Brněnští bezdomovci Karel a Jitka přežívají kruté mrazy pod lávkou přes rušnou

Brněnští bezdomovci Karel a Jitka přežívají kruté mrazy pod lávkou přes rušnou Hradeckou ulici v Králově Poli. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Pár bezdomovců v Brně přežívá mrazy pod mostem na matraci pod dekami

  • 22
Bez ohledu na nebezpečně nízké teploty zůstávají někteří brněnští bezdomovci stále venku na ulici. Alespoň malé soukromí je jim milejší, než sdílet malý prostor v teple ubytovny vedle ostatních, které potkal podobný osud.

Ač teploměr ukazuje hodně stupňů pod nulou, pod lávkou přes rušnou Hradeckou ulici v Králově Poli stále přebývá dvojice bezdomovců. Karel a jeho partnerka Jitka tam žijí už tři roky.

Improvizovaný příbytek pod můstkem, po němž přejdou denně tisíce vysokoškoláků z brněnské techniky, tvoří vlastně jen velká postel. Bezprizorní dvojice na ní tráví vleže, stejně jako kdysi staří Římané, téměř veškerý čas. O zábavu se jim stará jen hudba z tranzistoráku.

Igelit jako izolace, na přikrytí péřová duchna

Na otázku, zda jim není zima na místě, které chrání jen z jedné strany betonové základy, odpovídá Karel zavrtěním hlavy. "Podívejte, na zemi máme jako izolaci igelit, na něm karimatku a pak matraci. Zakrýváme se několika vrstvami, které tvoří deky a také duchna s pravým peřím," hlásí pyšně sedmašedesátiletý muž.

Brněnští bezdomovci Karel a Jitka přežívají kruté mrazy pod lávkou přes rušnou

Ani v takto chladném počasí nevyčerpala dvojice všechny možnosti. Pod hlavou si chrání jako cenný poklad rezervu v podobě spacáku a deky z ovčí vlny. I proto se ani v arktických mrazech nechystá uchýlit do některé z ubytoven.

O tom, proč se musel přestěhovat na ulici, nechce Karel příliš mluvit. "Bydlel jsem nedaleko odsud, na ulici Veveří. Před osmi lety jsem ale o byt přišel," říká stroze.

Nějaký čas pak žil na ubytovně, než definitivně zakotvil v těsné blízkosti rušné výpadovky. "Mám dceru, která bydlí se synem v malém bytě. Tak jí nechci překážet," odpovídá Karel na otázku, zda by mu nemohl pomoci někdo z rodiny.

"Tady máte polévku, pro kastrůlky si přijedu zítra"

Náhle pod mostem zastaví auto. Jeho řidič nese přímo k dvojici bezdomovců nosiče na jídlo a sáček s rohlíky. "Tady máte polévku. Pro kastrůlky si přijedu zítra a přivezu vám nové jídlo," sděluje dobře oblečený muž, patrně podnikatel. Než se stačí Jitka s Karlem vzpamatovat, nasedá do auta a odjíždí.

Ačkoliv se zdá, že je to jejich starý známý, není to pravda. "Toho člověka vůbec neznám," sděluje Karel, aniž by ho taková pomoc nějak překvapila.

Neznámý muž totiž není jediný, kdo dvojici pomáhá. "Nedávno nám tady jeden člověk nechal potraviny určitě za tisícovku, k tomu rádio a ještě pět set korun," prozrazuje Karel, který se vyučil fasádníkem štukatérem.

Problémy dvojici, která je spolu už šest let, naopak přináší blízkost vysokoškolských kolejí. "Na neustálý ruch na silnici jsme si zvykli. Ale zrovna poslední noc nám tady brzo ráno hulákali opilí studenti," stěžuje si Karel.