Kopec nad nákupním centrem v Králově Poli, táhnoucí se podél Porgesovy ulice až k arboretu Mendelovy univerzity porostlý náletem a bez pořádných cest, se může stát jedním z nejoblíbenějších míst k odpočinku pro lidi z okolních čtvrtí. Město chystá velký projekt zkulturnění této plochy. Je rozložený do zhruba 15 až 20 let a jeho první fází budou altány na kopci Planýrka, který skýtá nádherný výhled na Brno, a nově vysazený třešňový sad s dvěma naučnými stezkami. Radní už odsouhlasili devět milionů na první část.
„V pilotní fázi, kterou nyní začneme připravovat, chceme místo vyčistit od náletu, propojit je cestami a založit sad. Na kopci chceme postavit dva altány na pódiích a vybudovat nástupní místa, například od plaveckého stadionu či arboreta,“ plánuje náměstek brněnského primátora pro životní prostředí Martin Ander (Strana zelených).
Přístupové cesty budou opatřené informačními cedulemi, koši na běžný i psí odpad a v plánu jsou také ohniště s lavicemi a stolky, protože uvnitř areálu nebude možné z bezpečnostních důvodů rozdělávat oheň.
Problémem je, že má území řadu majitelů
Území ohraničené ze západu Nákupním centrem Královo Pole, z východu areálem Mendelovy univerzity, z jihu Městským plaveckým stadionem Lužánky a arboretem Mendelovy univerzity a ze severu Porgesovou ulicí a třídou Generála Píky měří celkově 16,9 hektaru a zatím leží ladem. „Nedá se využít k zástavbě, protože svah tvořený navážkou ze stavby je nestabilní a nesnese velké zatížení. Je ale ideální k rekreaci, sportu a vycházkám,“ poznamenal Ander.
Největším úskalím projektu je fakt, že území má řadu majitelů a městu z něj patří jen asi dvanáct procent. „Musíme se tedy nejprve dohodnout s vlastníky. A postupovat v návaznosti na jejich plány, například se stavbou kampusu Mendelovy univerzity, dnes už schválenou výstavbou polyfunkčního domu na Planýrce a také v souvislosti s plány společnosti CPI, která vlastní nákupní centrum Tesco a jíž patří velká část území,“ upřesnil Ander.
Podle investičního záměru, který už odsouhlasili radní, na území lesoparku Ponava do budoucna mohou vzniknout kromě altánů a sadu přírodní zóny s výhledy na město, louky pro děti a hry nebo fitness stezka s běžeckou trasou a prvky na protažení těla. Svah kolem nákupního centra zpevní zeleň a drenážní systém a protkají ho mlatové cesty s lavičkami.
Náklady na celý projekt by se v konečné fázi mohly dostat na částku přes sto milionů korun. „Je to ale záležitost dlouhodobá a nemuseli bychom na ni být sami. Rozhodně si ji ale budou vlády města předávat,“ doplnil Ander.
Park pod Hády ponese jméno po studentském hrdinovi
Lesopark Ponava je sice největším „zeleným“ projektem, který město plánuje, ale není jediným. Ambiciózní cíl mají i Teplárny Brno ve spolupráci se Studentským Brnem. Ty už pracují na vzniku největšího parku v Brně o rozloze 21 hektarů, tedy dokonce většího než Lužánky, v místech bývalého úložiště popílku z brněnské teplárny pod kopcem Hády. Na kolik projekt přijde, ale podnik zatím nezveřejnil.
Už v létě vzešel ze soutěže tým studentů z Mendelovy univerzity a Vysokého učení technického, kteří území mezi sídlišti Vinohrady a Líšeň představili jako systém tří okruhů, z nichž každý má určitou funkci. „Centrální část je klidová s jezírky, kanály a cestičkami, na ni se nabaluje prostor na pikniky, poležení na dece a grilovačky a vnější část je sportovní pro běžce, cyklisty nebo inlajnisty,“ uvedl za tým Petr Mezei, student pátého ročního Fakulty architektury VUT.
Park už má i název. „Bude pojmenovaný po brněnském studentovi Richardu Hapalovi, který zahynul za 2. světové války ve službách britského Královského letectva,“ uvedla mluvčí Tepláren Brno Renata Diatková. S čištěním území od náletu by se mělo začít už na jaře. „Hlavním projektantem bude Lesnická fakulta Mendelovy univerzity, a proto chceme do realizace vtáhnout studenty, kteří by měli úpravy jako součást praxe, uspořádáme akce i pro další dobrovolníky,“ poznamenal Michal Hořínek ze Studentského Brna, které architektonickou soutěž uspořádalo.
Vedle těchto obřích plánů jsou v běhu menší věci, které by měly Brňanům zpříjemnit život už v příštím roce. K nim patří například propojení parku na Špilberku s Otevřenou zahradou a Údolní ulicí, zpřístupnění další části Kapucínských zahrad, výstavba schodů, které propojí ulice Bašty a Nádražní, a rekonstrukce cest na Kraví hoře.
