Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Páter, který zachránil Brno při útoku Švédů, se narodil před 430 lety

  10:19aktualizováno  10:19
Páter Martin Středa, který za třicetileté války chránil Brno před švédskými vojáky, se narodil před 430 lety. Narozeniny by slavil na svatého Martina, podle něhož dostal jméno. Slavný jezuitský páter se narodil v Hlivici ve Slezsku, tedy dnešních polských Gliwicích.

Obléhání Brna švédským vojskem 1645 zachytil malíř Hieronym Benno Bayer. | foto: Archiv muzea města Brna

Byl nejstarším ze tří synů v rodině tamního městského radního a historické prameny se shodují, že od mládí to byl velmi soucitný hoch, jenž třeba i své vlastní jídlo nosil lidem postiženým morem.

Jeho nejslavnější životní kapitola, po níž je s podivem, že tento výjimečný muž nebyl svou církví dosud ani blahořečen či prohlášen za svatého, se ale odehrála v roce 1645 v Brně.

Tehdy totiž po celé Evropě zuřila třicetiletá válka, v jejímž průběhu si loupeživá a krutá švédská vojska podmaňovala i na Moravě jedno město za druhým. Brala vše cenné, vraždila a vypalovala domy, mlýny, kostely a panská sídla.

Některá města se tehdejšímu veliteli švédských vojsk generálu Lennartu Torstenssonovi sama bez boje vzdala, jako třeba už v roce 1642 Olomouc. Také proto a díky následujícím událostem se pak skutečnou metropolí Moravy stalo Brno.

Hrdinní brněnští obránci

Třebaže totiž dosud neporažená, skvěle vyzbrojená a vycvičená švédská armáda o 30 tisících elitních vojácích měla pocit, že Brno, které poslední zbývalo na cestě k dobytí císařské Vídně, nebude problém, osud rozhodl jinak.

A tak se Brno s necelými 1 500 obránci, z nichž vojáků nebylo ani pět set a víc než dvě třetiny tvořili civilisté, stalo jediným moravským městem, které se Švédům ubránilo.

Kromě toho, že Brnu velel skvělý stratég, francouzský plukovník Louis Raduit de Souches, byl to právě tehdejší rektor jezuitské koleje Martin Středa, jenž měl hlavní zásluhu na udržení morálky a víry hrstky obránců proti několikanásobné přesile po dlouhé a těžké dny švédského obléhání od 13. května do 15. srpna 1645.

„Odhodlání Brňanů k obraně města ve zcela beznadějné situaci se nedá jednoduše vysvětlit,“ soudí publicistka Jana Šilhavá ve svém textu o paladiu neboli ochránkyni Brna v podobě starého obrazu Panny Marie Svatotomské, který Brnu v roce 1356 věnoval císař Karel IV.

„Někteří historikové poznamenávají, že se na obraně města významně zasloužil rektor jezuitské koleje Martin Středa, takže hned po jeho smrti roku 1671 bylo dokonce vydáno veřejné prohlášení primátora a konšelů královského města Brna, ve kterém se podrobně píše o jeho podílu na záchraně města,“ dodává publicistka.

Nadzemská ochrana Brna?

A skutečně, i sám velitel de Souches uvěřil páteru Středovi, že nad městem bdí nejen slavný obraz Madony, ale vůbec nějaká vyšší moc, která Brno nenechá padnout.

Martin Středa

  • Teolog a historik nazývaný také obránce Brna se narodil právě před 430 lety 11. listopadu 1587 v Gliwicích. Byl jezuitským knězem a od roku 1628 též rektorem jezuitské koleje v Brně.
  • V roce 1645 se velmi zasloužil o obranu města před mnohonásobnou švédskou přesilou.
  • Zemřel v noci z 25. na 26. srpna 1649 v Brně a jeho ostatky najdeme v prosklené rakvi v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v brněnské Jezuitské ulici.
  • V centru města je po něm pojmenována nejkratší brněnská ulice Středova.

„Kdykoliv jsem měl během onoho obranného boje aspoň trochu volnou chvíli od obtížnějších povinností, využil jsem ji k návštěvě otce Martina a k rozhovoru s ním a vždy jsem si od něj odnášel útěchu a vnitřní pokoj,“ napsal v jednom z pozdějších dopisů de Souches a pokračoval: „Obráncům dodávaly sílu vroucí modlitby a vytrvalé posty pátera Středy, takže nepřítel sám nahlédl, že duch města je pevný a nezlomný a že pochází z nadzemské ochrany.“

Náhod, díky nimž Brno odolalo po dlouhé týdny obrovskému náporu nepřítele, bylo až záhadně mnoho. „Nejenže totiž hrstka nezkušených bojovníků dokázala zničit mnoho důmyslných obléhacích věží a bojových strojů, ale také z hradeb pozorovali, jak vydatné přívalové deště zaplavují švédské zákopy, v nichž spousta švédských vojáků utonula. Dvakrát došel obráncům střelný prach, ale císařská jízda se k nim zvenku přes obklíčení beze ztrát probila,“ popisuje Jana Šilhavá tehdejší události.

A o úloze pátera Středy svědčili, jak již bylo řečeno, i brněnští konšelé, přímí účastníci děje: „Nepodléhal panice ani strachu, neúnavně přesvědčoval o nutnosti vytrvat, vedl modlitby i bohoslužby a v obráncích města udržoval odhodlání a bojovou morálku. Obráncům Brna pomáhal nejen modlitbou, ale i svými organizačními schopnostmi.“

„Ve zbrani dal vycvičit i oddíl studentů jezuitské koleje, kteří v počtu asi sedmdesáti lidí odrazili švédské pokusy vniknout do města zazděnou, takzvanou Dřevěnou branou v městských hradbách mezi kostelem svatého Tomáše a jezuitským chrámem,“ píší pamětníci o obětavém boji Středových studentů, kteří město ubránili v prostoru dnešní Rooseveltovy ulice.

Koule se mu dokutálela k nohám

Kritická situace nastala ovšem zejména v poslední den obléhání 15. srpna 1645 na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Kroniky uvádějí, že toho dne „Švédové podnikli současně šest útoků ze všech směrů, město na mnoha místech hořelo a situace byla tak zoufalá, že i sám velitel města Raduit de Souches se bil osobně na hradbách se svými muži.“

Tehdy se podle záznamů brněnské ženy shromáždily v kostele svatého Tomáše, vyzvedly obraz Černé Madony a v procesí jej nosily městem, zpívaly a modlily se. „Jejich snaha byla vyslyšena, užaslí obránci náhle nad městem spatřili zjevení obrazu Madony, která nad Brnem rozprostřela svůj ochranný plášť. Město se ubránilo,“ pokračují vzpomínky, z nichž ty podstatné se týkají i Martina Středy, jenž „byl neustále k vidění na hradbách a nevyhýbal se ani místům, kde zuřily nejtvrdší boje. Povzbuzoval, těšil, pečoval o raněné, sháněl pomoc pro potřebné a vyzýval k odvaze a především k důvěře v Boží pomoc a v přímluvu Panny Marie Svatotomské.“

Poslední kule vypálená Švédy se navíc podle pověstí dokutálela k jeho nohám a zůstala tam neškodně ležet. „Hněvem nepříčetný Torstensson od Brna pak 23. srpna 1645 s ostudou odtáhl,“ dodávají kroniky.

A Brno? Sláva jeho odvážných obránců v čele s velitelem a duchovním obletěla celou Evropu. Páter Středa se dožil konce třicetileté války i všech poct Brna, které jeho osobu ovšem spíše minuly.

Nicméně vztah k Brnu si zachoval tak silný, že když ho při jeho inspekčních cestách provinciála dostihla tuberkulóza, přál si zemřít v Brně. Kde je také od 26. srpna 1649 pochován v kryptě kostela v Jezuitské ulici. Když byl jeho hrob v roce 1876 otevřen, ukázalo se neporušené tělo. Bylo tedy umístěno do prosklené rakve, kde ostatky pátera Středy nalezneme dodnes.



Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Policista odmítl rekordní úplatek 384 milionů korun od hackera

Kriminalista Lukáš Lazecký (vlevo) měl Petru Křístkovi přinést harddisk s...

Mohl si zařídit pohádkový život a procestovat třeba celý svět. Brněnský policista Lukáš Lazecký ale zůstal věrný svým...



Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...

Muž na firemní akci uklouzl při skoku do lomu, po pádu na hlavu zemřel

Takhle se v tropických dnech osvěžovala parta kluků u Pavlova poblíž Slavníče...

Pád do zatopeného lomu při firemní akci ve středu večer nepřežil muž středního věku. Přivolaní záchranáři se jej...

Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Další z rubriky

Nezastavitelní míří do Adršpašských skal. Pomozte pohybem handicapovaným

Birell bránou projíždí na kole šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek.

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

Za dvě hodiny dva překotné porody. Nádherná služba, říká záchranářka

Mimořádný den to byl i pro záchranářku Jitku Jágerovou, na snímku s lékařem...

Mimořádný den mají za sebou jihomoravští záchranáři. Během dvou hodin vyráželi na Hodonínsko ke dvěma nečekaně rychlým...

Developeři jsou v Brně naštvaní na úředníky, že jim zdržují výstavbu

Ilustrační snímek

Developeři se v Brně dostali do nezáviděníhodné situace. Vše odstartovala novela stavebního zákona, která měla zrychlit...

Najdete na iDNES.cz