Zdevastovaná a uzavřená pasáž Jalta v centru Brna na Dominikánském náměstí.

Zdevastovaná a uzavřená pasáž Jalta v centru Brna na Dominikánském náměstí. | foto: Radek Miča, MAFRA

Konec šlamastyky jménem Jalta. Pro chátrající ostudu Brna se našel kupec

  • 4
Deset let po podezřelé směně se v Brně objevil kupec, který chce od města palác Jalta. Investoři Darina Ryglová a Richard Saliba složili nevratnou kauci 10 milionů korun. Dvojice, která nedávno získala také Grandhotel, chce v chátrající budově do dvou let obchody a byty.

Ještě do pátku to vypadalo, že v případě chátrající a prázdné brněnské pasáže Jalta, kterou se město snaží už léta prodat, se bude opakovat stejný scénář jako několikrát předtím. Tentokrát ovšem zájemce nevratnou desetimilionovou kauci skutečně složil a vystoupil z anonymity.

Speciální firmu si na koupi a opravy pasáže Jalta založili Darina Ryglová a Richard Saliba. Stejní brněnští investoři nedávno bez větší pozornosti koupili třeba i známý Grandhotel u hlavního nádraží. Od pořízení Jalty je nyní dělí podpis smlouvy s městem.

„Nyní už víme, že buď si město vydělá nevratnou kaucí deset milionů korun, ale nepředpokládám, že by někdo nakládal s penězi takto nerozumně, nebo město skutečně pasáž Jalta prodá. Vše bychom chtěli dojednat přes prázdniny tak, abychom mohli prodej schválit už na zářijovém zastupitelstvu,“ konstatoval majetkový náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO).

S největší pravděpodobností tak padá plán, že pokud by se ani tentokrát městu nepodařilo funkcionalistickou budovu prodat, přestěhuje se do ní radnice městské části Brno-střed (o plánu jsme psali zde).

Na Jaltě už město jednou prodělalo

Investoři budovu kupují za 101 milionů, což je o milion více, než byla minimální částka požadovaná magistrátem.

Funkcionalistickou pasáž s podzemním kinem na Dominikánském náměstí získalo Brno od podnikatele Miroslava Lekeše v lednu 2006. Lekeš přitom budovu předtím městu „vyfoukl“, když ji za nabídku o milion vyšší koupil od České pojišťovny.

Kauza Jalta

  • Město pod vedením ODS získalo zchátralou Jaltu v lednu 2006, měli v ní sídlit magistrátní úředníci. Brno ji směnilo s podnikatelem Miroslavem Lekešem za pozemky a domy v Černých Polích či Pisárkách. Jaltu znalec ohodnotil na 78,1 milionu korun, pozemky města měly hodnotu násobně vyšší.
  • O tom, že směna je podezřelá, se mluvilo už v době její přípravy. Ani opozice nic nezmohla, Rada města Brna o transakci hlasovala tajně. „Situaci kolem směny lze hodnotit skutečně jako kauzu, která vykazuje nepochybné rysy korupčního jednání,“ zhodnotil v roce 2007 soudce Krajského soudu v Brně Michal Ryška. Nikdy nebyl nikdo potrestán.

Podnikatel pak ale souhlasil s tím, že Jaltu s magistrátem vymění za lukrativní městské domy a pozemky. Už tehdy realitní odborníci namítali, že městský majetek, který přejde do Lekešových rukou, má nejméně dvakrát vyšší hodnotu než pasáž Jalta.

Přesto směnu Rada města Brna, které tehdy vedla ODS, odmávla – v tajném hlasování. Od té doby prázdná stavba chátrá.

Magistrát si chce podle Mrázka v kupní smlouvě ošetřit, aby se situace nezměnila jen v tom, kdo funkcionalistickou pasáž vlastní. Pod pokutami tak do dokumentu chce dostat například termín dokončení oprav nebo také to, k čemu budova bude přibližně sloužit.

V pasáži by mohlo být kino i divadlo

Situace se zkomplikovala tím, že ministerstvo kultury nedávno rozhodlo, že cenná funkcionalistická památka podle návrhu stavitele Jaroslava Polívky z roku 1929 kvůli úřednické chybě z pohledu zákona vůbec chráněná není (o problémech brněnských památek jsme psali zde).

Bez dalších podrobností ve smlouvě by ji v krajním případě mohl nový majitel třeba i zbořit. Investoři se ale dušují, že rekonstrukce bude citlivá a chtějí obnovit prvorepublikové fungování domu.

„Původně byla Jalta postavená jako administrativní, ubytovací a obchodní nemovitost. V první fázi chceme znovu otevřít pasáž s obchody, obnovit kanceláře a některé z nich vrátit do původního stavu a přeměnit je na byty,“ Richard Saliba.

„To je důležité, aby dům žil skutečně po celý den. Jediné, co ještě zvažujeme, je kino. Ve velkém prostoru by mohlo být i divadlo,“ dodal Saliba, podle kterého opravy budou stát dalších sto milionů.

Padowetz, Grandhotel a kritizovaná cestovka

Saliba a Ryglová nejsou v brněnských nemovitostech nováčci. Podle Saliby už takto podnikají patnáct let. Na opuštěné budovy-ležáky se specializují. Za sebou mají opravy několika domů v centru Brna, z nichž část po rekonstrukci prodali.

Zkušenosti mají s opravami památek – jejich dílem je citlivé obnovení Paláce Padowetz z roku 1839 na nároží ulic Masarykova a Bašty. Po revoluci v někdejším hotelu zůstala non-stop nálevna.

V roce 2013 ale investoři otevřeli palác s moderní restaurací, kancelářemi a obchody. Na jeho střeše vlaje prapor podobně jako za monarchie a Saliba s Ryglovou z něj řídí svoje podnikání.

S dalšími společníky si letos pořídili i Grandhotel. V tom před více než dvaceti lety Saliba pracoval jako krupiér, dnes je jednatelkou firmy jeho šestadvacetiletá dcera.

Dvojice byznysmenů však začínala v turismu. Jejich cestovní kancelář Horizont Travel nabízela mimo jiné takzvaný timesharing – tedy možnost spoluvlastnit výletní nemovitost v zahraničí.

Jejich podnikání však provázela kontroverzní pověst a někteří klienti tvrdili, že byli v časové tísni vmanipulováni k podpisu smlouvy na prodejních akcích, kam byli pozváni pod záminkou výhry. A dovolená pak byla ve výsledku mnohem dražší než klasická.

Podnikatelé ale jakákoli pochybení popírali. „Vždycky se může objevit někdo nespokojený. Viděli jsme, že je ohledně timesharingu špatný ohlas, tak po tom, co jsme všechny klienty odbavili, jsme od toho upustili,“ říká k tomu dnes Saliba.