé se otrávil orel královský, a to v Bořeticích na Břeclavsku, nepřirozeně uhynul i orel mořský v Oleksovicích na Znojemsku a luňák červený ve Strážnici na Hodonínsku.
Už kvůli tomu vznikla specializovaná „psí jednotka“, vycvičený Chesapeake Bay retrívr jménem Sam, který dokáže najít návnady a otrávenou zvěř i v hustém křoví nebo zaorané pod zemí (více si o něm přečtěte zde).
