Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pavel Kohout má 80 let. Narozeniny slavil v sobotu na literárním festivalu

  19:51aktualizováno  23:30
"Na nic se mě neptejte, protože já nic nevím," smál se - ovšem spokojeně - spisovatel a dramatik Pavel Kohout na sobotní krátké autogramiádě v galerii Vaňkovka. Podpisovou akci zahájilo okolo páté odpoledne saxofonové sólo Františka Bartla. Sám Kohout však o hudebním doprovodu nic netušil.

Pavel Kohout přijel do Brna. Na Měsíc autorského čtení a oslavit narozeniny | foto: Monika Tomášková, Monika Hlaváčová,  MF DNES

"A je mi to příjemné, já vlastně celý život něco organizuju nebo režíruju... A tentokrát jsem už několik dní sám režírován, organizován a disciplinovaně poslouchám a chodím kam mám, v čas který mám. A velmi mi to vyhovuje, je to jednoduší," pochvaloval si spisovatel a dodal, že sám se organizování vždy ujímal jen proto, že nenávidí bezobsažné dny a nicnedělání.

"Ostatně i to, že v Brně oslavím o tomto víkendu své osmdesátiny, má důvod v tom, že mi to pánové Minařík a Řehořík z Větrných mlýnů a současně Měsíce autorského čtení nařídili. A poněvadž mi u nich právě v pátek vyšla nová kniha, a spisovatelé musí nakladatelům podlézat, neměl jsem na výběr," zavtipkoval Kohout. V nové knize nazvané Pět a pat spisovatel nabízí šest adaptací děl od Haškova Švejka přes Dostojevského až po Orwella.

Krátká autogramiáda
Sobotní autogramiáda ve Vaňkovce mu příliš času nezabrala - podpisy v knihách měla asi patnáctka příchozích obdivovatelů jen po pár minutách čekání. "A to jsem se bála, že se na mě ani nedostane, čekala jsem tu velký nával," komentovala dění ve Vaňkovce Marie Vrbová ze Židlochovic.

Spisovatele postarší fanynka překvapila - místo knihy si přinesla k podpisu výstřižky z novin staré padesát let. "Zamlada, jako studentka, jsem si z Mladé Fronty vystřihovala jeho sloupky Verše do dopisu, vycházely v roce 1959. A s děvčaty jsme si na stroji i přepisovaly monolog matky ze hry Dobrá píseň, ty verše jsou kouzelné," byla Vrbová dojatá, že její soukromý poklad podpisem získal na ještě větší hodnotě.

Hvězdný host festivalu
V osm hodin pak Kohout předstoupil před natěšené publikum v Divadle Husa na provázku, kde byl jedním z hvězdných hostů přehlídky Měsíc autorského čtení. "Vítám vás na tomto mimořádném čtení, a věřím, že mnozí z vás právě pochopili, proč letošní znělka začíná kokrháním," uvítal programový ředitel festivalu Petr Minařík posluchače v úplně plném sále Centra experimentálního divadla, kde se autorská čtení odehrávají.

"Kdybychom tušili, že vás přijde tolik, objednali bychom na dnešek halu Rondo," zavtipkoval ještě. A Kohout mu kontroval: "Kdybych to byl tušil, tak jsem sem nechodil," potěšeně přehlédl literát publikum. To ještě netušil, že se na jeho čtení dívá rekordní počet diváků i na internetu - 413 lidí. Na Měsíci autorského čtení vystoupil Kohout již počtvrté.

Avizovaný hodinový limit, který si sám Kohout stanovil jako maximum, aby neunavil publikum, spisovatel přetáhl jen o pár minut. Nejprve přečetl pět fejetonů, začal tím nejstarším z roku 1976 s názvem Jak jsme přišli o dědečka a Janečka. Civilní životní příběh o milovaném pejskovi i předkovi vystřídala politika ve fejetonu Bitva o pohled z okna, pak se Kohout prostřednictvím osm let starého fejetonu o slečně, kterou neustále udivoval zdvořilostí, přiznal i k tomu, jak ve svém věku bojuje s jinými muži.

Z knihy Smyčka, jejíž děj se odehrává v roce 1948 a která Kohoutovi vyjde na podzim, pak lidem přečetl devětadvacátou kapitolu.

V diskuzi řešil politickou minulost
V následné diskuzi se spisovatel nevyhnul otázkám na svou politickou minulost. "Spisovatelé mají tu smůlu, že nemohou předstírat, že si mysleli něco jiného, než psali," konstatoval, když odpovídal na dotaz, jaký zážitek jej motivoval k politickému i literárnímu přerodu. "U mě ten osudový zlom trval několik let, začal ale roku 1952, kdy jsem se dostal na vojnu a potkal tam vzorek své generace, který jsem neznal a jehož ta moje "vítězná revoluce" přejela," vzpomínal.

Soukromě Kohout jubileum oslaví v Brně ještě v neděli na speciálním divadelním představení a večírku pouze pro zvané, mezi nimiž budou například Václav Havel, ministr Karel Schwarzenberg či Kohoutovi literární kolegové Jiří Gruša a Ivan Klíma.

V Brně je spisovatel od čtvrtka. "Je to tu trochu hektické, ale příjemné. Překvapili mě přátelé, kteří přijeli z Vídně na otočku, jen abychom se pozdravili, už jsem se viděl i Jiřím Grušou. A potěšil mě pan Jan Kratochvil, který nám ukázal začátek připravované výstavy exilu, ta mě absolutně fascinovala," podělil se o dojmy literát.

Z Brna míří do Uherského hradiště na Letní filmovou školu, kde mu bude věnován jeden z programových bloků filmového festivalu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zákaz vstupu bez špuntů v uších, výstaviště rozduněly sirény
Zákaz vstupu bez špuntů v uších. Sirény rozezněly brněnské výstaviště

Návštěvníci brněnského výstaviště v sobotu večer zažili nezvyklou podívanou. Hudebníci tam zahráli nejhlučnější skladbu v historii, a sice Symfonii sirén....  celý článek

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
Prasklé potrubí stále omezuje provoz v Brně, nový asfalt položí v úterý

Následky prasklého vodovodního potrubí budou Brňané pociťovat ještě několik dní. V ulici Kotlářské, kterou se v pátek brzy ráno proudem valila voda, v sobotu...  celý článek

Řidiči brněnského DP protestovali proti chování vedení
Řidiči MHD v Brně chtějí přidat. Jděte jezdit do Vídně, řekl jim ředitel

Asi padesátka řidičů se ráno sešla před budovou dopravního podniku v Novobranské ulici v Brně. Za jejími okny totiž vedení už popáté jednalo se zástupci odborů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.